Velký pátek je na u našich sousedů svátkem církevním i státním.
Jak si Slováci připomínají Ježíšovo ukřižování?
Objevte křesťanské i pohanské tradice, které se v tento den dodržovaly a dodnes dodržují.
Zjistěte vše o tom, jak se slaví Velký pátek na Slovensku.
Základní fakta
Kdy se slaví? | Velikonoce jsou pohyblivé svátky |
Kdy vznikl tento svátek? | přesné datum není známo |
Kdo přišel s tímto svátkem? | křesťanská církev |
Popis | Velký pátek je církevní svátek, který připomíná ukřižování a smrt Ježíše Krista. V dnešní době ho většina lidí tráví zejména se svou rodinou. |
Proč se slaví Velký pátek na Slovensku?
Velký pátek se slaví po celém křesťanském světě. I i když z náboženského hlediska velikonoční svátky začínají již Květnou nedělí, pro většinu Slováků představuje začátek Velikonoc až Velký pátek. Stejně jako například v České republice nebo v Německu, je tu Velký pátek státním svátkem.
V tento den si věřící připomínají Ježíšovu smrt na kříži, a to prostřednictvím přísného půstu, rozjímání, modliteb a pokání. Kromě názvu Veľký piatok se můžeme setkat i s označením Piatok utrpenia Pána.
Velký pátek připadá každý rok na jiný březnový nebo dubnový datum, neboť Velikonoce jsou pohyblivými svátky. Velikonoční neděle připadá vždy na první neděli po prvním jarním úplňku.
Kdy bude Velký pátek v následujících letech?
Rok | Velký pátek |
2024 | 29. března |
2025 | 18. dubna |
2026 | 3. dubna |
2027 | 26. března |
2028 | 14. dubna |
2029 | 30. března |
2030 | 19. dubna |
2031 | 11. dubna |
2032 | 26. března |
2033 | 15. dubna |
Zvyky a tradice na Velký pátek
Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějším svátkem, podle tradice jde o poslední dny života, umučení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Některé zvyky, které si s velikonočními svátky spojujeme, pocházejí již z dob pohanů, kteří v tuto dobu slavili znovuzrození přírody. I proto jsou Velikonoce chápány též jako svátky jara, a některé zvyky tak souvisejí s domácími a zemědělskými pracemi.
Koupel pro zdraví a praní prádla
Jedním ze starých zvyků na Velký pátek je koupel v potoce před východem slunce, která má dotyčnému zajistit zdraví po celý následující rok. Na druhou stranu se ale nesmělo prát prádlo, protože by se „nasáklo“ krví Krista.
Země a její poklady
Ve slovenských lidových pověrách je Velký pátek spojován s magickou mocí. V tento den se měly „otevírat“ hory a vydávat své poklady. Na druhou stranu se nesmělo manipulovat se zemí, například kopat nebo hrabat, neboť lidé věřili, že země ještě „spí“.
Hospodářské práce
Na Velký pátek pastýři cejchovali své ovce, protože věřili, že ovce cítí menší bolest a rány se rychleji hojí. Z podobného důvodu se v tento den roubovaly mladé stromky, i jejich poškozená místa se v tento den rychleji hojila.
Půst
V den ukřižování Ježíše Krista dodržují křesťané velmi přísný půst, jedí pouze jednou denně a vyhýbají se zábavě.
Pašijové nitě
V neposlední řadě se na Velký pátek spřádaly tak zvané pašijové nitě. Košile z nich utkaná pak měla svého majitele uchránit před uhranutím a zlými duchy.
Velký pátek je státním svátkem i u dalších našich sousedů. Objevte též německé zvyky a tradice na Velký pátek.
Velkopáteční pranostiky
K Velikonocům se na Slovensku váže i velké množství lidových mouder a pranostik. Podívejte se, které v nich souvisejí s Velkým pátkem. Některé z nich jsou dosti protikladné.
- Ak na Veľký piatok prší, dúfaj v dobrú úrodu.
- Keď na Veľký piatok hrmí, na poli sa urodí.
- Keď je na Veľký piatok mráz, býva veľa hríbov.
- Veľkopiatkový a veľkonočný dážď zriedka prináša žatve požehnanie.
- Veľký piatok daždivý, znamená rok žíznivý.
- Veľký piatok pochmúrny, zvestuje rok neúrodný.
Objevte podobné články
Jak se slaví Velký pátek na Slovensku?
Velký pátek tráví většina Slováků v rodinném kruhu, mnoho z nich využívá volný den k výletům do jarní přírody, případně též k přípravám na Velikonoce v podobě výzdoby a dekorací. V mnoha městech se v tomto čase konají oblíbené velikonoční trhy.
V římskokatolických kostelech neslaví mše svatá, ale koná se bohoslužba na památku Umučení Páně. Při bohoslužbě se čtou a zpívají pašijové texty.
Kam na Slovensku o Velký pátek vyrazit (tipy)
Během velikonočních svátků je často otevřena již většina slovenských hradů a zámků, z nichž některé lákají na speciální velikonoční program, díky kterému můžete poznat, jak se tyto svátky slavily v minulosti. Otevřené bývají například:
- Bojnice
- Trenčínský hrad
- Kežmarský hrad
- Spišský hrad
- Hrad Červený Kameň
- Hrad Modrý Kameň
Speciální folklorními programy často pořádají i muzea a skanzeny. K nejznámějším patří:
- Muzeum slovenskej dediny v Martine
- Vihorlatské muzeum v Humennom
- Muzeum oravskej dediny v Zuberci
- Muzeum kysuckej dediny v Nové Bystrici
Pokud patříte mezi milovníky lyžování, většina areálů ve Vysokých Tatrách zůstává otevřena až do Velikonoc. Další možnost relaxace představují termální lázně.
Otevírací doba obchodů na Velký pátek
Velikonoční nákupy je lepší uskutečnit předem, protože zatímco v České republice se legislativní omezení prodejní doby na Velký pátek nevztahuje, u našich sousedů tomu tak není.
Slovenské obchody jsou na Velký pátek zavřené, ale existují samozřejmě výjimky, jako obchody na letišti nebo nádraží. Obecně ale budete mít problém si koupit jakékoli zboží, včetně potravin. Budou zavřené také nejoblíbenější supermarkety?
Název obchodu | Otevírací doba |
Billa | Zavřeno |
Tesco | Zavřeno |
Lidl | Zavřeno |
Kaufland | Zavřeno |
Coop | Zavřeno |
Terno | Zavřeno |