Datum Den Státní svátek
1. 1. 2024 Pondělí Jak se v Polsku slaví Nový rok 2024?
6. 1. 2024 Sobota Jak se slaví Tři králové v Polsku 2024 (význam)
1. 5. 2024 Středa Jak se slaví Svátek práce v Polsku 2024 (význam)
3. 5. 2024 Pátek Jak se slaví Svátek ústavy v Polsku 2024?
15. 8. 2024 Čtvrtek Nanebevzetí Panny Marie a Den polské armády v Polsku
1. 11. 2024 Pátek Jak se slaví svátek Všech svatých v Polsku 2024
11. 11. 2024 Pondělí Jak se slaví Den nezávislosti v Polsku v roce 2024
25. 12. 2024 Středa Jak se slaví Boží hod v Polsku v roce 2024
26. 12. 2024 Čtvrtek Jak se slaví Svatý Štěpán v Polsku v roce 2024

Státní svátky v Polsku jsou důležitou součástí kulturního a historického dědictví země. Tyto svátky oslavují významné události a hodnoty, které jsou pro Polsko zásadní. Mezi nejvýznamnější státní svátky patří Nový rok, Svátek práce, Ústavní den, Den všech svatých, Den nezávislosti a vánoční svátky.

Polsko je známé svou bohatou historií a národní identitou, kterou reflektuje ve svých svátcích.

Tyto svátky v Polsku jsou spojeny s tradicemi, obyčeji a rituály, které odrážejí bohatou historii a kulturu země. Jsou to dny, kdy lidé se shromažďují, aby slavili a připomínali si významné události a hodnoty Polska.

Pojďme se podívat na stručné informace o nejzajímavějších svátcích v Polsku.

Nový rok

Tak jako ve většině zemí světa jsou i oslavy nového roku v Polsku velmi oblíbené. Konají se laserové show ve velkých městech.

Lidé se scházejí s rodinou a přáteli a chystají si tradiční pokrmy. Na Nový rok v Polsku se tradičně podávají různé pokrmy, které symbolizují hojnost, štěstí a dobré přání pro nadcházející rok.

Tradičním zvykem je tzv. „Przebieranie się“, což znamená převlekání se. Lidé se oblékají do různých kostýmů a maskují se, aby přivítali nový rok. Tento zvyk se často vyskytuje na veřejných oslavách a karnevalech, kde lidé soutěží o nejlepší kostýmy.

Nový rok v Polsku je časem radosti, společenských setkání a očekávání nových začátků a příležitostí.

Tři králové

Tento svátek, tak jako ve všech zemích světa, připomíná příchod tří mudrců z Východu, kteří přišli do Betléma klanět se nově narozenému Ježíši a přinést mu dary.

V Polsku je tento svátek slaven různými způsoby. Jednou z tradičních aktivit je procesí Tří králů. Lidé se oblékají jako Tři králové, každý s korunou na hlavě a v rukou drží dary, jako jsou zlaté, kadidlo a myrha.

Tento svátek je také spojen s tradičním jídlem nazývaným „kroplewki“. Jedná se o sladké pečivo ve tvaru hvězdy, které symbolizuje Betlém a hvězdu, která mudrce vedla k Ježíši.

Tři králové jsou v Polsku důležitou součástí vánočního a novoročního období. Svátek Trzech králů přináší radost a připomíná biblickou událost spojenou s Ježíšovým narozením.

Velikonoční neděle

Niedziela Wielkanocna je jedním z nejdůležitějších a nejvíce slavených svátků v Polsku. Je to den, který připomíná vzkříšení Ježíše Krista a oslavuje nový život a naději.

Velikonoce jsou v Polsku spojeny s mnoha tradičními zvyky a obyčeji.

Święconka je tradiční velikonoční snídaně, která se koná ráno na Velikonoční neděli. Na stole se nachází košík (nazywany „święconka“), který obsahuje různé symbolické potraviny. Patří sem kousek vajíčka, které symbolizuje nový život, šunka nebo klobása, která představuje bohatství, chléb, sůl a pečivo.

Na Velikonoční neděli se v Polsku koná mše svatá v ranních hodinách, která se nazývá Rezurekcja.

Velikonoční neděle je v Polsku časem, kdy se rodiny a přátelé shromažďují, aby oslavovali tento významný svátek. Je to doba radosti, společenských setkání, modliteb a tradic, které přinášejí naději a nový začátek.

Velikonoční pondělí

Poniedziałek Wielkanocny je svátek, který následuje po Velikonoční neděli a je spojen s různými tradičními zvyky a obyčeji.

Jedním z hlavních tradičních prvků Velikonočního pondělí v Polsku je zvyk nazývaný „Śmigus-Dyngus“ nebo také „mokré pondělí“. Během tohoto dne se lidé polévají vodou, často se používají vodní pistole, kbelíky a hadice.

Dalším tradičním prvkem Velikonočního pondělí je tzv. „Kukułka“ nebo „koleda do stołu“. Tento zvyk spočívá v tom, že lidé přicházejí navštívit rodiny a přátelé a zpívají jim velikonoční písně, zatímco hostitelé jim nabízejí jídlo a dary.

Toto setkání je často spojeno s bohatým obědem, který zahrnuje tradiční pokrmy, jako je bílá klobása, šunka, kysané zelí, chléb a sladké dezerty.

Lidé se často vydávají na výlety do přírody, do parků nebo na venkov, aby si užili čerstvého vzduchu a přírodního prostředí. To je obzvláště oblíbené v případě hezkého počasí.

Svátek práce

Święto Pracy v Polsku se slaví každoročně 1. května. Jedná se o významný státní svátek, který připomíná mezinárodní hnutí za lepší pracovní podmínky a práva zaměstnanců.

V Polsku je 1. květen dnem, kdy se lidé oslavují a vyjadřují solidaritu se zaměstnanci. Tento den je často spojen s různými manifestacemi, demonstracemi a festivaly, které se konají ve městech a městských parcích. Během těchto akcí se často prosazují práva zaměstnanců a upozorňuje se na otázky jako mzdy, pracovní podmínky a rovnost.

Lidé často vyrážejí na výlety do přírody, do parků nebo na pikniky.

Je také zvykem, že o Svátku práce se dávají lístky a kytky zaměstnancům jako projev uznání a ocenění jejich práce a přínosu.

Otevírací doba většiny obchodů v Polsku je omezená.

Svátek ústavy

Je to významný polský svátek, který připomíná přijetí ústavy v roce 1791.

Polská ústava z roku 1791 byla první psanou ústavou v Evropě a druhou na světě po ústavě Spojených států.

Svátek ústavy má v Polsku významný historický a symbolický význam.

Během Svátku ústavy se konají různé ceremonie, slavnosti a kulturní akce po celém Polsku. Mezi tyto akce patří například představení historických scén, vystoupení hudebních skupin, průvody a ohňostroje.

V této době se také konají různé akademické přednášky a diskuse, které se zabývají ústavním právem a demokracií.

Svatodušní neděle

Tento den, známý také jako Letnice, je křesťanský svátek, který se slaví padesátý den po Velikonocích.

V Polsku je Svatodušní neděle významným církevním svátkem.

Svatodušní neděle připomíná seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově vzkříšení. V tento den se lidé shromažďují v kostelích k bohoslužbám a modlitbám.

Ve větších městech v Polsku se mohou konat průvody nebo procesí ke kostelům, která symbolizují příchod Ducha svatého.

Lidé mohou nést symboly Ducha svatého, jako jsou holubice, oheň nebo květiny.

Také se objevují věnce a květinové dekorace na oknech a dveří. Tento zvyk je považován za ochranu a požehnání pro rodinu a domov.

Tradiční polské pokrmy, které se často podávají během Svatodušní neděle, zahrnují různé druhy pečiva a dortů. Například se peče „makowiec“, což je makový koláč nebo „chałka“, což je sladký váleček s rozinkami.

Boží tělo

Boże Ciało je významný katolický svátek, který se slaví ve čtvrtek po neděli Trojice (Slavnost Nejsvětější Trojice).

Tento svátek je spojen s uctíváním eucharistie a přítomnosti Krista v Nejsvětější svátosti.

Během svátku Božího těla se konají procesí, která jsou součástí církevních obřadů. Lidé se shromažďují v kostelech a poté v průvodech vycházejí na veřejnost, nesou monstranci s Eucharistií.

Během procesí jsou ulice a náměstí zdobeny květinami, stuhami a jinými dekoracemi. Lidé se připojují k průvodu, modlí se a zpívají hymny a duchovní písně.

Svátek Božího těla je pro katolickou církev i věřící v Polsku významným dnem, který slouží k projevu víry, úcty a vděčnosti za přítomnost Krista v Eucharistii.

Nanebevzetí Panny Marie, Den polské armády

Wniebowzięcie Najświętszej Maryi Panny je v Polsku významným církevním svátkem, který se slaví 15. srpna. Tento svátek připomíná předání těla a duše Panny Marie do nebe.

Během svátku Nanebevzetí Panny Marie se konají slavnostní bohoslužby a mše svaté v katolických kostelech po celém Polsku. Věřící se shromažďují, aby oslavovali a uctívali Pannu Marii, která je v polské kultuře velmi důležitou postavou.

Dalším významným svátkem v Polsku je Den polské armády (Święto Wojska Polskiego), který se slaví 15. srpna společně s Nanebevzetím Panny Marie. Tento svátek je spojen s vojenskou historií a oslavuje statečnost a odvahu polských vojáků.

Během Dne polské armády se konají vojenské přehlídky, slavnostní ceremonie a různé vojenské akce. Vojáci, veteráni a civilisté se shromažďují, aby uctili památku padlých vojáků a vyjádřili svou podporu polským ozbrojeným silám.

Svátek Nanebevzetí Panny Marie a Den polské armády jsou v Polsku významnými událostmi, které připomínají duchovní a národní hodnoty. Lidé se shromažďují, aby oslavili svou víru, historii a kulturu, a vyjádřili svou jednotu a hrdost.

Svátek Všech svatých

Wszystkich Świętych se slaví 1. listopadu v Polsku a je jedním z nejdůležitějších církevních svátků.

Tento svátek je spojen s uctíváním a vzpomínkou na všechny svaté, známé i neznámé, kteří dosáhli nebeské slávy.

Je obvyklé navštěvovat hroby blízkých a příbuzných a položit květiny a svíčky na jejich památku.

Lidé také často připravují speciální pokrmy a dezerty, jako jsou „wypieki“ (pečivo) a „wszyscy święci“ (sladký dort), které se podávají během svátku.

Den nezávislosti

Święto Niepodległości je v Polsku národním svátkem slaveným 11. listopadu. Tento svátek připomíná vyhlášení nezávislosti Polska v roce 1918 po více než 120 letech rozdělení.

Tento den je považován za zrození moderního polského státu.

Hlavní oslavy se často konají ve Varšavě, kde se lidé shromažďují na ulicích a náměstích.

Během tohoto svátku jsou používány národní symboly Polska, jako je vlajka, znak a hymna. Lidé oblékají národní barvy, červenou a bílou, a zdobí své domovy, ulice a vozy polskými vlajkami a dekoracemi.

Většina obchodů má omezenou otevírací dobu.

1. svátek vánoční

Pierwszy dzień Bożego Narodzenia se slaví 25. prosince a je jedním z nejvýznamnějších církevních a rodinných svátků.

Tento den připomíná narození Ježíše Krista.

Tradiční polská vánoční večeře se nazývá Wigilia. Na stole se nacházejí různé pokrmy, jako je karp (šťika), boršč (červená řepa), uszka (tradiční polévkové těstoviny), smažené rybí kousky, různé druhy pečiva a moučníků.

Během Wigilie se také podává opłatek, což je tenká křehká placka, kterou si lidé navzájem lámou a přejí si všechno nejlepší.

Večer se koná mše svatá v kostele, která se nazývá Pasterka. Věřící se modlí, zpívají vánoční písně a slaví příchod Spasitele.

V Polsku je vánoční období zvlášť důležité a slavení pokračuje až do svátku Tří králů 6. ledna.

2. svátek vánoční

Drugi dzień Bożego Narodzenia se slaví 26. prosince. Je to další den v rámci vánočního období a je většinou tráven jako den odpočinku a rodinného setkávání.

Lidé se účastní vánočních koncertů, představení nebo kulturních akcí, které se konají během tohoto období. Je to čas pro radostné setkání a zároveň pro relaxaci a odpočinek po intenzivních přípravách a oslavách Vánoc.

Otevírací doba u veřejných institucí, obchodů a některých služeb může být uzavřena nebo mít zkrácené prodejní hodiny.

Polské státní svátky jsou důležitou součástí kulturního a historického dědictví země.

 

Tyto svátky posilují národní identitu, slaví důležité okamžiky v historii Polska a připomínají hodnoty jako svoboda, nezávislost a solidarita.

Během těchto svátků se lidé shromažďují, slaví, reflektují a sdílí radost a hrdost na svou zemi a její pokroky.

Články vám zodpoví nejhledanější otázky, popíší historii a jako bonus se dozvíte otevírací dobu nejznámějších obchodů. Jaký svátek vás nejvíce zajímá?