Přehled státních svátků na Slovensku 2024

Státní svátky na Slovensku tvoří součást historického a kulturního dědictví země. Některé svátky se shodují s těmi, které se slaví i v mnoha jiných zemích, například konec druhé světové války, jiné připomínají významné události, které souvisejí se slovenským národem, například Slovenské národní povstání.

Mnoho svátků je spojeno též s rozmanitými tradicemi a zvyky, které v sobě rovněž zahrnují místní historii a kulturu. Většina svátků je zároveň dny pracovního klidu, a většina obchodů je proto zavřená.

Pojďme se podívat na stručné informace o nejzajímavějších svátcích na Slovensku.

Den vzniku Slovenské republiky

První den nového roku si Slováci připomínají vznik samostatné republiky. 1. ledna 1993 se Československo rozdělilo na Českou republiku a Slovensko.

Vzhledem k tomu, že tento svátek připadá na den po Silvestru, většina lidí ho využívá k odpočinku a načerpání sil po oslavách.

Nový rok na Slovensku je též ve znamení tradičních pokrmů, především čočky a vepřového masa, které mají zajistit štěstí a bohatství v novém roce.

Zjevení Páně

Zjevení Páně neboli svátek Tří králů je křesťanský svátek, který připadá každý rok na 6. ledna. Připomíná jednak zjevení Boha v podobě Ježíše Krista a jednak návštěvu mudrců u Ježíška v Betlémě.

Tradicí jsou tříkrálové průvody, v jejichž rámci chodí chlapci oblečení do dlouhých bílých šatů a papírových korun po obci a zpívají koledu. Kromě toho píší na dveře nápis G+M+B a letopočet, aby domům požehnali.

Pro většinu lidí tento den představuje též konec vánočních svátků, který je spojený s odstrojováním vánočního stromečku.

Velký pátek

Vzhledem k tomu, že většina obyvatel Slovenska je římskokatolického vyznání, jsou Velikonoce nejdůležitějším křesťanským svátkem v roce.

Velký pátek je dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Jako výraz smutku a utrpení se v tento den neslaví mše svaté a věřící se postí. Datum svátku se každý rok mění, podle toho, kdy nastává první jarní úplněk.

S tímto dnem ale souvisí i řada tradic a pověr, které mají kořeny v pohanské době. Je například zakázáno kopat nebo jakkoli „pracovat“ se zemí a věří se, že voda v tento den má léčivou moc, a ranní koupel v potoce tak člověku zajistí zdraví.

Velikonoční pondělí

Křesťanské Velikonoce sice vrcholí v neděli na Boží hod velikonoční, ale lidové tradice jsou  na Slovensku spojeny spíše s Velikonočním pondělím.

Hlavními tradicemi jsou oblievačka a šibačka. Ve východní části země v tento den chlapci a muži polévají dívky a ženy studenou vodou, což je starobylý zvyk, který jim má zajistit zdraví a plodnost.

V západních částech Slovenska je běžnější šlehání žen velikonočními pomlázkami zvanými korbáče. V některých regionech se udržují obě tradice. Ženy a dívky muže poté odmění velikonočními vajíčky a pálenkou.

Velikonoční pondělí na Slovensku je spojeno též s klasickými pokrmy, jako je baba neboli velikonoční nádivka, šunka, jehněčí maso a vaječný sýr zvaný hrudka.

Svátek práce

Svátek práce, který připomíná mezinárodní hnutí za lepší pracovní podmínky a práva zaměstnanců, se v mnoha zemích světa každoročně slaví 1. května. Stejně tak je tomu i na Slovensku.

Zatímco v minulosti byl tento den spojen s průvody a propagandou komunistického režimu, dnes je pro většinu Slovákům volným dnem, která tráví s rodinou, často výlety do jarní přírody. Setkat se ale lze i s různými protesty a demonstracemi.

Kromě toho první máj spoje též s lidovými tradicemi, jako je líbání se pod rozkvetlou třešní nebo stavění máje.

Den vítězství nad fašismem

V tento den si Slovensko připomíná konec druhé světové války v Evropě a vítězství spojeneckých sil nad nacistickým Německem v roce 1945. Slovensko se v roce 1939 „odpojilo“ a nově vzniklá Slovenská stát byl politickým spojencem Třetí říše.

Den vítězství nad fašismem na Slovensku je tak zároveň dnem, kdy tento klerofašistický totalitní stát zanikl, a bylo obnoveno Československo.

8. květen je dnem vzpomínkových akcí a přehlídek, političtí představitelé a váleční veteráni pokládají věnce k památníkům obětí.

Svátek svatého Cyrila a Metoděje

Pátý červenec je oslavou příchodu svatého Cyrila (Konstantina) a svatého Metoděje (Metoděje) na Velkou Moravu v roce 863. Soluňští bratři přinesli křesťanskou víru, jazyk zvaný staroslověnština a vytvořili nové písmo hlaholici.

Z tohoto důvodu jsou tak často považováni za zakladatele kultury a písemnictví mnoha slovanských národů. Na připomenutí jejich důležitosti se v tento den na Slovensku konají rozmanité kulturní a vzdělávací akce a též bohoslužby.

Výročí Slovenského národního povstání

29. srpen 1944 byl prvním „oficiálním“ dnem Slovenského národního povstání, které je považováno za jednu z nejvýznamnějších událostí novodobých slovenských dějin.

Cílem povstání byla snaha o osvobození Slovenska z nacistického područí. Za svobodu a nezávislost nebojovali pouze slovenští partyzáni, pomáhala jim též řada spojenců. Povstání trvalo až do října roku 1944 a významně přispělo k osvobození Slovenska na jaře příštího roku.

Slováci si této historické události dodnes velmi váží a připomínají si ji mnoha slavnostními akcemi po celé zemi.

Den Ústavy Slovenské republiky

Na prvního září připadá svátek, který připomíná přijetí ústavy v roce 1992, což byl jeden z hlavních kroků, který umožnil vznik samostatného Slovenska.

V tomto právním dokumenty byly stanoveny hodnoty, principy a práva občanů. Na Den slovenské ústavy po celé zemi probíhají nejen kulturní akce, ale také přednášky a diskuse, které se zabývají demokracií a právy. Mnohé instituce, jako například parlament, pořádají 1. září den otevřených dveří.

Panna Marie Sedmibolestná

Slováci uctívali Pannu Marii Sedmibolestnou již od středověku, ale až v roce 1964 ji papež Pavel VI. prohlásil za patronku Slovenska. Její svátek připadá na 15. září a připomíná též sedm utrpení bolestí Panny Marie, které souvisejí s jejím synem Ježíšem.

V tento den se každý rok koná národní pouť do Baziliky Panny Marie Sedmibolestné v Šaštíně, kde se nachází socha, která je spojena s mnoha zázraky, které Matka Boží uskutečnila.

Den vzniku samostatného československého státu

Tento státní svátek, který připadá na 28. října, připomíná okamžik, kdy v souvislosti s koncem první světové války došlo k rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku samostatného Československa. Nejdůležitější slovenskou osobností, která je v této souvislosti dodnes připomínána, je Milan Rastislav Štefánik.

Po vzniku samostatného Slovenska byl tento svátek mnoho let „pouhým“ významným dnem, oficiálním státním svátkem se Den vzniku samostatného československého státu na Slovensku stal až v roce 2021.

Za zmínku stojí, že pro slovenský národ byl z historického hlediska důležitějším datem 30. 10. 1918, kdy byla podepsána martinská deklarace, která oficiálně potvrdila spojení“ Čech a Slovenska.

Svátek Všech svatých

Všichni svatí jsou dalším církevním svátkem, který je na Slovensku též svátkem státním. Slaví se 1. listopadu a je spojen s uctíváním všech svatých, tedy i těch, kteří ještě nebyli oficiálně za svaté církví uznáni.

Společně s Památkou zesnulých, která připadá na následující den, je tento svátek spojen též s návštěvou hřbitovů a vzpomínáním na své blízké zemřelé. Mnoho Slováků pokládá květina a zapaluje svíčky na hrobech svých příbuzných.

Den boje za svobodu a demokracii

V tento den si Slováci připomínají především události, ke kterým došlo 17. listopadu 1989. Tento den je považován za začátek sametové revoluce, která znamenala konec komunistického režimu v Československu. Zároveň je 17. listopad též Mezinárodním dnem studenstva.

Podobné jako u nás je i Den boje za svobodu a demokracii na Slovensku ve znamení rozmanitých vzpomínkových, kulturních a vzdělávacích akcí. Výjimečné nejsou ani shromáždění a demonstrace namířené proti vládě.

Štědrý den

Slovensko je jednou z mála zemí, která podobně jako my slaví 24. prosinec jako státní svátek. Mnoho Slováků dopoledne zdobí vánoční stromky a postí se. Ke štědrovečerní večeři se podává ryba, tradičně kapr, a bramborový salát.

Po večeři zazvoní zvoneček a rodiny se shromáždí kolem vánočních stromků, pod které Ježíšek přinesl dárky. Mnoho lidí se poté vydává do kostela na půlnoční mši.

První svátek vánoční

Boží hod vánoční neboli 25. prosinec je dnem narození Ježíše Krista. Lidé často chodí na ranní mši, aby tuto událost oslavili. Tento den je též ve znamení rodinných návštěv, jejich součástí je nejen rozdávání dárků, ale také společný oběd, obvykle kachna se zelím a knedlíky.

Druhý svátek vánoční

Většina Slováků dnes tráví 26. prosinec podobně jako předchozí den. Setkávají se s rodinou, hodují a dávají si dárky. Tento den je také zasvěcen svatému Štěpánovi, který je považován za prvního křesťanského mučedníka.

V minulosti byl 2. svátek vánoční na Slovensku též ve znamení štěpánské koledy a zábavy. Dnes se tato tradice dodržuje jen na vesnicích, především na východě země.

Obchody jsou v době Vánoc, tedy od poledne na Štědrý den a po oba vánoční svátky, na Slovensku ze zákona zavřené.

Státní svátky na Slovensku přinášejí neopakovatelnou atmosféru a řadu církevních i světských akcí po celé zemi. Jsou ideálním časem, kdy můžete zažít pravého ducha Slovenska.