Jedenáctý duben připomíná politické vězně a odpůrce totalitních režimů.
Je dnem k uctění památky těch, kteří za své přesvědčení položili život.
Kdo jsou političtí vězni?
Jakou významnou událost připomíná Mezinárodní den solidarity osvobození politických vězňů?
Jak můžete i vy pomoci nespravedlivě odsouzeným, se dozvíte v článku.
Základní fakta
| Kdy se slaví | 11. dubna |
| Kde se slaví | V mnoha zemích světa. |
| Datum vzniku | 1997 |
| Důvod vzniku | Výročí osvobození KT Buchenwald. |
| Cíl dne | Upozornit na osudy nespravedlivě odsouzených. |
Historie a důvod vzniku mezinárodního dne
Jedenáctý duben je výročím významné události – osvobození Koncentračního tábora Buchenwald na území tehdejší Třetí Říše.
Tábor založili nacisté v roce 1937. Vybudovali ho sami vězni, mezi nimiž byli političtí odpůrci nacistického režimu, ale také Svědkové Jehovovi a homosexuálové. Po vypuknutí války sem nacisté začali deportovat také Židy, Romy a osoby jiných národností.
Bylo tu vězněno téměř 280 000 lidí různých národností. V nelidských podmínkách museli pracovat v nedalekých lomech nebo se podílet na výrobě pro německý zbrojní průmysl.
Většina vězňů byli muži, ale byly tu i ženy – většinou politické vězenkyně – nucené v táboře k prostituci.
Politickým vězňům se tu podařilo zorganizovat tajnou odbojovou skupinu. Dokázali se dostat na místa kriminálních vězňů, kteří tu často plnili funkci tzv. kápa – dozorce určeného z řad vězňů. Jako kápové potom mohli pomáhat ostatním spoluvězňům. Mohli je na chvíli ukrývat před dozorci na ošetřovně nebo díky přístupu do administrativy „nafingovat“ smrt těch, kterým hrozilo ze strany dozorců nebezpečí, a propůjčit jim identitu někoho zemřelého. Krom toho také někteří prováděli sabotáže raket V2, na jejichž výrobě se museli podílet.
Buchenwald byl za dramatických okolností osvobozen americkou armádou dne 11. dubna 1945. Těsně předtím bylo na 28 000 lidí přepraveno z tábora vlakem nebo hnáno pěšky k jiným koncentračním táborům. Během těchto pochodů zemřely tisíce lidí.
Tehdejší vrchní velitel spojeneckých sil Dwight Eisenhower se nechal slyšet, že ho nikdy nic nešokovalo tak moc jako pohled na toto místo.
Jak vychází Mezinárodní den solidarity osvobození politických vězňů v příštích letech?
| Rok | 11. duben |
| 2023 | úterý |
| 2024 | čtvrtek |
| 2025 | pátek |
| 2026 | sobota |
| 2027 | neděle |
| 2028 | úterý |
| 2029 | středa |
| 2030 | čtvrtek |
| 2031 | pátek |
| 2032 | neděle |
Kdo jsou političtí vězni?
Na začátku musíme zmínit, že mezinárodní právo pojem politický vězeň nijak nedefinuje. Typickým politickým vězněm je někdo, kdo byl zadržen nespravedlivě, protože se z nějakého důvodu snaží vystoupit proti totalitní moci. Tito jednotlivci většinou upozorňují na rostoucí autoritářství, snahy o umlčení disentu či opozice a na potlačování základních lidských práv.
Lidskoprávní organizace Amnesty International používá také termín vězeň svědomí. Pod tím se skrývá každý, kdo je věznen pro své svědomité přesvědčení, ať už je to politický názor, náboženské vyznání, ale i sexuální orientace. Je to každý, kdo je vězněn za nenásilné vyjádření svého přesvědčení, nejčastěji šíření myšlenky svobody a demokracie.
Na termín politický vězeň pamatuje i Parlamentní shromáždění rady Evropy. To říká, že politický vězeň je osoba, která byla zatčena za projev svobody myšlení, náboženské vyznání, za dopuštění se shromažďování nebo z čistě politických důvodů, aniž by se dopustila trestného činu. To vše je v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.
Nejznámějšími případy z minulosti jsou političtí vězni v bývalých komunistických zemích a nacistickém Německu.
Odhaduje se, že na světě je v současnosti více než milion politických vězňů.
Mezinárodní den solidarity osvobození politických vězňů slavíme od roku 1997. Na tento den připadá výročí osvobození Koncentračního tábora Buchenwald americkými jednotkami v roce 1945.
Objevte podobné články
Političtí vězni v minulosti
Političtí vězni hráli důležitou roli v bouřlivých dějinách 20. století. Zejména v nacistickém Německu a v zemích, kde panoval komunistický režim.
Nacistické Německo
Političtí oponenti v Německu byli prvními vězni v nacistických koncentračních táborech. Do této kategorie vězňů patřili aktivisté, kteří se stavěli proti nacistickému režimu, otevření disidenti a členové evropských odbojových skupin. Našli se však i lidé, kteří byli pouze podezřelí z antisocialistických nálad nebo kteří v soukromí kritizovali nebo zesměšňovali režim nacionálního socialismu.
Mezi politické vězně se kvůli svému přesvědčení dostali Svědkové Jehovovi, kteří odmítli přísahat věrnost vládě nebo nosit zbraně. Jakkoli bylo hnutí malé, přesto podkopalo nacistický požadavek na bezvýhradnou loajalitu Hitlerovi a státu.
Počet mužů a žen držených a zabitých jako politické vězně se nedá s jistotou určit.
Komunistické Československo
Zřejmě nejznámější obětí v komunistickém Československu 50. let je Milada Horáková. Za účast v protikomunistickém odboji byla v červnu roku 1950 popravena po vykonstruovaném monstrprocesu. Jeho součástí byla velká mediální kampaň a podíleli se na něm i sovětští poradci.
Souzena nebyla jen Horáková, výsledkem tohoto procesu byly čtyři rozsudky smrti, čtyři doživotní tresty a pět dlouholetých trestů. Za odsouzené se přimlouvaly významné zahraniční osobnosti v čele s Albertem Einsteinem, ale marně.
Milada Horáková se tak stala symbolem boje s totalitou a jedinou ženou východního bloku popravenou mimo Sovětský svaz z politických důvodů.
Politických vězňů byly za více než čtyřicet let komunistické vlády celé řady, např. spisovatel a budoucí prezident Václav Havel, spousta duchovních, odbojářů a aktivistů.
Bývalé Východní Německo
Oficiálně ve východoněmeckých věznicích nebyli žádní političtí vězni, pouze kriminální vězni. Termín politický vězeň se směl používat jen v souvislosti s obětmi nacistického režimu.
Ne všichni političtí vězni však byli opozičníky, patřili mezi ně i Svědkové Jehovovi, kteří podle tehdejších měřítek jednali apoliticky, neboť se odmítali účastnit povinné vojenské služby.
Celkový počet politických vězňů ve Východním Německu nelze určit s ohledem na mezery v trestním právu. Historikové ale odhadují, že jich bylo kolem dvou set tisíc.
Jedním z politických vězňů byl Karl Wilhelm Fricke, jenž byl za své opoziční aktivity v 50. letech odsouzen spolu se svou matkou, která ho v nich údajně podporovala. Po pádu Berlínské zdi se stal autorem mnoha historických článků a publikací věnovaných poměrům v bývalém Východním Německu.
Sovětský svaz
Za své názory byly vězněny řady lidí v Sovětském svazu. Ti zde obyčejně byli umísťování do táborů nucené práce známých jako gulagy.
Politické represe začaly už za Leninovy vlády, pokračovaly za Stalina i v poststalinském období.
V boji proti aktivistům za lidská práva se tu také zneužívala psychiatrie. Nepohodlné osoby byly uznány za duševně nemocné, čímž se úřady vyhnuly soudu a disidenti mohli být na neurčito zavřeni v psychiatrické léčebně.
Současnost a političtí vězni
Bylo by bláhové myslet si, že političtí vězni jsou jen součástí minulosti. I dnes se najde ve světě spousta míst, kde jsou lidé za své (nejen) politické přesvědčení zatýkáni.
Je velmi těžké odhadnout, kolik politických vězňů je v současnosti na světě, ale není tajemstvím, že mezi země s politickými vězni patří například Rusko, Bělorusko, Severní Korea, Sýrie, Kuba nebo Egypt.
Kteří političtí vězni v současnosti pykají za své názory?
- Vladimir Kara-Murza, Rusko
Nespravedlivě zadržován za politicky motivované obvinění z vlastizrady a názory na válku v Ukrajině. - Maykel Castioo, Kuba
Kubánský hudebník a spisovatel je neprávem držen za sdílení kritických příspěvků na sociálních sítích a spoluautorství na protestní písni Patria y Vida, hymně prodemokratických aktivistů. - Mohamed El-Baqer,Egypt
Právník v oblasti lidských práv byl obviněn egyptskou vládou z terorismu poté, co obhajoval u soudu jiného lidskoprávního aktivistu. - Maria Kalesnikava, Bělorusko
Běloruskou demokratickou aktivistku se nejprve běloruská vláda pokusila ze země náhodně vyhostit. Poté, co Maria roztrhala svůj pas, aby mohla zůstat v zemi, byla zatčena a na 11 let odsouzena.
Na obhajobu politických vězňů se specializují některé mezinárodní organizace, jako je například Amnesty International nebo kampaň #WithoutJustCause pod záštitou Spojených států.
V listopadu a prosinci Amnesty International tradičně organizuje Maraton psaní dopisů, který pomáhá politickým vězňům i jiným nespravedlivě odsouzeným.
Vyjádřete politickým vězňům svou podporu
Nespočet politických vězňů po celém světě je vystaven mučení, nelidským podmínkám, izolaci nebo jiným formám zneužívání. Jejich rodiny touží po shledání se svými uvězněnými blízkými.
I když se to zdá na první pohled nemožné, politickým vězňům můžete pomoci i vy. A nemusíte jen v dubnu. Jak?
- Zjišťujte informace, ať už od nevládních organizací, historiků či jiných odborníků.
- Přečtěte si nebo poslechněte příběhy obětí politických kauz.
- Připojte se ke skupinám prosazujícím lidská práva.
- Posílejte dopisy podpory politickým vězňům nebo pište vládním organizacím.