Světový den laboratorních zvířat si připomínáme 24. dubna. Víte o něm vše?

24. dubna – Oslavme společně Světový den laboratorních zvířat.

Víte, jak probíhá takový výzkum na zvířatech a k čemu ho potřebujeme?

Je důležité zdůraznit, že bez pomoci laboratorních zvířat bychom jistě nebyli v medicíně a vědě tak daleko, jako jsme nyní.

Pojďte si s námi přečíst, proč byl tento den ustanoven a jaký je jeho význam.

Základní fakta

Jaká je historie a původ Světového dne laboratorních zvířat?

Hlavním cílem Světového dne laboratorních zvířat, který každoročně slavíme 24. dubna, je snaha o umístění práv zvířat do popředí. Tento den slouží k upozornění na utrpení a zabíjení zvířat v laboratořích po celém světě.

Každý rok se miliony zvířat použije k provedení nejrůznějších experimentů a testů všeho druhu v různých odvětvích. To má za následek nepředstavitelné podmínky pro dotyčná zvířata.

Národní antivivisekční společnost (NAVS) sídlící v Londýně, založená roku 1875, založila tento den před více než čtyřmi desetiletími. Od té doby si kampaň získala ohromnou popularitu a mnoho zastánců této věci.

Utrpení milionů zvířat po celém světě si 24. dubna připomínáme po celém světě a tento den si našel své příznivce a oslavovatele v každičké zemi napříč světem.

Experimentální zvířata využívaná ve farmakologických laboratořích

Na jaký den v týdnu tento den vychází?

Role laboratorních zvířat v medicíně a vědě

Ačkoli pokročilé metody stále více a více nahrazují výzkum na zvířatech, zastaralá legislativa dost často vyžaduje před uvedením produktu na trh testy na zvířatech!

Každý rok miliony zvířat trpí a umírají při experimentech, kterým vlastně nelze věřit.

Ptáte se, proč? Tak vydržte, na následujících řádcích vám vše vysvětlíme.

Výzkumy na laboratorních zvířatech

Druhové rozdíly

• Každý živočišný druh reaguje na konkrétní látky zcela odlišně, proto jsou testy na zvířatech nespolehlivým způsobem, jak předpovědět účinky na člověka.

• Lidská onemocnění se obecně u zvířat přirozeně nevyskytují, takže je třeba je uměle vytvářet a tím se stav laboratorního zvířete od skutečného lidského stavu výrazně liší, konkrétní zdravotní stav je tedy pouze napodobován. To ovšem ovlivňuje výsledky.

• Studie ukázaly, že nejen pobyt v laboratorním prostředí může ovlivnit výsledek experimentu, přičemž výsledky testů se liší také podle věku zvířete, pohlaví, stravy, a dokonce i podle materiálu podestýlky.

Výsledky stejného výzkumu se nakonec liší laboratoř od laboratoře!

• Vládní a agenturní regulační orgány, které jsou odpovědné za povolování produktů na trh, jsou na tyto standardní testy na zvířatech a z nich odvozené odhady a hodnocení „bezpečnosti“ zvyklé.

• Jsou si také vědomi potenciálu pro druhové rozdíly, které mohou vést k ublížení lidem. Proto po sérii testů na zvířatech následují testy na lidech, a právě zde může problém druhové odlišnosti vyvolat u lidí často nebezpečné a neočekávané nežádoucí reakce.

Světový den pro laboratorní zvířata

Jde to i bez laboratorních zvířat

Pokroky ve vědě a technologii se rychle vyvíjejí a poskytují tak pokročilé techniky bez použití zvířat, které jsou rychlejší, přesnější a mají přímý význam pro lidi. Existuje řada sofistikovaných, multidisciplinárních technik, které umožňují studium účinnosti a bezpečnosti látek na lidské tkáni in-vitro i u lidí.

Mezi metody bez použití zvířat patří také počítačová analytika, databáze a modely založené na lidech – lepší pro vědu, stejně jako pro lidi a zvířata.

Objevte podobné články

Mezinárodní den solidarity osvobození politických vězňů

Světový den zdraví

Pálení čarodějnic

Světový den malárie

Ochrana práv laboratorních zvířat

Ochrana práv laboratorních zvířat je soubor právních a etických principů a postupů, které mají zajistit zdraví, pohodu a spravedlivé zacházení s těmito zvířaty v rámci výzkumných, vývojových a vzdělávacích činností.

V mnoha zemích platí přísné zákony, které regulují používání laboratorních zvířat a zajišťují, aby se při výzkumu a testování zacházelo s těmito zvířaty co nejetičtěji a s maximálním ohledem na jejich pohodu.

Zákon například stanovuje, že chov laboratorních zvířat musí poskytovat speciální hygienické podmínky, dostatek prostoru a zvířata by měla být pravidelně kontrolována veterináři.

Dále se uplatňují principy tzv. 3R (replacement, reduction, refinement), které znamenají, že výzkumníci by měli maximalizovat využití alternativních metod, minimalizovat počet použitých zvířat a zlepšovat postupy, aby minimalizovali útrapy pro zvířata.

Ochrana práv laboratorních zvířat je také často kontrolována nezávislými orgány, jako jsou komise pro etiku ve výzkumu nebo veterinární úřady. Většina výzkumných institucí také stanovuje etické kodexy a interní předpisy pro zacházení s laboratorními zvířaty, které mají zajistit, že se s nimi zachází co nejhumánněji.

Jak se slaví Světový den laboratorních zvířat

 Světový den laboratorních zvířat se slaví každý rok 24. dubna. Jeho hlavním cílem je upozornit na důležitost respektování práv a ochrany zdraví laboratorních zvířat.

V tento se konají různé aktivity, jako jsou:

• Semináře
• Besedy
• Přednášky
• Výstavy
• Demonstrace
• Exkurze do laboratoří

Na světový den laboratorních zvířat se také často vydávají odborné publikace, které se věnují problematice používání laboratorních zvířat, a které přináší nové poznatky a zkušenosti z praxe.

Dále se v tento den pořádají různé charitativní akce, jejichž výtěžek je pak často využit na podporu organizací, které se věnují ochraně práv zvířat.

Příklady neočekávaných vedlejších účinků v důsledku druhových rozdílů:

Selhání v klinické studii BIA 10-2474 fáze I

Klinická studie na lék BIA 10-2474 ve fázi I dopadla fatálně – po podání lidským dobrovolníkům jeden dobrovolník zemřel na mozkovou smrt a další čtyři dobrovolníci vykazovali známky poškození mozku, konkrétně hluboké mozkové krvácení a nekrózu.

Tento produkt byl předtím testován na myších, krysách, králících, psech a opicích, přímo na toxické účinky na různé orgány a také na reprodukční toxicitu. Opice dostaly dávky přibližně 75x vyšší, než jaké byly podávány lidským dobrovolníkům. Při zkoumání, proč se to stalo, vyšlo najevo, že příčinou jsou právě ony mezidruhové rozdíly. Podívejte se na celou zprávu na stránkách Národní lékařské knihovny.

Lék TGN1412

Experimentální lék podaný lidským dobrovolníkům způsoboval život ohrožující reakce, masivní „cytokinové bouře“, které dokáží ohrozit život velmi rychle.

Přestože byly opicím podávny dávky 500krát vyšší než lidským dobrovolníkům a nebyly pozorovány žádné vedlejší účinky, na lidských dobrovolnících se to podepsalo výrazně. I zde se jako příčina uvádějí mezidruhové rozdíly. Další informace k tomuto výzkumu si můžete přečíst na stránkách Národní lékařské knihovny.

Této a jiným katastrofám spojeným s umíráním lidí při testování, by se dalo zcela jistě předejít implementací pokročilých technologií, jako je „mikrodávkování se spektrometrickou analýzou“. O co přesně jde, si můžete přečíst na stránkách Národní lékařské knihovny.

Další zajímavosti:

• Aspirin způsobuje vrozené vady u opic, ale je ve světě široce používaný, a to i těhotnými ženami bez stejného účinku.

• Protizánětlivý lék Vioxx měl po laboratorních testech na zvířatech nečekané účinky na lidské pacienty. Odhaduje se, že 88-140 000 srdečních záchvatů navíc mohl způsobit Vioxx, což v konečném důsledku bylo až 61 600 úmrtí.

• Lék proti rakovině 6-azauridin se smí používat u lidí po dlouhou dobu, ale u psů i malé dávky způsobují potenciálně smrtelné výsledky během několika dní.

• Lék proti rakovině Teropterin byl testován na 18 000 myších. Používá se k léčbě akutní dětské leukémie, ale děti nakonec umíraly rychleji, než kdyby nebyly léčeny vůbec.

• Lék na srdce Eraldin byl důkladně testovaný na zvířatech a regulační orgány tak byly ujištěny o jeho bezpečnosti. Žádný z testů na zvířatech nevaroval před závažnými vedlejšími účinky u lidí, jako je slepota, výrůstky, žaludeční potíže a bolesti kloubů.

• Opren, lék proti artritidě, prošel testy na zvířatech jako bezpečný. Byl stažen poté, co způsobil více než 70 úmrtí a vážné vedlejší účinky u 3 500 dalších lidí, včetně poškození kůže, očí, krevního oběhu, jater a ledvin.

Výzkum nervových spojení mezi mozkem a svaly rukou

Vědci z londýnského Neurologického institutu provádějí invazivní mozkové experimenty u opic už čtyři desetiletí.

Tyto bolestivé experimenty pokračují i ​​dnes, zatímco stejní výzkumníci provádějí studie také na lidech, aniž by způsobili takovou bolest a utrpení. Proč to nejde i u zvířat?

Co kdybychom zastavili testování na zvířatech?

Jak mohu přispět ke Světovému dni laboratorních zvířat?

Sledování online akcí

Mnoho organizací a výzkumných institucí pořádá online akce k příležitosti tohoto dne. Občané se mohou zúčastnit seminářů, diskusí a přednášek, které ukazují a vysvětlují, jak se může etické zacházení s laboratorními zvířaty prolínat s výzkumem.

Podpora organizací zaměřených na ochranu zvířat

Existuje mnoho organizací zaměřených na ochranu práv zvířat, které pracují na regulaci a zlepšení postupů zacházení s laboratorními zvířaty. Lidé se mohou rozhodnout podpořit tyto organizace finančními dary nebo třeba dobrovolnickou prací

Šíření osvěty

Občané se mohou rozhodnout šířit informace o Světovém dni laboratorních zvířat a významu ochrany práv zvířat prostřednictvím sociálních médií, rozhovorů s přáteli a rodinou nebo například vlastními příspěvky na toto téma.

Vybírejte si produkty se symboly „cruelty free“!

To jsou symboly, díky kterým víte, že v laboratoři kvůli tomuto produktu netrpělo žádné zvíře.