Žloutenka představuje celosvětový problém, který je potřeba řešit v čas a komplexně. Světový den boje proti žloutence má jasný cíl, propagovat preventivní opatření, která zamezují šíření tohoto infekčního virového onemocnění.
Afrika, Asie a Latinská Amerika – země s nejvyšším výskytem žloutenky, ne však jediné. I v Evropě se nachází státy s vysokým výskytem. Víte které?
Žloutenku dělíme na pět základních druhů plus jednu speciální, která není virového původů. Více v článku.
Základní fakta
Kdy se slaví | 28. července |
Kde se slaví | celý svět |
Kdo se podílel na založení? | Světová zdravotnická organizace |
Stát založení | USA |
Datum založení | 2008 |
Důvod založení | Zvýšení povědomí o žloutence, prevence a očkování |
Historie dne věnovanému boji proti žloutence
Světový den boje proti žloutence byl vyhlášen v roce 2008 Světovou zdravotnickou organizací WHO. Cílem tohoto dne je hlavně zvýšení povědomí o žloutence, odborně hepatitidě.
Významný den proti žloutence je stanoven na 28. července. V tento den se narodil významný lékař Baruch Blumberg, který objevil virus hepatitidy B v roce 1967.
Historické milníky žloutenky
První zmínky o žloutence jsou datovány na rok 1900 př. n. l., nemoc byla pojmenovaná jako ,,šedá nemoc“. Ale onemocnění hepatitidy B se podle vědců objevilo již mnohem dříve. Díky rozsáhlé studii a přečtení pravěkých genomů, jsou vědci schopni říct, že hepatitida B zde byla již před 4,5 tisíci lety.
První lék na žloutenku byl vyvinut v roce 1885 a byl znám pod názvem ,,methylenová modř“. Lék se používal na léčbu hepatitidy A a B.
V roce 1936 byla vyvinuta první vakcína na hepatitidu A.
Lékař Baruch Blumberg objevil žloutenku typu B a později na ní vyvinul také vakcínu. Za svou práci získal Nobelovu cenu.
TOP 5 zajímavostí o boji proti žloutence
Žloutenkou trpí na světě více než 350 miliónů lidí, je to velký problém pro rozvojové země, které kvůli nedostatečné hygieně trpí na těžké formy žloutenky nejvíce. Pojďme se podívat na nejzajímavější informace o této virové infekci:
- Žloutenku B a C je možné úspěšně vyléčit
- WHO chce v následujících několika let snížit vážný průběh žloutenky o 90%
- Existuje 5 typů žloutenky a na dvě z nich máme účinné očkování
- Nejlepší způsob jak zamezit šíření hepatitidy je prevence (dostatečná hygiena, sterilizace nástrojů, kvalitní pitná voda)
- Hepatitida B a C se přenáší krví, jsou rozšířené u drogově závislých
Nejvíce nakažených lidí žloutenkou typu B je v Číně cca 125 milionů.
Proč se slaví den věnovaný žloutence?
Tak jako u většiny nemocí, tak i u žloutenky platí, že opakování základních hygienických návyků je klíčové. Proto se WHO a ostatní organizace zaměřují na prevenci šíření žloutenky. Konají se různé akce, kampaně a odborné přednášky.
Světové organizace podporují lidi v očkování a nabízí jim několik možností, jak kombinovat jednotlivá očkování.
Je zapotřebí, aby si lidé na celém světě uvědomili, že mytí rukou, používání kapesníků při kýchání a další základní hygienické úkony patří mezi hlavní prevenci šíření žloutenky.
Každý rok WHO vyhlašuje téma, které je v boji proti žloutence aktuální. V roce 2020 znělo ,,Budoucnost proti hepatitidě“. Hlavní zaměření bylo na matky a novorozence s hepatitidou typu B.
Který den se slaví?
Rok | 28. července |
2023 | pátek |
2024 | neděle |
2025 | pondělí |
2026 | úterý |
2027 | středa |
2028 | pátek |
2029 | sobota |
2030 | neděle |
2031 | pondělí |
2032 | středa |
Objevte podobné články
Akce konané proti žloutence
Organizace využívají den věnovaný žloutence k preventivním programům. Používají nejenom média, ale také všechny větší nemocnice po celém světě. Tvoří jednoduché letáčky, informační brožury a video spoty.
Jaké akce se konají na Světový den boje proti žloutence:
- kampaně a přednášky
- očkovací programy
- sociální média
- informační stánky v nemocnicích
- charitativní akce
- fyzické výzvy
Můžete se zapojit nebo sledovat online přednášky, které se týkají žloutenky. Hashtag #worldhepatitisday získal více než půl miliardy zobrazení.
Organizace, které se podílejí na prevenci a informovanosti veřejnosti ohledně žloutenky
Většina organizací, které se podílejí na boji proti žloutence spolu spolupracují a zavádějí do nejvíce zasažených oblastí preventivní a diagnostické programy.
Mezi největší organizace patří:
- Světová zdravotnická organizace (WHO)
- World Hepatitis Alliance
- Hepatitis B Foundation
- Global Hep
Světové statistiky a žloutenka
Tak jako všechna onemocnění, i žloutenka má mnoho zajímavých světových dat, která stojí za povšimnutí. My vám přinášíme ty nejzajímavější z nich:
- Více než 1,5 milionů lidí zemře každý rok na virovou hepatitidu
- 9 z 10 lidí neví, že mají žloutenku, to je cca 290 milionů mužů, žen a dětí po celém světě
- Každých 30 vteřin zemře na světě jeden člověk na onemocnění související s hepatitidou
- Žloutenka je jedna z hlavních příčin úmrtí malých dětí v Africe
- Hepatitida může způsobit chronické poškození jater, cirhózu a rakovinu jater
Prevence patří mezi ústřední bod eliminace virové hepatitidy.
Co byste měli vědět o žloutence
Odborně hepatitida, je virové infekční onemocnění, které napadá játra. Onemocnění lze chytit v jakémkoliv věku, není závislé ani na pohlaví či rase.
Hepatitida A – infekční virová žloutenka, která se řadí mezi alimentární onemocnění (vzniká požitím kontaminované tekutiny nebo potravy). Prevencí je dostatečná hygiena a hlavně očkování. Příznaky, které mohou být i několikatýdenní zahrnují: únavu, nevolnost, bolest žaludku a žloutenku. Jedná se o krátkodobé onemocnění, které lze vyléčit.
Hepatitida B – infekční onemocnění jater, kterému lze předcházet očkováním. Žloutenka typu B se šíří krví, spermatem a dalšími tělesnými tekutinami. Prevence je proto jasná, nepoužívat stejné injekční stříkačky, ochrana při sexu. Pozor také na přenos matka – dítě při porodu. Mnoho lidí nemusí mít v počátku žádné příznaky. Mohou se objevit nevolnosti, bolest žaludku, žloutenka. Hepatitida B se léčí antivirotiky, klidem na lůžku, dietním opatřením a mírněním dalších symptomů. Ve většině případů je léčba úspěšná a trvalá. Malé procento lidí může získat cirhózu nebo rakovinu jater. Nejlepší prevencí je očkování.
Hepatitida C – stejně jako žloutenka B se také C přenáší krví a tělesnými tekutinami. Bohužel stále neexistuje očkování, které je ovšem ve vývoji. Pro více než polovinu lidí, se onemocnění žloutenky typu C stává chronickou nemocí, která může mít za následek velmi vážné život ohrožující stavy. Lidé často nemají žádné příznaky. Účinnou prevencí je používání ochrany při sexu a nepůjčování si jehel u drogově závislých. Léčba zahrnuje užívání antivirotik a trvá cca 3 měsíce. Existuje jednoduchý diagnostický test, který se hojně využívá u drogově závislých k časné rozpoznání této nemoci a léčbě.
Hepatitida D – zvaná také jako delta hepatitida se vyskytuje pouze u lidí, kteří jsou nakaženi žloutenkou typu B. Tato žloutenka může být krátkodobá nebo se vyvinout v chronické onemocnění jater. Lidé se mohou žloutenkou typu D nakazit spolu s typem B (tzv. ,,koinfekce“) nebo dostat hepatitidu D poté, co byli infikování typem B (tzv. ,,superinfekce“). Neexistuje žádná očkovací látka. Léčbou je klid na lůžku a mírnění symptomů.
Hepatitida E – šíří se pomocí infikované stolice. Stačí jen mikroskopické množství. Proto pokud se chystáte do zemí, kde je zvýšený výskyt žloutenky, je zapotřebí dobře si kontrolovat co jíte a pijete. V USA a Evropě jsou známé výskyty tohoto typu žloutenky díky nedostatečné tepelné úpravě masa. Příznaky jsou únava, bolest žaludku, nevolnost a žloutenka. Mnoho lidí včetně dětí nemusí mít žádné příznaky. Není k dispozici žádná vakcína a léčba je symptomatická.
Přehledná tabulka infekční hepatitidy
Hepatitida A | Hepatitida B | Hepatitida C | Hepatitida D | Hepatitida E | |
Přenos | Alimentární nákaza (kontaminovaná potrava a tekutiny) | Krev, sperma, další tělesné tekutiny, matka/dítě při porodu | Krev | Pouze u lidí, co mají hepatitidu B | Výkaly infikovaných osob, nedostatečně upravené maso |
Příznaky | Únava, nevolnost, bolest žaludku, žloutenka | Bolest žaludku, nevolnost, žloutenka | Nevolnost, žloutenka, těžké poškození jater | Únava, špatná chuť k jídlu, žloutenka. I bezpříznaková | |
Prevence | Hygiena a očkování. Pozor na dovolených | Ochrana při sexu a očkování | Očkování ve vývoji | Očkování proti Hepatitidě B | Hygiena. Pozor na dovolených |
Léčba | Symptomatická léčba (klid na lůžku, mírnění příznaků, dieta). Léčba trvá cca 2 týdny | Antivirotika, klid na lůžku, mírnění příznaků | 8-12 týdnů medikamenty | Symptomatická léčba | Symptomatická léčba |
Stejný název, ale jiné onemocnění – novorozenecká žloutenka
Novorozenecká žloutenka – nemá s infekční hepatitidou nic společného. Jedná se o rozpad velkého množství červených krvinek. Krev novorozence obsahuje vyšší množství červených krvinek, protože v děloze nemá tak velký přísun kyslíku jako když se narodí. Červené krvinky se po narození začínají rozpadat a protože játra nejsou dostatečně vyvinutá, a nestíhají tak velké množství bilirubinu zpracovat, objevuje se zvýšený bilirubin ve tkáních a my ho poté pozorujeme jako novorozeneckou žloutenku.
Po 2. – 3. měsících se tento stav stabilizuje.
Vyskytuje se asi u 50% novorozenců. Vážnější problém nastává, pokud má matka Rh negativní faktor a dítě Rh pozitivní. Zde může vzniknout závažnější forma žloutenky, která vede k poškození nervového systému, tento stav je nyní ale velmi vzácný.
Léčba není potřeba, stačí jen dostatečné a časté kojení nebo podávání umělého mléka, stolicí se totiž bilirubin sám odplavuje. A také vystavování na denním světle (NE! Přímé slunce), protože vitamín D pomáhá s rozpadem bilirubinu.
Světový den boje proti žloutence je připomínkou úsilí WHO a dalších organizací bojovat proti viru hepatitidy A, B a C. Tento den slouží ke zvýšení povědomí o možnosti prevence, diagnostice a léčbě žloutenky. Organizace se pokoušejí získat dostatečné množství vakcín i do rozvojových zemí, kde je výskyt žloutenky obrovský. Protože je žloutenka také velmi rozšířená u drogově závislých je její výskyt v některých oblastech Evropy a USA alarmující. Pomozte šířit preventivní opatření a podporujte očkování.