Tradiční oslava Tří králů v Polsku. Jak se slaví, co znamená a proč je pro Poláky tak důležitá?

Šestý leden je v Polsku státním svátkem.

Věřící slaví svátek epifanie, lidově zvaný svátek Tří králů.

Kým byli tito údajní králové a proč je jim zasvěcen tento den?

Zjistěte více o historii svátku a jeho oslavách v Polsku a naučte se upéct tradiční tříkrálovou pochoutku – ščodraky.

Základní data

Kdy se slaví?6. ledna
Kdy vznikl tento svátek?V západní církvi se začal slavit koncem 4. století. V Polsku je státním svátkem od roku 2011.
Kdo přišel s tímto svátkem?Křesťané.
PopisSvátek slaví většina křesťanských církví. V západní církvi se shoduje se svátkem zjevení Páně. V Polsku má své místo v církevní i lidové tradici.

Proč se v Polsku slaví svátek Tří Králů

Všichni křesťané slaví 6. ledna svátek zvaný epifanie neboli zjevení Páně. Jde o jeden z nejstarších křesťanských svátků a v silně katolickém Polsku je tento den od roku 2011 státním svátkem. Proč se slaví? Je oslavou zjevení Boha v podobě Ježíše Krista a připomínkou příchodu Tří králů do Betléma. Tuto událost podrobně popisuje Evangelium podle Matouše.

Příchod Tří králů do Betléma

Podle Matouše byli oněmi králi tři mudrci, kteří přišli z východu, aby se poklonili Ježíši Kristu – nově narozenému židovskému králi, jehož narození jim oznámila hvězda na nebi. Jelikož nevěděli, kde se Ježíš narodil, hledali ho nejprve v Jeruzalémě na dvoře krále Heroda. Teprve později usoudili, že narozeného krále najdou v Betlémě. Podle evangelia vešli do domu, kde přebývala Marie s Josefem a malým Ježíšem a předali mu vzácné dary – zlato, kadidlo a myrhu.

  • Zlato bylo královským kovem, symbolizuje moc a bohatství.
  • Kadidlo se odedávna používá při bohoslužbách. Symbolizuje zbožnost a úctu k Bohu.
  • Myrhou se balzamovala mrtvá těla. Předjímala Kristovo utrpení a smrt na kříži.

Tři králové byli prvními pohany (lidmi nežidovské víry), kteří se Kristovi poklonili. Jsou tak v církevní tradici symbolem toho, že Ježíš Kristus je nejen spasitelem izraelského lidu, ale chce ke spáse vést všechny – i pohany. Podle legend se také mudrcové domů vraceli jinou cestou, než přišli, což naznačuje, jak je setkání s Ježíšem změnilo. Teprve ve středověku byla mudrcům přiřazena jména Kašpar, Melichar a Baltazar (polsky Kasper, Melchior i Baltazar). Jisté není ani to, že byli tři, protože na rozdíl od Bible některé legendy mluví o šesti nebo dvanácti mudrcích.

Tři králové jsou patrony poutníků a hříšníků.

Tři králové - Betlém
Zdroj: pixabay.com

Na které dny vychází svátek Tří králů v následujících letech?

Rok6. ledna
2023pátek
2024sobota
2025pondělí
2026úterý
2027středa
2028čtvrtek
2029sobota
2030neděle
2031pondělí
2032úterý

Náboženský a společenský význam Tří králů v Polsku

V silně nábožensky založeném Polsku hraje svátek Tří králů důležitou roli. Pro katolíky má hluboký náboženský význam jako symbol setkání s Ježíšem a projev víry a oddanosti Bohu. Tři králové také symbolizují přijetí Ježíše Krista nejen židy, ale i pohany, což má pro Poláky velký význam.

Svátek je součástí polské katolické tradice a představuje důležitou součást polské národní kultury a identity.

Tento den je příležitostí k organizování nejrůznějších sbírek pro charitu.

Tradice na Tři krále v minulosti

Tři králové mají své místo také v lidové i církevní tradici. Ve svátek zjevení Páně katolická církev slaví tři události z Ježíšova života:

  • příchod Tří králů do Betléma
  • křest Ježíše v řece Jordán
  • zázrak v Káně Galilejské, kdy Ježíš přeměnil vodu na víno

Tímto dnem končí vánoční období a začíná karneval – období plesů a zábav – který končí v úterý před Popeleční středou.

Koledování

V tento den na mnohých vesnicích chodili od domu k domu koledníci převlečení za Tři krále a jiné postavy. Hráli scénky o příchodu mudrců do Betléma, zpívaly koledy a přáli vše dobré v novém roce, za což si vysloužili drobný příspěvek nebo pečivo zvané ščodrak. Na některých místech v Polsku, např. v Sopotni Małej, tradice přetrvává dodnes. Koledování tu každoročně trvá dva až tři dny.

Dárky a červená jablka

V dřívějších časech v den Tří králů obdarovávali panovníci své poddané, v zámožnějších rodinách si předávali dárky a všude – ve městě i na vsi – byly děti obdarovávány jablky a ořechy na památku darů, které mudrci přinesli malému Ježíšovi.

Mandlový král

Ze západní Evropy se do Polska dostal zvyk hry na mandlového krále. Po svátečním obědě se tradičně podával moučník – perník nebo sladké šátečky. Kdo ve svém kousku našel zapečenou mandli, stal se mandlovým králem nebo mandlovou královnou. Královský pár měl čestné místo u stolu, ale také povinnosti – musel se starat o zábavu a věnovat se hostům.

V současnosti se hra na mandlového krále hraje v některých domácnostech, kde jsou děti.

Objevte podobné články

Často kladené otázky

Proč se v Polsku slaví Tři králové?

Svátek je připomínkou události, kdy tři mudrci z východu – Tři králové – přišli do Betléma vzdát hold narozenému Ježíši. Svátek slaví katolická církev a v Polsku se k němu pojí také specifické lidové tradice.

Jak se v Polsku slaví Tři králové?

Se svátkem se pojí řada lidových obyčejů, které se některé organizace snaží znovuoživit. Ve městech a vesnicích všech koutů Polska se tak konají slavnostní pochody a představení o Třech králích a zpívají se koledy.

Tříkrálové tradice v současnosti

Svěcení křídy a kadidla

V kostelech se toho dne světí kadidlo a křída. Tento zvyk vznikl v průběhu 15. a 16. století. Posvěcenou křídou pak věřící píší na dveře svých bytů a domů K + M + B + aktuální rok. Objevuje se ale také C + M + B +, což znamená latinské „Christus mansionem benedicat.“ – Kristus žehnej tomuto domu. Znaky mezi písmeny nejsou plusy, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale křížky symbolizující nejsvětější Trojici – Otce, Syna i Ducha svatého.

Tříkrálové pochody a představení

V současnosti se v Polsku setkáváme se snahou oživovat staropolskou tradici koledování. Konají se slavnostní pochody, jejichž hlavními protagonisty nejsou nikdo jiný než Tři králové. Lidé v průvodu mívají na hlavách barevné koruny a společně zpívají koledy. Od roku 2009 se pochody v ulicích měst konají pod záštitou charitativní organizace Orszak Trzech Króli. Během akce jsou pořádány peněžní sbírky a vybraná částka putuje k potřebným – především dětem a mládeži z chudých rodin. Více o této akci se můžete dozvědět na jejích oficiálních stránkách – https://orszak.org/.

Ve městech sousedících se Slovenskem či Německem se akce pořádají za pomoci přeshraničních sousedů, ve Svídnici (polsky Świdnica) na Dolním Slezsku společně slaví katolíci a protestanti.

Orszak Trzech Króli przeszedł ulicami Krakowa
Tříkrálové oslavy v Krakově.

Pečení ščodraků

Skoro všechny oblasti Polska spojuje znovu ožívající tradice pečení šcodraků – pečiva, které za odměnu dostávají koledníci. Domácnost tak kdysi prokazovala svoji štědrost, což jí mělo přinést štěstí v novém roce.

Recept na tříkrálové ščodraky

Ščodrak je pečivo z kynutého těsta v podobě jakési houstičky nebo pirožku s neobvyklou náplní – směsí jablek a zelí. Jeho příprava není nijak složitá.

Ingredience na těsto:

  • 500 g hladké mouky
  • 50 g droždí
  • 1 sklenka mléka
  • půl kostky másla
  • 1 polévková lžíce cukru
  • lžička soli
  • 1 polévková lžíce zakysané smetany

Ingredience na náplň:

  • třetina hlávky bílého zelí
  • 2 kyselejší jablka
  • 2 lžičky majoránky
  • 2 lžičky soli
  • půl sklenky vody
  • rostlinný olej
  • kmín

Postup:

  1. Nejprve si připravíme kvásek. V kastrůlku rozpusťte máslo, vlijte mléko a odstavte, aby směs vychladla na zhruba 40 °C. Přidejte rozdrobené droždí a po lžíci mouky a cukru. Všechno důkladně zamíchejte, kastrůlek přikryjte utěrkou a odložte na teplé místo, aby kvásek mohl pracovat.
  2. Do velké mísy přesejte přes síto mouku, přidejte sůl, smetanu (v pokojové teplotě) a kvásek a vypracujte těsto. Jakmile se těsto přestane lepit k dlaním, dejte ho odpočívat, aby nakynulo.
  3. Zatímco těsto kyne, připravíme si náplň. Nakrouhejte zelí, oloupejte jablka a nadrobno je pokrájejte. Vložte do hrnce, zalejte vodou, přidejte koření a duste na malém ohni, dokud zelí nezměkne.
  4. Hotové těsto přemístěte na desku posypanou moukou. Vytvarujte z něj válec a ukrajujte kousky těsta, z kterých dlaněmi vytvořte malé placky. Doprostřed položte trochu náplně a slepte k sobě kraje tak, aby náplň během pečení nevytekla. Pirožky nemusí mít ideální tvar, klidně mohou připomínat spíše rohlíčky nebo válečky.
  5. Plech na pečení vyložte pečicím papírem a naskládejte na něj v malých rozestupech ščodraky. Nechte je patnáct minut ještě kynout. Poté je potřete rozšlehaným vajíčkem a vložte do trouby předehřáté na 180 °C. Pečte dvacet pět minut.
    Dobrou chuť!
Tradiční tříkrálové ščodraky
Zdroj: haps.pl

Otevírací doba 6. ledna v Polsku

Jedná se o státní svátek, tudíž jsou všechny obchody zavřené. Výjimku tvoří jen lékárny, benzinky nebo obchody, v nichž bude ten den prodávat majitel.

Kauflandzavřeno
Lidlzavřeno
Biedronkazavřeno
Stokrotkazavřeno
Auchanzavřeno
Carrefourzavřeno

Autor článku
Michaela Narecki

Jsem vystudovaná učitelka cizích jazyků. Již několik let žiji na vesnici v Polsku, kde si plním dětský sen o vlastním mini hospodářství. Ráda a pravidelně navštěvuji rodné Čechy, především milované České Švýcarsko.

Líbil se vám tento článek? Dejte mu 5 hvězdiček. :)