Poslední velikonoční den je velkou oslavou nového života.
Oslavuje se druhý den po Kristově vzkříšení.
Vítáme jaro a s ním teplejší část roku.
Jak se slaví Velikonoční pondělí v Polsku?
Zjistěte, jaké tradice ho tu doprovází.
Základní fakta
| Kdy se slaví? | Velikonoce jsou pohyblivé svátky, může to být od 23. 3. do 26. 4. |
| Kdy vznikl tento svátek? | Nelze přesně určit, pravděpodobně v 1. století po Kristu. |
| Kdo přišel s tímto svátkem? | Křesťané. |
| Popis | Velikonoční pondělí je posledním dnem Velikonoc. Je to druhý den po Kristově vzkříšení a oslava jara. V tento den se v Polsku dodržují různé tradice. |
Proč se slaví Velikonoční pondělí v Polsku?
Poslední den Velikonoc je v Polsku velkou oslavou. Tento den v sobě spojuje dvě symboliky – lidovou a církevní. Slaví se druhý den po Kristově zmrtvýchvstání, příchod jara a s tím spojený nový život.
Poláci tento den rádi tráví s rodinou a se svými blízkými, schází se u společného oběda nebo vyrážejí na výlety do přírody. Ve spoustě rodin ani dnes nesmí chybět návštěva kostela.
Jelikož jsou Velikonoce pohyblivé svátky, vychází Velikonoční pondělí každý rok trochu jinak. Kdy se na něj můžeme těšit v příštích deseti letech?
| Rok | Velikonoční pondělí |
| 2023 | 10. 4. |
| 2024 | 1. 4. |
| 2025 | 21. 4. |
| 2026 | 6. 4. |
| 2027 | 29. 3. |
| 2028 | 17. 4. |
| 2029 | 2. 4. |
| 2030 | 22. 4. |
| 2031 | 14. 4. |
| 2032 | 29. 3. |
Velikonoční pondělí v současné polské společnosti
Velikonoční pondělí má v Polsku velký kulturní a náboženský význam. Je to den, kdy se lidé setkávají s rodinou a přáteli, aby společně slavili a užívali si sváteční atmosféru.
Tradice jako malování vajíček a hodování jsou důležité pro udržení polské kultury.
Polské tradice a zvyky na Velikonoční pondělí
Stejně jako se zbytkem Velikonoc, tak i s Velikonočním pondělím se v Polsku pojí různé tradice a zvyky – lidové i církevní. Některé sice postupně vymizely, jiné se ale stále dodržují. Velikonočnímu pondělí se tu říká lany poniedziałek čili mokré pondělí.
Oblévačka Śmigus Dyngus
Spousta zvyků měla v minulosti nějakou souvislost s vodou. Věřilo se, že polévání vodou má magickou moc. Tato lidová tradice má kořeny zřejmě již u starých Slovanů. Ti věřili, že polévání studenou vodou podporuje plodnost, takže se mu nevyhnuly hlavně mladé dívky.
Především na vesnicích byl tento zvyk velice populární. Mladíci vylévali na děvčata celá vědra studené vody. Běda, pokud na nějakou z dívek zapomněli! To znamenalo pro dotyčného pěknou ostudu. Děvčata se chlapcům poté odvděčila malovanými kraslicemi, které jsou – stejně jako voda – symbolem síly a života.
I v dnešní době je śmigus dyngus oblíbenou zábavou, ve které hrají hlavní roli vodní pistole. Vodou jsou pocákáni a poléváni všichni bez rozdílu – a to jak ženského, tak mužského pohlaví.
Svěcení polí
Ve starších dobách bylo zvykem, že hospodáři chodívali po východu slunce na svá pole, aby je posvětili. Tento rituál měl zemi posilnit po zimním odpočinku. Do brázd se vbíjely kříže vyrobené z palem z palmové neděle. Ty měly ochránit pole a úrodu před hromobitím. Tento lidový zvyk dodnes přetrvává v jižním Polsku.
Slaměná strašidla a umouněné báby
Velikonoční pondělí byl takový malý karneval. Po vesnicích chodili lidé v kostýmech. Nejčastěji šlo o dva převleky.
Dziady Śmigustne neboli „slamáci“ byli strašidly ze slámy. Tato „slaměná strašidla“ chodila v noci z neděle na pondělí od domu k domu a dožadovala se drobných příspěvků. Nic však neříkala, jen chrochtala nebo troubila. Tento zvyk pravděpodobně vznikl z legendy, podle níž ti, kdo neuvěřili v Kristovo zmrtvýchvstání, byli potrestáni tím, že ztratili hlas.
Siuda baba býval mladý muž převlečený za umazanou ženu v potrhaném oblečení. Tradice má kořeny ve slovanském zvyku vyhánění zimy. Podle legendy šlo o kněžku, která musela v chrámu hlídat oheň. Každé Velikonoční pondělí obchází domy a hledá za sebe jinou dívku, která by převzala její úkol. Vykoupit se můžete tím, že babu obdarujete něčím na zub nebo alkoholem na posilnění.
Farní slavnosti – emausy
Dalším zvykem v některých místech v Polsku je tzv. emaus čili farní slavnost. Název slavnosti pochází od názvu biblické vsi Emauzy, do které se údajně vydal zmrtvýchvstalý Kristus. Dříve měl typický emaus podobu slavnostního procesí.
Součástí slavnosti jsou atrakce jako kolotoče, střelnice nebo stánky s nejrůznějším zbožím, jako jsou hračky, suvenýry nebo sladkosti.
Nejznámější emaus se koná každoročně na Velikonoční pondělí v Krakově u kláštera sester premonstrátek.
Objevte podobné články
Tradiční pokrmy na Velikonoční pondělí
Polské rodiny se rády scházejí u slavnostního oběda. Stůl na velikonoční pondělí bývá tradičně bohatě prostřen. Hlavním chodem bývá často pečeně, ať už vepřová nebo jehněčí či skopová.
Poláci si po čtyřicetidenním půstu, který předchází Velikonocům, rádi dopřávají sladké. Nesmí chybět piškotová babka nebo velice sladký koláč, tzv. mazurek. Ve spoustě domácností se peče také velikonoční beránek.
Samozřejmě nesmí chybět bílé klobásy a vejce upravená na nejrůznější způsoby.
Polská velikonoční přísloví
S Velikonocemi se v Polsku pojí řada přísloví a pranostik.
Zielone Boże Narodzenie a Wielkanoc biała – w polu uciecha mała. – Zelené Vánoce a bílé Velikonoce – málo radosti na poli.
W Wielką Niedzielę pogoda, duża w polu uroda. – Hezké počasí na Velikonoční neděli – velká úroda na poli.
Gdy na dzwony wielkanocne pada, suchość nam przez całe lato włada. – Prší-li na velikonoční zvony, bude v létě vládnout sucho.
Jeśli na Wielkanoc pada – całe lato susza włada. – Prší-li na Velikonoce, bude suché léto.
Kam v Polsku vyrazit na Velikonoční svátky
Velikonoční pondělí bývá dnem nejrůznějších oslav a akcí. Tradicí jsou tu tzv. odpusty nebo emauzy – farní slavnosti, jejichž součástí je pouť a trh. Které odpusty se vyplatí navštívit?
Chcete-li zažít polské Velikonoce na vlastní kůži nebo se více dozvědět o místních tradicích, vyplatí se navštívit tato místa:
- Emaus v Krakově – nejpopulárnější trh a slavnost v Polsku v překrásném historickém městě.
- Muzeum Narodowe ve Varšavě. Každoročně se zde konají velikonoční workshopy pro děti a jiné akce.
- Skanzeny v Maurzycách (Lodžské vojvodství), Lublinu, Wdzydzích Kiszewských (Pomořské voj.) a jinde, kde se seznámíte s lidovými zvyklostmi.
Otevírací doba na Velikonoční pondělí v Polsku
Velikonoční pondělí je v Polsku státním svátkem, proto je naprostá většina obchodů zavřená. Výjimkou nejsou ani oblíbené potravinové řetězce.
| Kaufland | zavřeno |
| Lidl | zavřeno |
| Biedronka | zavřeno |
| Stokrotka | zavřeno |
| Auchan | zavřeno |
| Carrefour | zavřeno |