Den ústavy se v Polsku slaví třetího května. Jde o výročí podepsání první moderní ústavy na území Evropy

Jedním z nejdůležitějších státních svátků v Polsku je Svátek ústavy.

Tento významný den má za sebou dlouhou a nelehkou historii.

Podepsalo se na něm násilné dělení Polska i komunistický režim.

V současnosti je příležitostí k připomenutí všech, kteří se zasloužili o svobodnou zemi.

Co všechno byste měli o tomto svátku vědět? Dočtete se v článku.

Základní fakta

Kdy se slaví?	3. května
Kdy vznikl tento svátek?	1791
Kdo přišel s tímto svátkem?	Polsko-litevská unie
Popis	Jde o jeden z nejdůležitějších státních svátků v Polsku, který je oslavou svobody a patriotismu.

Proč se v Polsku slaví Svátek ústavy

Třetího května je v Polsku už po staletí významný den – slaví se tu výročí vzniku polské ústavy. Historie tohoto svátku sahá až do 18. století, kdy tehdejší Polsko tvořilo unii s Litvou pod názvem Polsko-litevská unie (Rzeczpospolita Obojga Narodów – existovala od roku 1569 do roku 1795).

Ústava měla odstranit nedostatky současného politického systému, zrovnoprávnila práva měšťanů a šlechty a zajistila rolníkům ochranu ze strany státu. Rozdělila moc na tři složky:

• zákonodárnou (parlament)
• výkonnou (král)
• soudní

Zákon byl podepsán 3. května roku 1791 a stal se tak nejstarší ústavou na území Evropy a druhou nejstarší ve světě po Ústavě Spojených států amerických. Rozhodnutí o tom, že 3. květen bude svátkem, padlo již 5. května 1791.

Na jaké dny vychází svátek třetího května v následujících deseti letech?

Rok	Svátek ústavy
2023	středa
2024	pátek
2025	sobota
2026	neděle
2027	pondělí
2028	středa
2029	čtvrtek
2030	pátek
2031	sobota
2032	pondělí

Odraz Svátku ústavy v polské společnosti

Svátek hraje v polské společnosti významnou roli. Oslovuje a připomíná občanům důležitost ústavy jako základního právního dokumentu, který chrání jejich práva a svobody.

Svátek také zvyšuje povědomí o historii Polska a o procesu jeho modernizace a demokratizace. Slavnostní akce, jako jsou přehlídky, koncerty a výstavy, propagují polské kulturní a umělecké dědictví a podporují národní jednotu a identitu.

Historie státního svátku

Svátek – stejně jako celé Polsko – neměl snadnou historii. V roce 1972 došlo k násilnému rozdělení Polska mezi Prusko a Rusko a o tři roky později došlo k dělení mezi Prusko, Rusko a Rakousko. V období rozdělení Polska byly veřejné oslavy Svátku ústavy zakázány a za případné pokusy o ně se přísně trestalo – především v ruské části území.

Situace se změnila roku 1918, kdy po skončení 1. světové války získalo Polsko po 123 letech svou nezávislost. Třetí květen se objevil v polském kalendáři jako státní svátek, který se každoročně bouřlivě slavil.

Přítrž tomu učinil komunistický režim, pro který představoval svátek hrozbu, neboť květnová ústava byla pro Poláky symbolem svobody a patriotismu. Komunistická vláda místo toho kladla důraz na Svátek práce 1. května a Den vítězství 9. května. Vyvěšené vlajky a jiné národní symboly nebyly 3. května mile viděné.

Důležité milníky v historii polské ústavy

1791 – schválení ústavy v Polsko-litevské unii

1792 – druhé dělení Polska a zánik ústavy

1919 – 3. květen je uznán za státní svátek

1951 – komunistická vláda ruší 3. květen jako státní svátek

1980 – demonstrace v Gdaňsku a oslavy 3. května

1982 – velký patriotický pochod Varšavou 3. května, potlačen armádou a policií

1987 – patriotický pochod 3. května v Krakově

1990 – Sejm ustanovuje 3. květen státním svátkem

Jak se v Polsku slaví na den ústavy

V současnosti je 3. květen oslavou demokracie a svobody a příležitostí k připomenutí si těch, kteří se za ně zasloužili nebo dokonce položili život. Navíc mu předchází Národní den vlajky 2. května, takže se na území Polska koná celá řada oslav a jiných akcí.

Ráno se v Katedrále svatého Jana Křtitele ve Varšavě koná mše za vlast, které se účastní prezident a jiní státní představitelé. Před jejím začátkem vždy zazní polská státní hymna.

Na Královském hradě ve Varšavě se každoročně koná předávání Řádů bílé orlice – nejstaršího a nejvyššího polského státního vyznamenání. To přebírají vojáci i civilisté, kteří se významným způsobem zasloužili o blaho země a jejích občanů.

V tento den nesmí ve Varšavě ani jiných místech chybět vojenské přehlídky – prezentace dovedností armády, ukázky vojenské techniky a vozidel. Součástí oslav jsou i letecké přehlídky.

Státní představitelé tradičně kladou květy a věnce k historickým pomníkům.

Święto Konstytucji 3 maja. Defilada wojskowa

Spousta Poláků využívá květnové volné dny (1. květen je zde také státním svátkem – Svátek práce) k aktivnímu odpočinku, vyráží za přírodou nebo zahajuje grilovací sezónu. Těmto prvním volným květnovým dnům se tu lidově říká majówka.

Kam vyrazit v Polsku na svátek třetího května

Teplé jarní dny vybízejí k návštěvám přírody i jiným výletům. V Polsku je toho v tomto období spousta k vidění.

Rodiče i děti ocení zábavní parky, kterých je v Polsku nespočet. Mezi ty nejznámější patří například:

• Energylandia Zator (Malopolské vojvodství)
• Farma Iluzji v Mościsce (Lubelské v.)
• Bałtowski Kompleks Turystyczny (Svatokřížské v.)
• Park Ewolucji Sławutówko (Pomořské v.)
• Śląskie Wesołe Miasteczko Chorzów (Slezské v.)

Jarní dny jsou také příležitostí k pěší turistice, například v polských horách:

• Stolové hory (Dolnoslezské vojvodství)
• Beskid Sądecki (Malopolské v.)
• Svatokřížské hory (Svatokřížské v.)
• Karkonosze (Dolnoslezské v.)

Jaká je otevírací doba 3. května v Polsku?

Třetí květen je v Polsku jedním z nejdůležitějších státních svátků. Všechny obchody, až na některé výjimky (lékárny, benzinové stanice aj.) jsou zavřené. Neotevřou ani populární potravinové řetězce.

Kaufland	zavřeno
Lidl	zavřeno
Biedronka	zavřeno
Stokrotka	zavřeno
Auchan	zavřeno
Carrefour	zavřeno