Mezinárodní den památky obětí holocaustu – událost na kterou nesmíme nikdy zapomenout!

Vzdejme hold obětem druhé světové války a nezapomínejme na nejhorší událost v historii.

Mezinárodní den památky obětí holocaustu řeší dopady zločinů proti lidskosti.

Jak mohla lidská společnost dopustit takový masový zločin?

Jak může vzdělávání o holocaustu přispět k prevenci genocidy, násilí a diskriminace?

Základní fakta

Kdy se slaví	27. ledna
Kde se slaví	Téměř celý svět
Kdo se podílel na založení	Valné shromáždění OSN
Datum vzniku	2005
Důvod vzniku	Vzpomínka na oběti holocaustu

Historie dne věnovanému obětem holocaustu

Připomínáme si ho každoročně 27. ledna. Tento den byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v roce 2005 na počest památky obětí holocaustu.

Připomíná tragické události, které se staly během druhé světové války, kdy byli miliony Židů, Romů, příslušníků LGBT komunity a dalších menšin systematicky vražděni nacistickým režimem.

TOP 5 zajímavostí o zločinech proti lidskosti

• Mezinárodní trestní soud v Haagu je první mezinárodní soudní orgán, který se zabývá soudním stíháním zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy.
• Ženy a děti jsou nejvíce zranitelnou skupinou obyvatelstva v období válečných konfliktů, často jsou oběťmi sexuálního násilí a obchodu s lidmi.
• Během holocaustu bylo zabito asi 6 milionů Židů, ale také přibližně 5 milionů Romů, komunistů, homosexuálů, lidí s fyzickými a mentálními postiženími a dalších.
• Zločiny proti lidskosti a genocida jsou nejzávažnějšími zločiny podle mezinárodního práva a nelze je promlčet. To znamená, že pachatelé mohou být stíháni a potrestáni kdykoli v budoucnu, aniž by byla omezena délka trvání jejich trestného činu.
• Na 27. ledna připadá výročí osvobození vězňů z koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz v roce 1945.

Další velice zajímavé informace najdete na webu statista.

Proč si připomínáme tento den?

Památka na oběti druhé světové války má za cíl připomenout hrůzy holocaustu a vzdát hold obětem této největší tragédie moderního světa. Současně se na tento den zaměřuje pozornost na význam prevence a potírání rasismu, xenofobie, antisemitismu a dalších forem diskriminace a nesnášenlivosti, které mohou vést k vážným porušením lidských práv a zločinům proti lidskosti.

Který den se slaví?

Rok	27. ledna
2023	pátek
2024	sobota
2025	pondělí
2026	úterý
2027	středa
2028	čtvrtek
2029	sobota
2030	neděle
2031	pondělí
2032	úterý

Vzpomínkové akce pro oběti druhé světové války

• Otevření výstav a muzeí věnovaných holocaustu a dalším genocidám.
• Zapalování svíček a pokládání je na hroby a pietní místa.
• Pamětní ceremonie a minuta ticha k připomenutí obětí holocaustu.
• Přednášky a semináře o holocaustu a prevenci genocidy.
• Filmové projekce a divadelní představení na téma holocaustu a genocidy.
• Modlitby, bohoslužby a ceremonie v památnících a synagogách.
• Školní projekty a programy na téma holocaustu a genocidy, aby se studenti naučili o těchto událostech a jejich významu.

Organizace, které se specializují na války, genocidu a porušování lidských práv

• Organizace spojených národů – OSN je mezinárodní organizace, která se zaměřuje na prosazování míru, bezpečnosti, lidských práv a spolupráce mezi státy. Mezi další její funkce patří řešení mezinárodních konfliktů a prevence války.
• Mezinárodní komise pro lidská práva – ICHR je nezávislá organizace, která se zaměřuje na ochranu a prosazování lidských práv po celém světě. Komise vyšetřuje porušování lidských práv, včetně genocidy a válečných zločinů.
• Mezinárodní trestní soud – ICC je mezinárodní soudní orgán, který má pravomoc stíhat a trestat osoby, které se dopustily válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti. Soud byl založen v roce 2002 a sídlí v Haagu.
• Mezinárodní výbor Červeného kříže – ICRC je nezávislá humanitární organizace, která se zaměřuje na ochranu a pomoc obětem válek a ozbrojených konfliktů. Organizace poskytuje humanitární pomoc, ochranu a podporu pro lidi v tísni.
• Amnesty International – AI je nevládní organizace, která se zaměřuje na ochranu a prosazování lidských práv po celém světě. Organizace sleduje situace v oblasti lidských práv, vyvíjí tlak na vlády a mezinárodní společenství, aby zajistily respektování lidských práv a aby potrestaly pachatele zločinů proti nim.

Válka a porušování lidských práv

Války jsou často spojeny s porušováním lidských práv, protože v období válečných konfliktů jsou lidé vystaveni mnoha různým formám násilí a utrpení. Mezi porušení lidských práv během války patří:

• Vraždy a popravy – Během válek je mnoho lidí zavražděno, popraveno nebo zabito v boji.
• Mučení – Vojáci nebo vězni jsou často mučeni a vystaveni tělesnému a psychickému utrpení.
• Únosy a zadržování – Mnoho lidí je během války uneseno nebo zadrženo bez zákonného procesu.
• Nucené práce – Vojáci nebo jiné ozbrojené skupiny mohou donutit civilisty k práci, často v podmínkách, které připomínají otroctví.
• Sexuální násilí – Vojáci a jiné ozbrojené skupiny mohou používat sexuální násilí jako zbraň, aby kontrolovali a terorizovali obyvatelstvo.

V mezinárodním právu existují nástroje a mechanismy pro ochranu lidských práv během války, včetně Ženevských konvencí a Mezinárodního trestního soudu.

Jak mohla lidská společnost dopustit vyvražďování?

Vyvražďování a genocida, které se odehrály za druhé světové války, jsou výsledkem mnoha faktorů a procesů, které vedly ke kolektivnímu selhání lidské společnosti. Některé z klíčových faktorů jsou:

Propaganda a dehumanizace

Nacistický režim a další extremisté používali silnou propagandu, aby dehumanizovali a demonizovali určité skupiny lidí, jako Židy, Romy, homosexuály a další. Toto je proces, který vede k tomu, že jsou lidé vnímáni jako méněcenní a odlišní, což umožňuje vraždění a genocidu.

Politická krize a nestabilita

Německo a mnoho dalších zemí bylo po první světové válce v politické krizi a nestabilitě. Toto vytvářelo podmínky pro vzestup extremistů a zároveň snižovalo schopnost vlád a mezinárodních institucí ochránit obyčejné lidi.

Ekonomické a sociální nerovnosti

Ekonomické a sociální nerovnosti mohou vést k pocitu frustrace a beznaděje, což může vést k hledání křivdy a obětních beránků. Toto může být využito extremisty k propagaci násilí a genocidy.

Bezzásadovost a lhostejnost

Mnoho lidí během druhé světové války bylo lhostejných k tragickým událostem, které se děly kolem nich. Někteří se aktivně podíleli na genocidě, zatímco jiní nečinně přihlíželi. Tento pocit bezzásadovosti a lhostejnosti může být jedním z důvodů, proč se společnost nedokáže bránit zločinům proti lidskosti.

Systémové selhání

Mezinárodní instituce jako Liga národů selhaly v zajištění mezinárodního míru a ochrany lidských práv. Navíc, mnoho zemí, které by měly chránit lidská práva a svobody, se podílelo na vyvražďování a genocidě. Toto institucionální a systémové selhání vytvořilo prostředí, ve kterém mohlo být vyvražďování prováděno bez účinného zásahu.

Vzdělávání v oblasti diskriminace, násilí a potlačování práv

Celkově lze říci, že vyvražďování a genocida za druhé světové války byly výsledkem komplexních socio-politických a historických faktorů, které vedly k selhání lidské společnosti v ochraně základních lidských práv a hodnot.

Je důležité se těmito faktory zabývat a pracovat na jejich prevenci v současném světě, aby se podobné tragédie již nemohly opakovat.

Je důležité si připomínat Mezinárodní den památky obětí holocaustu, abychom nezapomněli na tragické události, ke kterým došlo během druhé světové války.

Tento den nám připomíná nejen hrůzy holocaustu, ale i důležitost udržování lidských práv, demokracie a tolerance v našich společnostech.

Měli bychom se inspirovat tím, jak lidé dokázali v době nejtěžší zkoušky projevit odvahu, solidaritu a lidskost, a pokusit se toto chování napodobit.

Musíme pracovat na prevenci genocidy a porušování lidských práv, a zajistit tak, aby se tyto hrůzy již nikdy neopakovaly.