Božítělová slavnost je pohyblivým církevním svátkem.
Obvykle se slaví na přelomu května a června.
Svátek křesťanům připomíná přítomnost Krista v eucharistii.
V tento den se konají slavnostní procesí a dodržuje řada lidových zvyků.
Jak procesí na Boží tělo vypadá a jaké jsou další tradice? Dozvíte se v článku.
Základní data
| Kdy se slaví? | Boží tělo neboli slavnost Těla a Krve Páně je pohyblivý svátek závislý na Velikonocích. Vychází většinou na konec května nebo první polovinu června. |
| Kdy vznikl tento svátek? | Ustanoven roku 1264. |
| Kdo přišel s tímto svátkem? | Katolická církev, konkrétně papež Urban IV. |
| Popis | Boží tělo je významný církevní svátek. Katolíci slaví přítomnost Krista v eucharistii. Se svátkem se pojí církevní i lidové tradice. |
Proč se slaví Boží tělo v Polsku
Slavnost Těla a Krve Páně – lidově nazývaná Boží tělo – je jedním z pohyblivých církevních svátků. Datum je odvozeno od termínu Velikonoc. Obvykle vychází na přelom května a června.
Čtyřicátý den po Velikonocích se slaví událost Nanebevstoupení Páně, za dalších deset dní Seslání Ducha svatého, následuje neděle Nejsvětější Trojice a následující čtvrtek slavnost Těla a Krve Páně.
Věřící si tento den připomínají skutečnou přítomnost Krista v eucharistii.
Nejdůležitější svátostí pro katolíky je eucharistie – obřad připomínající poslední večeři Ježíše Krista. Během rituálu věřící konzumují hostii – chléb určený speciálně pro tuto příležitost. Svátost je též nazývána svatým přijímáním.
Co věřící vedlo k tomu začít slavit tento svátek? Boží tělo má původ ve středověku. Slavnost vychází z legend o pražském knězi Petrovi a svaté Julianě z Lutychu.
Řeholnice Juliana žila ve 13. století a během svého života měla mystická vidění, v nichž vídávala zářící měsíc v úplňku s tmavou skvrnou. Po dlouhých modlitbách pochopila, že měsíc představuje katolickou církev a skvrna na něm znamená, že církvi chybí důležitá slavnost k poctě Těla a Krve Kristovy. Od tohoto okamžiku usilovala o vyhlášení tohoto svátku.
Druhá legenda mluví o knězi Petrovi z Prahy, který putoval z Čech do Říma, a během této cesty roku 1263 sloužil v Bolseně v kostele sv. Kristýny Bolsenské mši svatou. Během obřadu začala hostie v jeho rukou krvácet a kapky krve dopadaly na oltář, což viděli i všichni přítomní věřící.
Tyto události vedly k tomu, že papež Urban IV. ustanovil nový svátek Božího těla, který církev slaví od roku 1264.
Kdy se bude slavnost Těla a Krve Páně slavit v příštích deseti letech?
| Rok | Boží tělo |
| 2023 | 8. června |
| 2024 | 30. května |
| 2025 | 19. června |
| 2026 | 4. června |
| 2027 | 27. května |
| 2028 | 15. června |
| 2029 | 31. května |
| 2030 | 20. června |
| 2031 | 12. června |
| 2032 | 27. května |
Kulturní význam slavnosti Božího těla v Polsku
Boží tělo je v silně katolickém Polsku významnou náboženskou slavností, ale má také významný kulturní význam.
V mnoha městech a vesnicích se konají nejen procesí a průvody, ale i kulturní akce jako koncerty, trhy a vystoupení lidových skupin.
Slavnost ukazuje spojení mezi polskou lidovou kulturou a křesťanskou vírou. Boží tělo bylo a je také významným symbolem jednoty a společenství mezi lidmi.
Historie slavnosti Těla a Krve Páně v Polsku
Vůbec první slavnost se konala v roce 1246 v Belgii, vlasti svaté Juliany. Na území Polska bylo poprvé Boží tělo slaveno roku 1320 v krakovské diecézi, kde jeho tradici zahájil biskup Nankier. Od roku 1420 se slaví v kostelech po celé zemi.
O něco později než samotný svátek vznikla slavnostní procesí, která slavnost doprovází.
V průběhu bouřlivých polských dějin slavnosti a průvody získávaly punc manifestace a názorového vyjádření. V období dělení Polska byly symbolem národní jednoty a sounáležitosti. V komunistickém Polsku sloužily také jako vyjádření odporu vůči vnucované ideologii. Procesí ulicemi měst byla vládou často zakazována. Účast na božítělovém procesí bylo vždy považováno za veřejné vyznání víry.
Objevte podobné články
Tradice v Polsku na tento den
Slavnostní procesí
Svátek Božího těla se neobejde bez slavnostního procesí, které se koná v každé farnosti. První zmínky o těchto průvodech pocházejí z let 1265 – 1275 z německého Kolína.
Polská procesí nemají v celé Evropě obdoby, pokud jde o jejich četnost, počet účastnících se věřících a okázalost.
Procesí začíná východem z kostela a vede postupně ke čtyřem zdobeným oltářům. Průvod doprovází zpěv věřících. U každého oltáře se čte z evangelia a účastníci dostanou požehnání.
Během procesí je nesena monstrance s hostií, což navazuje na starý zvyk, kdy si cestující na své cesty s sebou brali hostii jako ochranu před nebezpečím.
V některých oblastech v Polsku – například na Mazovsku, Podhalí nebo Krakovsku – lidé na procesí oblékají lidové kroje.
V procesí často chodí děvčata – často oblečená v bílém – a rozhazují květy pod nohy kněze nesoucího hostii. Ty musí být podle tradice darované, nikdy ne kupované.
Podívejte se, jak vypadá božítělové procesí v polském Podhalí.
Adorace na Boží tělo
Božítělové mše bývají často zakončovány tzv. adorací – uctíváním Boha, který je podle křesťanské nauky přítomen v hostii umístěné v monstranci – ozdobné plechové schránce. Ta je vystavena v kostele uprostřed oltáře, aby jí věřící mohli vzdávat čest.
Lidový zvyk svěcení věnečků
V lidové tradici je Boží tělo a týden po něm obdobím, kdy se světí věnce z bylin a lučního kvítí. Tyto věnečky po posvěcení sloužily k přípravě léčivých čajů a odvarů.
Mezi rostliny, kterým byly připisovány léčivé a magické účinky, patřily například:
- máta
- mateřídouška
- rozchodník
- barvínek
- vlaštovičník
- kopytník
Pro okrasu se dodávaly divoké růže či pivoňky.
Kam vyrazit v Polsku na tento svátek?
Chcete-li se účastnit slavností Božího těla v Polsku, vyrazte třeba do Spycimierza (Lodžské vojvodství). K vidění jsou tu květinové koberce, které tu nahradily zvyk rozhazování květů. Tradice trvá již více než dvě stě let.
Podle pověsti byl první květinový koberec připravený pro Napoleona Bonaparte, který tudy měl projíždět. Ten si nakonec ale vybral jinou trasu. Zklamaní obyvatelé se tedy rozhodli věnovat květinový koberec Bohu.
Za vidění stojí také procesí v Krakově, který je kolébkou tradice Božího těla. Již od vzniku tradice se tu konaly bohaté oslavy, kterých se účastnili představitelé církve, mniši, měšťané a do 17. století i polští králové se svými dvory. Slavnostní procesí začíná tradičně na Wawelu a končí v Kostele Nanebevzetí Panny Marie (Kościół Mariacki).
Další slavnostní procesí, která stojí zato vidět, jsou například v těchto místech:
- Kurpie, Łowicz a okolní vesnice v Mazovském vojvodství
- oblast Podhalí
- Podhůří v Pomořském vojvodství
Otevírací doba polských obchodů na svátek Božího těla
Slavnost Těla i Krve Páně je v Polsku dnem pracovního klidu. To znamená, že všechny obchody až na malé výjimky (lékárny, benzinové stanice) jsou zavřené. Pamatujte, že v tento den nenakoupíte ani v běžných potravinových řetězcích.
| Kaufland | zavřeno |
| Lidl | zavřeno |
| Biedronka | zavřeno |
| Stokrotka | zavřeno |
| Auchan | zavřeno |
| Carrefour | zavřeno |