Den červené ruky vyzívá k zastavení verbování dětí do války. Je to každoroční výzva politickým vůdcům

I v současnosti dochází ve světě k využívání dětí ve válečných konfliktech.

Světové organizace vytvářejí 12. února kampaně vybízející k zastavení této praxe.

Po celém světě lidé shromažďují symbolické otisky červených dlaní.

Podpořit děti zasažené válkou může každý.

Jak se připojit ke Dni červené ruky se dozvíte v článku.

Základní fakta

Kdy se slaví	12. února
Kde se slaví	Slaven skoro po celém světě.
Datum vzniku	2002
Země vzniku dne	Velká Británie
Důvod vzniku dne	Upozornit na využívání dětí ve válce.
Cíl dne	Kampaň za zastavení verbování dětských vojáků.
Oficiální stránky	https://www.redhandday.org/en/

Historie Dne červené ruky

Za Mezinárodním dnem kampaně za zastavení verbování dětských vojáků stojí dnes již neexistující organizace s názvem Child Soldiers International. Toto uskupení se snažilo zabraňovat náboru a využívání dětí nejrůznějšími ozbrojenými silami.

Dvanáctý únor je výročím dne ratifikace Opčního protokolu o zapojení dětí do ozbrojených konfliktů z roku 2002. OSN tento protokol přijala jako součást již existující Úmluvy o právech dítěte. O co v něm jde? Jeho podepsáním se státy zavázaly k nepovolávání mládeže do 18 let do ozbrojených sil. Pro dobrovolné povolání se minimální věk zvýšil na 15 let a musí ho podepsat rodiče. Dobrovolníci v tomto věku se ale nesmí účastnit přímých bojů.

Pod protokolem je podepsáno 172 států světa. Osm zemí smlouvu podepsalo, ale neratifikovalo. Dalších 17 států protokol nepodepsalo.

Ani země, které protokol nepodepsaly, ale nesmí verbovat děti mladší 15 let. Pokud se tak stane, může po skončení konfliktu mezinárodní trestní soud stíhat viníky pro válečné zločiny.

V nejbližších deseti letech vychází Den červené ruky na tyto dny:

Rok	Den červené ruky
2023	neděle
2024	pondělí
2025	středa
2026	čtvrtek
2027	pátek
2028	sobota
2029	pondělí
2030	úterý
2031	středa
2032	čtvrtek

Když jdou děti do války

UNICEF definuje jako dítě zatažené do válečného konfliktu každého člověka mladšího 18 let, který tvoří součást ozbrojených sil nebo jednotek. Mohou to být chlapci i dívky a nemusí jít přímo o vojáky, mohou to být poslíčci ozbrojených skupin, jejich kuchaři, sluhové nebo sexuální otroci.

Většina z těchto dětí byla naverbována násilím. Jiné děti, které vyrůstají v oblastech zasažených válkou, vidí „dobrovolné“ připojení k ozbrojeným skupinám jako jedinou šanci na přežití. Mnoha dětským vojákům je mezi 10 a 18 lety, ale někdy jsou i mladší.

Děti, které přežijí ozbrojený konflikt, si odnáší trauma na celý život. Posttraumatický stres, agrese a deprese jsou jen některými z následků těchto událostí. Někteří po návratu domů zjistí, že jejich rodiny byly zabity a jejich domovy zničeny. Mnozí se musí vyrovnávat s tělesným postižením. V některých případech jsou infikováni HIV. Jako jedny z možností živobytí se jim často nabízí jen prostituce nebo trestná činnost.

Dětští vojáci v historii

Děti byly využívány v armádě odnepaměti. Již ve starověké Spartě byli chlapci od sedmi let vychováváni na vojáky. Součástí této výchovy byly mimo jiné těžké fyzické zkoušky a bičování. Děti a mladiství byli součástí také napoleonských válek, španělské občanské, první a druhové světové války.

Hitlerjugend

Organizace Hitlerjugend – Hitlerova mládež – nejdříve spojovala mladé příznivce politiky Adolfa Hitlera. Po Hitlerově nástupu k moci v roce 1933 začal počet členů Hitlerjugend strmě stoupat. Nebylo to zdaleka jen díky novým zájemcům, k organizaci byly násilně připojeny i jiné mládežnické skupiny.

Milníkem byl rok 1936, kdy říšská vláda přijala tzv. Zákon o Hitlerjugend. Ten nařizoval, aby byla veškerá německá mládež na území Říše sdružována v Hitlerjugend. Mládež měla být vychovávána „tělesně, duševně a mravně v duchu národního socialismu, aby sloužila lidu a národnímu společenství v Hitlerjugend, mimo domov a školu“.

Po vypuknutí 2. světové války se stalo vítězství ve válce posláním členů Hitlerjugend a někteří chlapci se nadšeně vrhali do akce a sloužili jako zvláštní pošťáci, kteří ve svých čtvrtích doručovali oznámení o odvodech a měsíční přídělové lístky. Sbírali kovový šrot a další potřebné válečné materiály.

V roce 1943 kvůli klesajícímu počtu bojeschopných mužů začali být nasazováni chlapci z Hitlerjugend. Nejprve na protiletadlových bateriích v blízkosti jejich domovů, ale později již po celém Německu.

Mladší chlapci měli za úkol obsluhovat světlomety a pomáhat s komunikací. V říjnu 1943 zemřela celá posádka čtrnáctiletých chlapců po přímém zásahu bombou.

Po každém náletu Hitlerjugend pomáhali při úklidu sousedství a pomáhali přemisťovat vybombardované civilisty.

Hitlerjugend se zúčastnila také bitvy v Normandii v roce 1944. Fanatismus, s jakým němečtí chlapci bojovali, překvapil ostatní vojáky.

Spolu se zhoršující se situací pro Německo klesal věk verbovaných. Při svém posledním veřejném vystoupení Adolf Hitler uděloval dvanáctiletým členům Hitlerjugend Železné kříže za hrdinství při obraně Berlína. Poté byli chlapci vysláni zpět do ulic, aby pokračovali v beznadějném boji.

Varšavské povstání

Děti a mládež sehrály nemalou úlohu v Německem okupovaném Polsku. K nejsilnějším organizacím tu od 30. let patřily Szare Szeregi – Šedé zástupy – opírající se o harcerské (polská varianta skauta) ideály.

Když 1. srpna 1944 vypuklo Varšavské povstání, přidaly se k bojům po boku dospělých také děti. Zdaleka ne všechny děti byly školené v Šedých zástupech a zkušenosti získávaly až během samotného povstání.

Často se děti hlásily do bojů samy. Těch se účastnili jak chlapci, tak děvčata. Nejmladší pomáhali při roznášení povstaleckých letáků, sanitárních potřeb nebo při přípravě jídla. Starší děti mohly plnit vážnější úkoly, přesto převládala snaha udržet děti co nejdál od boje.

Mládež často lhala o svém věku, protože vůdci povstání nechtěli přijímat příliš mladé. Oficiálně je nejmladším účastníkem povstání jedenáctiletý Witold Modelski, který padl 20. září 1944.

Spousta mladých povstalců byla později vyznamenána Válečným křížem.

Nevíme přesně, kolik dětí se povstání zúčastnilo. S jistotou jich však bylo více než tisíc – tolik chlapců mezi 11 a 18 lety zajali Němci v říjnu 1944.

Účast dětí ve Varšavském povstání připomíná pomník Malého povstalce ve Varšavě.

Dětští vojáci v 21. století

V současnosti se děti účastní ozbrojených konfliktů po celém světě. Za nejhorší v tomto směru je označována Afrika.

Od roku 2017 existuje světový index dětských vojáků. OSN zde zveřejňuje seznam zemí, o nichž je známo, že jsou zde děti využívány v ozbrojených konfliktech. Mezi tyto země patří například:

• Afghánistán
• Středoafrická republika
• Kolumbie
• Demokratická republika Kongo
• Indie
• Irák
• Izrael
• Libanon
• Libye
• Mali
• Myanmar
• Nigérie
• Pákistán
• Filipíny
• Somálsko
• Jižní Súdán
• Palestina
• Súdán
• Syrská arabská republika
• Thajsko
• Jemen

V roce 2019 Child Soldiers International zveřejnila mapu světa informující o praktikách a politice v jednotlivých zemích v souvislosti s rekrutováním dětí.

Přibližně 250 000 dívek a chlapců mladších 18 let slouží v různých částech světa jako dětští vojáci v armádách, povstaleckých skupinách a milicích. Málokdo z nich se osvobodí nebo uteče. Bývalí dětští vojáci potřebují bezpečí, jistotu a pomoc se zpracováním toho, co zažili. Na všechny problémy a prevenci náborů dětských vojáků má za úkol upozornit Den červené ruky.

Akce na Den červené ruky

Po celém světě se v tento den pořádá spousta akcí a kampaní. Děti, mládež i dospělí protestují proti využívání dětí ve válce. Symbolem tohoto protestu se stal červený otisk ruky, který dal dni jméno.

Za poslední léta se podařilo posbírat tisíce otisků červených rukou z více než 50 zemí. Organizátoři radí, jak se může ke kampani přidat každý.

Den červené ruky na sociálních sítích

Jste-li aktivní na sociálních sítích, můžete se akce zúčastnit jejich prostřednictvím. Pomalujte svou dlaň na červeno nebo si na stránkách www.redhandday.org stáhněte obrázek červené ruky a sdílejte je na facebooku, instagramu nebo twitteru. Nezapomeňte přidat hashtag #redhandday a připište svůj názor na problematiku dětí ve válce. Dejte vědět svým známým, aby se k akci také připojili.

Zorganizujte vlastní akci

Dáváte-li před sociálními sítěmi přednost osobnímu kontaktu, neváhejte zorganizovat vlastní akci na podporu Dne červené ruky. Informujte o problému okolí a posbírejte co nejvíce červených otisků. Zvolte si frekventované místo ve městě nebo se poptejte v místní škole. Informujte o své kampani tisk, aby o vás bylo vědět. Můžete oslovit komunální politiky.

Celou akci neváhejte zdokumentovat a sdílet na sociálních sítích. Možná i vy se tak zasadíte o zlepšení práv dětských vojáků.