Proč slavíme Nový rok a Den vzniku samostatného českého státu? To nejdůležitější o tomto významném dni na jednom místě

Dne 1. ledna se slaví hned dvě věci: Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok.

Na přelomu starého a nového roku si hodnotíme uplynulý rok.

Zároveň si připomínáme den, kdy došlo ke vzniku České republiky.

Jak došlo k rozdělení České a Slovenské republiky?

Jakým způsobem se v minulosti slavil Nový rok?

Vše se u nás dozvíte na jednom místě!

Základní fakta

Kdy se slaví?	1. ledna
Kdy vznikl tento státní svátek?	Nový rok se stanovil v roce 45 př. n. l.; Den obnovy samostatného českého státu se slaví od roku 2001
Kdo přišel s tímto státním svátkem?	Současný kalendář s prvním dnem 1. ledna vytvořil Julius Caesar; o vznik ČR se zasloužil a smlouvu podepsal Václav Havel
Původ státního svátku	Kalendář pochází z Itálie, vznik samostatné republiky z ČR
Popis	Oslavy Nového roku probíhají po celém světě, ale v Čechách můžete dodržovat specifické tradice a zvyky. Vznik samostatného státu se příliš neslaví, ale každoročně si ho lidé připomínají právě 1. ledna

Proč se slaví 1. ledna v Česku?

Svátek 1. ledna neunikne nikomu z nás, protože se slaví hned dvě věci. Den vzniku samostatného českého státu a Nový rok.

Tento dvojí svátek slavíme již od roku 2001.

V současnosti se většina lidí soustředí na oslavy Nového roku, ale zapomínat bychom neměli ani na historii naší malé země.

Chcete vědět, na jaký den připadá Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok v následujících letech?

Rok	Den
1. ledna 2023	neděle
1. ledna 2024	pondělí
1. ledna 2025	středa
1. ledna 2026	čtvrtek
1. ledna 2027	pátek
1. ledna 2028	sobota
1. ledna 2029	pondělí
1. ledna 2030	úterý
1. ledna 2031	středa
1. ledna 2032	čtvrtek

Pravopis na Nový rok

U pravopisu přání do nového roku většina lidí netuší, kdy se píše velké písmeno a kdy se píše malé písmeno. Pravidla jsou přitom velmi jednoduchá.

V případě, že hovoříte o dni 1. ledna, píšete Nový rok s velkým N. Jakmile ale přejete bohatý a klidný nový rok a mluvíte o dalších 12 měsících, napíšete malé n.

Až budete psát Den obnovení samostatného českého státu je to velmi jednoduché. Jde o název svátku, takže se na počátku vždy píše velké písmeno.

Den obnovy samostatného českého státu

Dne 1.1.1993 došlo k rozdělení České a Slovenské Federativní republiky na dva samostatné státy, Českou a Slovenskou republiku. Jedním státem jsme byli po dobu 74 let, 2 měsíce a 3 dny.

Na rozdělení se domluvili politické strany, které vedl Václav Havel a Vladimír Mečiar.

Během celého roku 1992 již postupně docházelo ke krokům, které dovršil podpis smlouvy o rozdělení Federace na dva samostatné státy. Z tohoto důvodu slavíme den vzniku samostatného českého státu právě 1. ledna.

Vzniku České republiky předcházelo mnoho československých jednání, zasedání a vyřízení smluv o spolupráci republik, zaměstnávání občanů a mnoha dalších náležitostí.

Dne 1. ledna 1993 jsme se stali samostatným státem. V návaznosti na tuto událost přišlo několik dalších změn:

• 19. ledna se Česká republika stala součástí OSN,
• 26. ledna se stal prvním českým prezidentem Václav Havel,
• 8. února se rozdělila měna na českou a slovenskou korunu.

Nový rok

Vždy na přelomu starého a nového roku se snažíme zhodnotit, jak se nám dařilo. A zároveň plánujeme, co všechno udělat v následujícím roce.

Stejně to měli i naši předkové, kteří vždy na přelomu roku plánovali budoucí pěstování, úrodu a další důležité věci.

Hodně lidí netuší, proč se slaví Nový rok právě 1. ledna. Tento den stanovila západní křesťanská kultura až v 15. století. Do té doby se slavil přelom roku na každém místě ve světě v jiný čas. U nás to bylo 25. prosince, protože v tuto dobu se odehrával zimní slunovrat.

K oslavám Nového roku se váže mnoho tradic, zvyků, pověr i pranostik. Na všechno se nyní podíváme, abyste ho mohli oslavit stejně jako naši předkové.

Kde se vzalo novoroční přání?

Tzv. PF zná dnes každý. Možná ale nevíte, odkud tato zkratka pochází a jak dlouho ji používáme.

Toto pojmenování vzniklo v 19. století z francouzského Pour féliciter. Na začátku se tato přání používala jen ve městech, ale postupně se rozšířila úplně všude. A používáme je dodnes.

Lidové pověry a zvyky na Nový rok v České republice

Všichni známe pověru: Jak na nový rok, tak po celý rok. To se dříve říkalo, aby se lidé na Nový rok nehádali s ostatními a byli takoví, jací chtějí zůstal i po zbytek roku. Není to ale jediná pověra, která byla známá v naší zemi.

Na Nový rok se také nesmělo jíst:

• žádný druh drůbeže (štěstí by uletělo z domu),
• zajíc nebo králík (štěstí by uteklo).

Na druhou stranu je dobré na Nový rok jíst luštěniny a nosit v kapse peníze, abyste k sobě přitáhli další peníze a měli velmi bohatý rok.

S jídlem byly spojeny i další zvyky. Na Nový rok se obvykle uvařil prasečí rypáček. Každý, kdo z něj alespoň kousek ochutnal, se nemusel obávat špatného roku po finanční stránce.

Stejně tak se připravovala vánočka, do které se zapekl jeden hrášek. Kdo malou kuličku našel, měl po celý rok hodně štěstí.

Důležité také bylo, kdo přišel jako první do domu po dovršení nového roku. Podle toho se poznalo, jaký bude následující rok:

• hezké děvče – veselo po celý rok,
• dítě – štěstí,
• mladý muž – dobré znamení,
• nerudná stařena – mrzutý celý rok.

Další pověrou bylo položení koštěte přes práh domu. Když někdo přišel, měl ho vzít a uklidit na své místo. Podle toho se poznalo, že v novém roce z něj nebude lenoch.

Jak se slaví Nový rok v jiných státech?

Nový rok se slaví po celém světě. Každý stát má ale vlastní zvyky, které jsou pro ně důležité. Stejně jako se u nás dělají ohňostroje a dělá se novoroční přípitek, lidé po celém světě mají mnoho zvyků a tradic. Podívejme se na nejzajímavější z nich.

Evropa

Ve Španělsku začíná nový rok tím, že lidé sní 12 hroznů. Každý z nich symbolizuje jednu hodinu. Hrozny přitom musí sníst velmi rychle, než odbije půlnoc. Jedině tak budou mít šťastný a úspěšný rok.

Francouzi jsou známí tím, že si hodně váží jídla a pití. A proto s ním také slaví příchod dalšího roku. Půlnoc i následující den je u nich neodmyslitelně spojený se šampaňským, ústřicemi, krůtou, husou nebo cornwallskou slepicí.

V Dánsku mají velmi zajímavou tradici. Na Nový rok rozbíjí s rodinou talíře a nechávají je na schodech u dveří. To má zajistit všem blízkým štěstí.

Severní Amerika

Miliony Američanů se při oslavách Nového roku shromažďují před televizí nebo vyráží na Times Square v New Yorku. Právě na tomto místě se každoročně spouští obrovská koule společně s odpočtem do půlnoci.

Kanaďané si v prvních dnech nového roku užívají rybaření na ledě. Rodiny si pronajmou vyhřátou chatu blízko vody a veškeré vybavení, které potřebují k rybaření. Tímto způsobem potom tráví společně celý den.

Jižní Amerika

V Brazílii je zvykem po úderu půlnoci vyrazit na pláž. Měli byste skočit do sedmi vln a přát si sedm přání. Tato tradice má své kořeny u bohyně vody, kterou lidé dříve uctívali.

Mexičané na Silvestra připravují své tradiční tamales, což je kukuřičné těsto plněné masem, sýrem a zeleninou. Na Nový rok se toto teplé jídlo podává s tradiční mexickou polévkou z kravského žaludku.

Asie

V Indii se na Silvestra postaví velká socha starého muže, který symbolizuje starý rok. S úderem půlnoci ji lidé zapálí a přivítají tak nový rok.

Japonci mají oslavu spojenou s jídlem. První věc, kterou udělají po úderu půlnoci, je konzumace teplé mísy soba nudlí. Tato tradice je spojena s vírou, že snězení nudlí znamení odtržení od starého roku.

Zde se můžete podívat na nejkrásnější novoroční ohňostroje kolem světa:

Watch the New Year’s 2023 celebrations from across the globe

České pranostiky na Nový rok

Pranostiky se vždy týkaly počasí. Pomocí přírodních jevů se lidé snažili předpovědět, jaké podmínky jim připraví počasí v následujících měsících. Přelom roku k tomu byl skvělou příležitostí. Podívejme se na nejdůležitější pranostiky pro 1. ledna.

Pranostiky o Novém roce

Jakým kdo je na Nový rok, takový bude celý rok.

Na Nový rok déšť, o Velikonocích sníh.

Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.

Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.

Novoroční noc světlá a tichá, bez deště a větru přináší dobrý rok.

V Novoroční noci vítr od východu přináší pro dobytek mor. Vítr od západu přináší králům a vládcům smrt. Vítr od jihu přináší mor lidem. Vítr od severu přináší špatnou úrodu.

Novoroční koledování

V dnešní době se to již nedělá, ale v minulosti se chodilo koledovat i na Nový rok. Dříve se chodilo koledovat na každý větší svátek, včetně Nového roku.

V minulosti se věřilo, že koledník může přinést do domu štěstí, protože přeje celé domácnosti šťastný a rok plný úspěšnosti.

Koledovat přitom chodili děti i dospělí. Každý řekl svým sousedům hezké přání, protože slovo mělo obrovskou sílu. Koledování tradičně doprovázela muzika, ke které se používal tzv. fanfrnoch. Zároveň existovaly tradiční koledy, stejně jako na Velikonoce.

Co je fanfrnoch?

Fanfrnochu se také říkalo bukač, brumbál nebo bukál.

Jedná se o hliněnou nebo kovovou nádobu, která byla potažená blánou z měchýře. Uprostřed byl svazek žíní, za které se tahalo. Čím větší byla nádoba, tím hlubší měla zvuk.

Dnes si s dětmi můžete vyrobit vlastní, moderní verzi fanfrnochu. Potřebovat budete jen plastový kelímek, provázek (stuhu na dárky) a kuličku. Do dna kelímku udělejte díru, protáhněte provázek a přivažte na konci kuličku. Kelímek přetáhněte jemnou látkou, namočte si prsty a můžete hrát.

Staré novoroční koledy

Koledníci chodili od domu k domu hlavně s fanfrchonem, ale někde také s proutky trnky. Proutky byly přitom zdobené sušeným ovocem, stuhou, hrášky a malým jablíčkem nebo ořechem. Hospodář si potom mohl od koledníků proutek koupit a zasadit na poli. To mělo přinést bohatou úrodu.

Pro koledování s fanfrnochem se používaly koledy: