Hromnice – čtyřicátý den po Vánocích má své místo v křesťanské i lidové tradici

Pradávný rituál spojený s ochranou domů před bouří i křesťanský svátek.

S Hromnicemi se pojí celá řada pranostik.

V kostelech se 2. února světily svíce.

Jaké tradice a zvyky dodržovali naši předkové? Dozvíte se v článku.

Základní fakta

Kdy se slaví	2. února
Kde se slaví	V zemích s křesťanskou tradicí.
Datum vzniku	10. století
Důvod vzniku	Připomínka události Uvedení Páně do Chrámu.

Historie: Kde se vzala tradice svěcení svící

Na Hromnice, čtyřicet dní po Vánocích, končí v církevním pojetí vánoční doba. V kostelech se tradičně světí svíce, které věřící na mši přinesou. Kde se tento zvyk vzal? Jeho původ najdeme v Bibli, a to konkrétně v Evangeliu sv. Lukáše, který zde popisuje událost, již křesťané slaví jako Uvedení Páně do chrámu.

Uvedení Páně do chrámu

Událost vychází ze starého židovského zvyku. Podle starozákonních zákonů o rituální čistotě platila žena čtyřicet dnů po porodu chlapce a osmdesát dní po porodu děvčete za nečistou. Po uplynutí této doby musela přijít do chrámu a podstoupit obřad očišťování a zasvěcení dítěte Hospodinu. K té příležitosti také přinesla oběť – zámožnější lidé přinášeli beránka a holoubě, chudší mohli přinést dvě holoubata.

Tak učinila také Ježíšova matka Marie, která spolu s Josefem přivedla doo chrámu čtyřicátý den po narození malého Ježíše. Podle Lukáše byli svědky celé události dva lidé – stařec Simeon a prorokyně Anna. Co o nich víme?

Simeon byl starý muž žijící v Jeruzalémě. Byl to nábožný a spravedlivý člověk, kterému bylo ve snu zjeveno, že nezemře, dokud nespatří Spasitele. Vnitřní hlas Simeonovi poradil, aby přišel do chrámu právě ve chvíli, kdy přišli také Marie s Josefem a malým Ježíšem. Anna byla velmi stará vdova, která už ani neopouštěla chrám a modlitbami a posty se zcela oddala Bohu. Starci poznali v dítěti budoucího Spasitele, žehnali mu a děkovali Bohu.

Katolická a pravoslavná církev si oba světce připomíná 3. února, den po svátku Uvedení Páně do chrámu.

Západní křesťané svátek Uvedení Páně do chrámu slaví zhruba od 5. století. V průběhu věků prošel svátek různými obměnami. Jednou z nich je, že se v 10. století prosadil zvyk svěcení svící, jež si věřící přinášeli ze svých domovů. Jejich plamenům pak připisovali ochranné účinky, například ochranu před ohněm, bleskem a bouřkou. Říkalo se jim proto hromničky, z čehož nakonec vznikl lidový název svátku – Hromnice.

Na jaký den vychází Hromnice v nejbližších deseti letech?

Rok	Hromnice
2023	čtvrtek
2024	pátek
2025	neděle
2026	pondělí
2027	úterý
2028	středa
2029	pátek
2030	sobota
2031	neděle
2032	pondělí

Hromničky na ochranu před bouřkou

Svíčky zvané hromničky se pro lidi staly symbolem ochrany před bouřkou a zlými silami. Jde o dlouhé, silné svíce bílé barvy. Bývají i bohatě zdobené. Voskáři je dříve nabízeli na poutích a na trzích. Byly také oblíbeným dárkem.

Původně byly hromničky vyráběny výlučně z včelího vosku, neboť včely byly považovány za výjimečný hmyz, který se zrodil z Kristových ran.

Lidé hromničky rozsvěcovali v oknech především během bouřek. Svíce měla chránit také před neštěstím a nemocí. Také vyprovázela umírajícího na věčnost – stavěla se vedle jeho postele nebo se umírajícímu vkládala do rukou. Někde se věřilo, že hromnička má sílu uzdravovat.

Zapálená svíčka měla pro věřící i jiné významy – světlo symbolizovalo věčný souboj dobra se zlem. Světlem, které je třeba následovat, je pro věřící také sám Ježíš Kristus.

Zvyky na Hromnice

Tento den ukončoval vánoční období a byl posledním, kdy se zpívaly koledy. Na našem území se s nimi pojily některé zákazy. Na Hromnice se očekávalo, že se lidé budou chovat bohabojně a důstojně. Nesmělo se tancovat, protože tanečník by zemřel v temnotě. Bylo zakázáno nadávat, klít, hrubě mluvit a pomlouvat druhé lidi.

V tento den se také nesmělo šít. Věřilo se, že špička jehly by mohla přivolat blesk.

Hromnice byly také dnem, kdy se předpovídalo počasí. Pokud bylo jasno, očekávala se ještě dlouhá zima. Naopak sníh a mráz v tento den zvěstovaly brzký příchod jara.

Pranostiky na Hromnice

S Hromnicemi se váže nejvíce pranostik ze všech dní v roce. Nejznámější je určitě pranostika, která říká „na Hromnice o hodinu více“. Ta vychází z toho, že v naší zeměpisné šířce vychází v tento den Slunce o 40 minut dříve a také o 40 minut později zapadá. Pranostik je ale mnohem víc:

Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.

Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.

O Hromnicích déšť, na jaře sníh.

Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.

Na Hromnice chumelice, netrvá pak zima více.

Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.

Jsou-li na Hromnice kalužky, budou jablka a hrušky.

Panna Maria Hromniční čistá, úroda jistá.

Z pranostik je zřejmé, že podle počasí na Hromnice se nepředvídal jen nástup jara, ale také to, jaká bude v tomto roce úroda.

Slovanské tradice na Hromnice

V dnešní době se tradice na Hromnice spíše nedodržují. Dříve to byl však v lidovém kalendáři den oznamující brzkou změnu ročního období. Pro západní a východní Slovany tento den představoval přelom zimy, pro jižní Slovany zase hranici mezi zimou a jarem. Byl to svátek věnovaný Perunovi – bohu bouře – a jeho dceři Devaně, laskavé bohyni přírody a lovu. Každý národ pak na Hromnice dodržoval trochu jiné tradice.

Polsko

V Polsku se 2. února slaví svátek Matky Boží Hromničné. Svíčky svěcené v kostelech měly kromě ochrany domů před bouřkou za úkol ještě jednu věc, a to ochranu před vlky. V dávných časech se dětem svící opalovaly vlasy ze čtyř stran, což mělo způsobit, že se nebudou bát hromů a vlků. Proč vlků?

V Polsku je známá legenda o setkání Matky Boží Hromničné s vlkem. Jedné mrazivé únorové noci potkala Marie vlka, kterého hledali vesničané. Ti se Marie ptali, zda šelmu viděla. Marie jim odpověděla, že neviděla a aby vlka hledali každý ve svém srdci. Po těchto slovech vesničané odešli a zpod Mariina pláště vykoukla vlčí hlava. Marie nebyla schopná vlka vesničanům vydat, neboť ji dojalo jeho utrpení.

Poláci věřili, že Matka Boží Hromničná a její atribut – svíce hromnička – je ochrání před vlky.

Rusko

V Rusku a dalších pravoslavných zemích se Hromnice slaví až 15. února. Kromě svěcení svící a předpovídání počasí tu byl v mnohých oblastech rozšířen ještě jeden zvyk – rodiny se doma modlily před ikonou Matky Boží Obměkčení zlých srdcí. Tyto modlitby je měly ochránit před padoucnicí, psychickými nemocemi a sebevraždami.

V noci po Hromnicích se lidé obávali domácího ducha domovoje. Báli se, že by v tuto noc mohl zběsilou jízdou uhnat koně k smrti. Také se radilo vyvarovat se v ten den cestování, protože na dalekých cestách číhalo nebezpečí.

Bělorusko

V Bělorusku se Hromnice slaví hned dvakrát. Druhého února podle kalendáře katolického a 15. února podle pravoslavného.

Posvěcenou svíčkou si tu hospodář opálil vlasy sobě, ženě i dětem. Podobný rituál potom provedl i u hospodářských zvířat. Nakonec svíčkou poklepal na stěny domu i hospodářských budov. Tak byli všichni členové domácnosti až do příštích Hromnic ochráněni před zlými silami a závistí. Hromnička měla své místo v domě v nejzazším koutě domu, aby zlé síly nevěděly o její existenci.

Velmi časté byly na vesnicích hromadné oslavy a divadelní představení. Účastnila se jich celá vesnice, obzvlášť oblíbené však byly mezi mládeží.

Hromnice v Evropě i ve světě

Hromnice a svátek Uvedení Páně do chrámu mají své místo i v západní Evropě a dalších koutech světa. I tady má svoje místo svěcení svící, některé země ale dodržují v tento den ještě jiné zvyky.

Francie a Belgie

Tyto dvě sousední země spojuje kromě svěcení svící v tento den ještě jedna věc – palačinky! Tradice pojídání palačinek je připisována papeži Galesiovi I., který nechával palačinky rozdávat poutníkům, když dorazili do Říma.

Jiná tradice říká, že smažení palačinek bylo dobrým způsobem, jak zužitkovat přebytečnou pšenici před novou sklizní. Kromě toho kulatá palačinka symbolizovala jarní slunce, které se v tuto dobu objevuje čím dál tím častěji.

Veselým zvykem tu je obracení palačinek ve vzduchu. Pokud se vám tu podaří palačinku obrátit ve vzduchu tak, aby dopadla zpátky na pánev, znamená to hojnost a bohatství.

Německo a Rakousko

Pro většinu jsou Hromnice v německy mluvících zemích obyčejným dnem, ještě v roce 1912 byl ale v Bavorsku 2. únor státním svátkem.

Hromnice tu měly výrazné místo v křesťanské a lidové tradici. Druhého února byl den, kdy služebnictvu v hospodářství končívala roční služba. Byla jim vyplácena mzda a rozhodovalo se, zda u hospodáře zůstanou nebo si budou hledat práci jinde. Podal-li hospodář zaměstnanci ruku, znamenalo to prodloužení pracovní smlouvy.

V některých oblastech to byl den, kdy se odstrojoval vánoční stromeček.

Známá je zde pranostika předpovídající brzký nebo pozdní příchod jara:

Vyhřívá-li se na Hromnice jezevec na slunci, poleze za šest týdnů zpátky do své nory.

Mexiko a Latinská Amerika

Také mexičtí katolíci si 2. února připomínají den, kdy Marie a Josef přivedli do chrámu malého Ježíše.

Při této příležitosti věřící oblékají figurku Ježíška a přinášejí ji do kostela na mši.

Dříve vesničané nosili v tento den do kostela obilí, aby bylo požehnáno jejich úrodě.