Mezinárodní den mateřského jazyka připadá na 21. únor.
Na světě existuje okolo 2000 ohrožených jazyků.
Proč se tento den slaví a jaký je jeho význam?
Co ohrožuje mateřské jazyky a jak proti tomu lze bojovat?
Vše se dozvíte v následujícím článku.
Základní fakta
Kdy se slaví | 21. února |
Kde se slaví | Slaví se po celém světě. |
Datum vzniku | 1999 |
Důvod vzniku | Upozorňuje na postupné mizení jazyků. |
Cíl dne | Věnovat mateřským jazykům větší pozornost. |
Země vzniku dne | Bangladéš |
Oficiální stránky | www.un.org |
Historie Mezinárodního dne mateřského jazyka
Den byl vyhlášen organizací UNESCO v roce 1999. S nápadem slavit tento den přišla Bangladéš. Proč se nápad zrodil zrovna Bangladéši a proč ho slavíme 21. února?
Boje za mateřský jazyk
Abychom poznali důvody vzniku mezinárodního dne, musíme se posunout v čase do roku 1947. Tehdy vznikla Pákistánská republika, kterou tvořil východní (dnešní Bangladéš) a západní Pákistán. Obě části se velmi lišily v oblasti kultury i jazyka.
V roce 1948 prohlásila pákistánská vláda za jediný úřední jazyk urdštinu, což vyvolalo vlnu nevole, neboť většina lidí z obou částí země mluvila bengálštinou, která byla mateřským jazykem většiny obyvatel východního Pákistánu. Požadovali, aby kromě urdštiny byla také bengálština úředním jazykem.
Tento požadavek poprvé vznesl bengálský právník a politik Dhirendranáth Datta v únoru 1948. Čtyři roky poté, 21. února 1952, uspořádali studenti Univerzity v Dháce masivní demonstraci, již podporovala i široká veřejnost. Policie zahájila palbu na demonstranty a setkání potlačila. Pět lidí tehdy bylo zabito a několik stovek zraněno.
V Bangladéši je tento den státním svátkem. V roce 1999 bangladéšská vláda oslovila UNESCO s návrhem slavit 21. únor jako hold těm, kteří za svou mateřštinu položili život. Valné shromáždění UNESCO jednomyslně rozhodlo, že tento den bude ustanoven jako Mezinárodní den mateřského jazyka. Ten se slaví od roku 2000.
Na jaké dny vychází Mezinárodní den mateřského jazyka v nadcházejících letech?
Rok | Mezinárodní den mateřského jazyka |
2023 | úterý |
2024 | středa |
2025 | pátek |
2026 | sobota |
2027 | neděle |
2028 | pondělí |
2029 | středa |
2030 | čtvrtek |
2031 | pátek |
2032 | sobota |
Proč jsou mateřské jazyky důležité?
Možná se ptáte, proč jsou v dnešní době, kdy se většina světa domluví anglicky, mateřské jazyky tak důležité. Důvodů je hned několik.
- Národní identita
Mateřský jazyk je pro nás nejpřirozenější formou komunikace. Ovlivňuje naše myšlení a v neposlední řadě je nesmírně bohatou součástí naší národní identity a kultury země, ze které pocházíme. Je spojen s historií a tradicemi dané země. Umožňuje nám se vzdělávat, zapojit se do společnosti, zaměstnání a veřejného života. - Zachování jazykové rozmanitosti
Zachování kulturní a jazykové různorodosti podporuje respekt a toleranci k druhým. - Klíč k dalším jazykům
Mateřský jazyk je mostem k ovládnutí jiných řečí. Pokud ovládáme mateřský jazyk, jsme schopni se poté naučit i jiné. Krom toho hraje mateřština klíčovou roli v kognitivním vývoji dětí.
Mateřský jazyk je pro nás nezbytný k tomu, abychom se mohli učit i jiným jazykům.
Co ohrožuje mateřské jazyky?
Ohrožený jazyk můžeme definovat jako jazyk, jenž jeho mluvčí přestávají používat. V komunikaci se používá stále méně a není předáván z jedné generace na druhou. To znamená, že nepřibývají žádní noví mluvčí.
Jazyky mohou být vystaveny různým okolnostem, kvůli kterým hrozí jejich zánik. Nejčastější z nich jsou následující:
- Nedostatečné vzdělání v mateřském jazyce
Až 40 % obyvatel na světě nemá přístup ke vzdělání ve svém rodném jazyce. Děti v některých částech světa se ve školách učí v cizím jazyce. - Internet a sociální sítě
Používání internetu a sociálních sítí může vést k používání cizího jazyka. Komunikace v těchto oblastech má svá specifika, jako je používání emotikon nebo upozaďování interpunkce a diakritiky. To vše se negativně projevuje na mateřském jazyce. - Globalizace
Během posledních padesáti let byla ruku v ruce s postupující globalizací prosazovaná angličtina. Pro spoustu jazyků je těžké až nemožné v tomto prostředí přežít. - Asimilace
Na některých místech dochází či docházelo – především v tzv. národních státech – k pokusům o asimiliaci etnických menšin a pokusům o jazykovou jednotu. - Válka, genocida, politické represe
Systematická likvidace národa či kultury s sebou nese také potlačování jazyka. Často je spojováno s prosazováním autority vládnoucí moci. - Smíšené sňatky
Ve smíšených rodinách může docházet k tomu, že děti budou mluvit pouze běžnějším jazykem, který rodiče používají.
Objevte podobné články
Potlačování jazyků v moderních dějinách
Kampaň Speak Mandarin, Singapur
V roce 1979 zahájila vláda Singapuru vládní program Speak Mandarin Chinese. Jeho cílem bylo povzbudit obyvatelstvo k používání mandarínské čínštiny nejen na veřejnosti, ale i doma. V rámci kampaně vláda zakázala používat v místních médiích jinou než mandarínskou čínštinu. Kampaň byla částečně úspěšná, skutečně došlo k častějšímu používání mandarínštiny na úkor dalších čínských jazyků. To často způsobovalo problémy v komunikaci mezi starší a mladší generací.
Potlačení havajštiny
Havajština začala na ostrově upadat už v 20. letech 19. století kvůli vlivu přijíždějících misionářů. Jejich přítomnost vyústila v rostoucí počet Havajců učících se angličtinu, ovšem na úkor havajštiny. V roce 1893, kdy zde došlo k pádu monarchie, se prozatímní vláda pokusila prosadit angličtinu před havajštinou. To zahrnovalo zákaz havajštiny ve školách, který pokračoval i ve 20. století. Následky jsou zde vidět dodnes, i přes podporu výuky havajštiny existuje pouze okolo 2000 mluvčích.
Rusifikace
Pojem rusifikace odkazuje na politiku Ruské říše a Sovětského svazu. Jedná se o asimiliaci místního neruského obyvatelstva po stránce jazykové, kulturní a politické. Od 18. století docházelo k pokusům o rusifikaci v ruských guberniích na území dnešní Ukrajiny a Běloruska. V 80. letech 19. století se jí nevyhnuly pobaltské státy.
Na konci 18. století, po třetím dělení Polska docházelo k rusifikaci na území, které tehdy připadlo Rusku. Polsky se nesmělo mluvit ve školách ani v kostelech. Polštinu tyto události sice neohrozily, ovšem na vztahu Poláků k Rusům byly znát i nadále.
Diskriminace kurdštiny
Kurdové byli v minulosti diskriminováni v různých zemích a jejich jazyk nemá jednoduchou pozici dodnes.
Turecko se snažilo asimilovat neturecky mluvící obyvatelstvo již v 30. letech 20. století. Kurdština byla zakázána a jakýkoliv projev kurdské identity byl trestný. To se změnilo až v roce 1991, když Turecko zlegalizovalo používání kurdštiny v soukromí. Dnes kurdština není zakázaná ani v médiích, s jistou dávkou diskriminace však stále bojuje.
V Sýrii je kurdština ve většině sfér života zakázána dodnes.
Červená kniha ohrožených jazyků
V 90. letech minulého století zveřejnilo UNESCO Červenou knihu ohrožených jazyků, která obsahovala podrobný seznam ohrožených jazyků ve světě. Později byla nahrazena Světovým atlasem ohrožených jazyků a od roku 2009 je spuštěná jeho online verze, která je průběžně aktualizována.
UNESCO jazyky dělí do šesti kategorií podle jejich životaschopnosti a ohroženosti. V atlase je obsaženo pět kategorií.
Jazyky mimo ohrožení
Jazykem komunikují všechny generace, dochází k nepřetržitému přenosu. Tyto jazyky nejsou v atlase zahrnuty.
Zranitelné jazyky
Jazykem mluví většina dětí, často ale jen v domácím prostředí.
Rozhodně ohrožené jazyky
Tyto jazyky už se děti doma neučí jako mateřský jazyk.
Vážně ohrožené jazyky
Jazykem mluví prarodiče a starší generace. Rodiče jazyku většinou rozumí, nemluví tak ale s dětmi ani mezi sebou.
Kriticky ohrožené jazyky
I starší lidé mluví těmito jazyky zřídka, nejmladšími mluvčími jsou většinou prarodiče.
Zaniklé jazyky
Případy jazyků, kdy již nezbývají žádní mluvčí. Předpokladem do zahrnutí do této skupiny je, že od 50. let minulého století nebyli známi žádní mluvčí.
Ohrožené jazyky v Evropě
UNESCO eviduje v atlasu takřka 130 ohrožených jazyků na území Evropy. Tohle jsou některé z nich.
Jazyk | Místo výskytu | Stupeň ohrožení |
Alemanština | Rakousko, Německo, Švýcarsko, Francie, Lichtenštejnsko, Itálie | zranitelný |
Běloruština | Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Ukrajina | zranitelný |
Dalmátština | Chorvatsko | zaniklý |
Kašubština | Polsko | zranitelný |
Korsičtina | Itálie, Francie | rozhodně ohrožený |
Lužická Srbština | Německo | rozhodně ohrožený |
Mokšantština | Rusko | rozhodně ohrožený |
Rusínština | Maďarsko, Slovensko, Polsko, Ukrajina | zranitelný |
Velština | Velká Británie | zranitelný |
Západní fríština | Nizozemí | zranitelný |
Záchrana mateřských jazyků
Za záchranu mateřských jazyků bojují jazykovědci, nevládní i mezinárodní organizace. V případě, že je jazyk označen jako ohrožený, uchylují se ke třem krokům k jeho záchraně:
Jazyková dokumentace
Jazyk je potřeba písemně i audiovizuálně zdokumentovat, a to jeho slovní zásobu, gramatiku i ústní lidovou slovesnost, jako jsou přísloví, pořekadla či písně.
Jazyková revitalizace
Následují kroky, které mají za úkol zvýšit počet mluvčích. Jednou z možností je zavedení ohroženého jazyka jako povinného předmětu ve školách. Zde je však velice důležitá chuť a motivace dětí a studentů učit se zanikajícímu jazyku.
Jazyková údržba
Údržba jazyka spočívá v podpoře jazyků, které pro své přežití potřebují být chráněny. Zde se UNESCO se snaží o propagaci jazyka v kultuře, vzdělání či vědě.
Oslavy Mezinárodního dne mateřského jazyka ve světě
Každoročně se 21. února po celém světě konají akce na podporu užívání mateřských jazyků. Jedná se o přednášky, autorská čtení nebo filmové projekce.
Ve Washingtonu každý rok probíhá filmový festival The Mother Tongue Film Festival, kde jsou promítány filmy s méně používanými jazyky z celého světa. Organizátoři si kladou za cíl oslavit kulturní a jazykovou rozmanitost a zdůraznit roli, jakou hrají mateřské jazyky v našich životech.
Státním svátkem je tento den v Bangladéši. Na počest svého jazyka Bangladéšané pořádají společenská setkání, organizují literární soutěže a především si připomínají ty, kteří za svůj rodný jazyk před sedmdesáti lety položili život.