Mezinárodní den svobody tisku aneb společná cesta proti cenzuře a omezování svobody

3. květen je dnem spojeným s Mezinárodním dnem svobody tisku.

Boj za lidská práva konec cenzury.

Připomínáme si tento rok, každé období již od roku 1993.

Umíte si představit stále mít vše cenzurované?

Základní fakta

Kdy se slaví	3. května
Kde se slaví	Po celém světě
Původ vzniku	New York, USA
Datum vzniku	1993

Historie svobody tisku

Historie sahá až do starověkých civilizací, kdy bylo slovo a informace považovány za důležité pro spravedlivý a funkční společenský řád. Avšak až do moderního období svoboda tisku byla omezována a cenzurována, zejména v rámci autoritářských režimů.

V 17. století se objevila myšlenka, že svoboda tisku je nezbytná pro fungování demokracie. Tuto myšlenku vyjádřil například anglický filozof John Milton v díle „Areopagitika“.

V 18. století byla zakotvena v některých západních zemích jako například ve Velké Británii a Spojených státech amerických. Tyto země se staly symbolem svobody tisku a slova.

V 20. století byl svobodný tisk a slovo ohroženo v mnoha zemích totalitními režimy, jako například německým nacismem a sovětským komunismem. Tyto režimy cenzurovaly a pronásledovaly novináře a svobodné média.

Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila Mezinárodní den svobody tisku v roce 1993 jako odpověď na stále rostoucí počet případů porušování svobody tisku a slova po celém světě. Cílem je upozornit na důležitost svobodného a nezávislého tisku pro demokracii a lidská práva a podpořit jeho ochranu.

Středa	3. května 2023
Pátek	3. května 2024
Sobota	3. května 2025
Neděle	3. května 2026
Pondělí	3. května 2027
Středa	3. května 2028
Čtvrtek	3. května 2029
Pátek	3. května 2030
Sobota	3. května 2031
Pondělí	3. května 2032

Význam Mezinárodního dne tisku

Význam spočívá v upozornění na důležitost svobodného a nezávislého tisku pro demokracii a lidská práva. Tento den má také sloužit jako varování před stále rostoucími případy porušování svobody tisku a slova po celém světě.

Svobodný tisk a slovo představují jednu z nejdůležitějších záruk demokracie a svobodné společnosti. Novináři a média hrají klíčovou roli v informování veřejnosti, kontrole vlády a podpoře transparentnosti a odpovědnosti.

Umožňuje hovořit o problémech souvisejících se svobodou tisku a slova, jako jsou cenzura, pronásledování novinářů a omezování svobody slova. Tyto problémy ohrožují nejen práva novinářů, ale také práva občanů na informace a vyjádření názoru.

V konečném důsledku je význam v podpoře a ochraně svobody slova a tisku po celém světě, což přispívá k udržení demokracie a svobodné společnosti.

S jakými výzvami se potýkáme?

Současné výzvy a hrozby pro svobodu tisku a slova zahrnují:

• Cenzura a omezování svobody slova: Mnoho vlád stále cenzuruje a omezuje svobodu slova a tisku, což má za následek omezení informací, které se dostávají k veřejnosti.
• Pronásledování novinářů: Novináři jsou často vystavování riziku pronásledování, věznění, vydírání a násilí kvůli své práci.
• Propagace dezinformací: Šíření dezinformací a fake news může mít negativní vliv na veřejné mínění a mít vliv na demokracii.
• Technologické výzvy: Technologický pokrok a rostoucí vliv sociálních médií vedly ke změnám v mediálním prostoru a způsobu, jakým se informace šíří. Tyto změny mohou mít za následek větší kontrolu nad informacemi a vytváření bublin informací.
• Omezování svobody tisku a slova v době pandemie: Mnoho vlád využilo pandemie COVID-19 k omezení svobody slova a tisku, což má za následek omezení informací a kontrolu nad veřejným diskursem.

Jak se tento den slaví

Slaví se po celém světě různými způsoby. Zde jsou některé způsoby, jak se slaví:

• Výstavy: Po celém světě se konají výstavy dokumentů a fotografií, které představují význam svobody tisku a žurnalistiky.
• Diskuse: K Mezinárodnímu dni svobody tisku se konají diskuse, panely a konference, kde se diskutuje o významu svobody tisku a hrozbách, kterým čelí novináři a žurnalisté po celém světě.
• Vydávání tiskových zpráv: Několik organizací a vlád vydává tiskové zprávy, které připomínají význam svobody tisku a žurnalistiky.
• Ocenění: Některé organizace udělují ceny a ocenění novinářům a žurnalistům, kteří bojují za svobodu tisku a slova.
• Demonstrace a pochody: Některé země organizují demonstrace a pochody, aby upozornily na důležitost svobody tisku a slova a na potřebu ochrany novinářů a žurnalistů.

Dopady — pozitivní příklady

Existuje několik pozitivních příkladů podpory svobody tisku a slova na celém světě:

1. Založení mezinárodních organizací: Několik organizací, jako je Světový fond na ochranu novinářů a Mezinárodní federace novinářů, se zavázalo k ochraně svobody tisku a slova po celém světě.
2. Vývoj technologie a platformy pro svobodu slova: Technologie jako Signal, ProtonMail a Tor pomáhají novinářům a aktivistům v boji za svobodu tisku a slova, umožňují jim pracovat v bezpečí a bez obav z pronásledování.
3. Podpora a ochrana novinářů: Některé země se zavázaly k ochraně novinářů a jejich práce, například Norsko se stalo první zemí na světě, která založila Fond na ochranu novinářů.
4. Kampaně na podporu svobody tisku a slova: Několik kampaní a iniciativ, jako je „My Freedom Day“ a „Free Press Unlimited“, se zavázalo k podpoře svobody tisku a slova po celém světě.
5. Mezinárodní spolupráce: Mezinárodní spolupráce mezi vládami, organizacemi a novináři má klíčový význam pro ochranu svobody tisku a slova a podporu novinářů v náročných situacích.

Tyto pozitivní příklady ukazují, že existuje naděje pro svobodu tisku a slova, ale stále je třeba učinit více, aby se zajistilo, že se svoboda tisku a slova stane realitou po celém světě.