Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace 21. března. Dělejme svět lepším místem pro všechny

Víte, že 21. března slavíme Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace?

Zajímá vás, jaký význam má tento den pro boj proti rasismu a diskriminaci?

Pokud se chcete dozvědět více o dni, který podporuje rovnost a odmítá diskriminaci, přečtete si náš článek. 

Kdy se slaví21. března
Kde se slavíPo celém světě.
Kdo ho ustanovilOrganizace spojených národů – OSN
Kdy se slavil poprvé21. března 1966
Důvod vznikuBoj proti rasovým předsudkům, diskriminaci a netoleranci
Bílá a tmavá dlaň v objetí, příklad pozitivního rasového soužití
Zdroj: https://twitter.com/SawabCenter

Historie boje proti rasismu a diskriminaci

Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace oslavujeme každoročně 21. března a vzdáváme tak hold 69 pokojným demonstrantům v Sharpeville v Jižní Africe, kteří byli v tento den v roce 1960 zastřeleni policejními orgány, když protestovali proti zákonům o schválení apartheidu. 

Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN), zarmoucené nesmyslnou tragédií, vyhlásilo v roce 1966 21. březen Mezinárodním dnem odstranění rasové diskriminace a vyzvalo svět, aby spojil ruce a odstranil všechny formy rasové diskriminace.

Například téma roku 2021 – „Mládež stojící proti rasismu“ doprovázené hashtagem #FightRacism, vyzývalo jednotlivce, aby se postavili proti rasovým předsudkům, diskriminaci a netoleranci a přijali rovnost.

Co znamená „apartheid“?

Apartheid je bývalý rasistický systém, který byl v Jihoafrické republice v praxi od roku 1948 do roku 1994. Tento systém legalizoval diskriminaci na základě rasy a oddělil bílé a nebílé obyvatele do oddělených oblastí a oddělených zařízení, včetně škol, parků, restaurací, zdravotnických zařízení, aj. Dokonce bylo nepřijatelné, aby se nebílí s bílými jakkoliv stýkali.

V roce 1994 došlo k oficiálnímu zrušení apartheidu po prvních demokratických volbách, ve kterých lidé zvolili Nelsona Mandelu prezidentem. Tyto volby se staly prvními v historii, ve kterých měli nebílí obyvatelé možnost volit.

Zvolení Nelsona Mandely se stalo historickým okamžikem, který znamenal konec rasistického apartheidu a začátek nové éry pro Jihoafrickou republiku.

Co se opravdu stalo v Sharpeville 21. března 1960?

V Sharpeville v Jihoafrické republice se 21. března 1960 konala demonstrace proti zákonům o pasové kontrole, která umožňovala jihoafrickým úřadům kontrolovat a omezovat pohyb nebílých obyvatel. 

Demonstrace se konala na náměstí Sharpeville a zúčastnilo se jí kolem 5000 lidí. Policie se snažila demonstraci zastavit různými způsoby a nezdráhala se použít i násilí, aby ji rozehnala. 

Nakonec začala policie střílet do davu, což způsobilo smrt 69 lidí a vedlo ke zranění stovky dalších lidí. Tato událost byla mezinárodně odsuzována a stala se symbolem jihoafrického apartheidu. Tato událost významně přispěla k mezinárodnímu tlaku na Jihoafrickou republiku, aby zrušila své rasistické zákony a položila základy pro boj proti apartheidu.

Více si můžete přečíst na stránkách The Sharpeville Massacre.

Hastag #EndDiscrimination/ konec diskriminace
Zdroj: https://twitter.com/welshrefcouncil

Úryvek z inauguračního projevu Nelsona Mandely jako prezidenta JAR:

„Zvítězili jsme ve snaze vštípit naději do hrudi milionu našich lidí. Uzavíráme smlouvu, že vybudujeme společnost, ve které všichni Jihoafričané, černí i bílí, budou moci chodit vzpřímeně, bez jakéhokoli strachu v srdci, ujištěni o svém nezcizitelném právu na lidskou důstojnost – duhový národ s mírem v sobě a se světem. (…) Ať je spravedlnost pro všechny. (…) Ať je mír pro všechny. (…) Ať vládne svoboda. „

Zdroj: Inaugurační řeč Nelsona Mandely z 10. května 1994 – celý projev  

Na jaký den v týdnu vychází tento den?

21.března 2023Úterý
21.března 2024Čtvrtek
21.března 2025Pátek
21.března 2026Sobota
21.března 2027Neděle
21.března 2028Úterý
21.března 2029Středa
21.března 2030Čtvrtek
21.března 2031Pátek
21.března 2032Neděle
International Day for the Elimination of Racial Discrimination 2022

Vznik Mezinárodního dne za odstranění rasové diskriminace

  • Slovo rasa pochází z počátku 15. století pochází z latinského slova „rasa“ nebo „genus“, což znamená „rod“ nebo „druh“. V historii bylo slovo „rasa“ používáno k popisu různých skupin lidí na základě jejich fyzických vlastností, jako jsou barva pleti, tvar obličeje nebo tvar lebky.
  • V 19. století bylo slovo „rasa“ používáno v rámci rasové teorie, která tvrdila, že existuje hierarchie ras a že některé rasy jsou „vyšší“ nebo „pokročilejší“ než jiné. Tyto teorie byly často používány jako odůvodnění pro kolonialismus a rasismus. Dnes, poznatky z biologie, antropologie a sociologie ukazují, že koncept rasy není biologicky opodstatněný a rasové rozdíly nejsou genetické, ale spíše sociokulturní, tudíž se slovo rasa často používá jen v sociologickém nebo historickém kontextu.
  • Kořeny rasismu lze vysledovat i v dávné americké historii. Rasa, rasismus a otroctví jsou úzce propojeny. Právě v Americe a mnoha dalších zemích byl pojem rasa využíván k utlačování a totéž platí dodnes, i když v dřívějších dobách byl používán jako ospravedlnění pro nucenou práci. Otroctví lze vysledovat již před mnoha a mnoha staletími. Ve starověku před 16. stoletím bylo zotročení z jakýchkoliv důvodů dokonce naprosto přijatelné.
  • Mezi roky 1550 a 1600 se termín „bílý“ týkal především elitních anglických žen. Být bílý bylo výhradním privilegiem anglosaského dědictví, nicméně roku 1613 Angličané přijali termín „bílý“, zatímco vystupovali proti východním Indiánům při koloniálním pronásledování. 
  • Kořeny afroamerického otroctví můžeme najít počátkem 17. století když byli zajati první Afričané a přivedeni do amerických kolonií k nuceným pracím. V tomto období se status zotročení automaticky nevztahoval jen na africkou linii, ale představa o zotročení dosáhla drastické změny v roce 1662, kdy Virginie uzákonila zákon dědičného otroctví, který přenesl postavení dětí z právního postavení jejich matky a ty se tak automaticky stávaly také otroky. V 19. století se rasismus rozšířil po celém světě a považoval Afroameričany za nižší bytosti, zatímco bílí byli považováni za lepší, chytřejší a schopnější.
Britain's Dark History Of Racism & Brutality | The Mehdi Hasan Show

Kde ještě můžeme najít kořeny rasismu?

Kořeny rasismu se odrážejí také v „ušlechtilém“ eugenickém hnutí.

Eugenika znamená teorii nebo praxi založenou na snaze o zlepšení genetické kvality populace a odrazující od reprodukce s lidmi s vadami nebo nežádoucími rysy. 

Např. „árijství“, ideologie, která árijské archaické mluvčí indoevropského jazyka přezdívá jako nadřazené, prosadila toto přesvědčení o nadvládě bílé rasy.

Eugenika se objevila v 19. století a byla často propojena s rasovou teorií, kdy se tvrdilo, že některé rasy jsou geneticky „lepší“ než jiné. Eugenická politika byly implementována v mnoha zemích, včetně Spojených států amerických, Kanady a Německa, kde byly sterilizace a jiné metody používány k omezení reprodukce u lidí s různými „defekty“, za což byli považováni jak lidé s mentálním postižením, ale i lidé se sociálními problémy. 

Eugenika byla také nástrojem k podněcování rasového cílení a genocidy. Eugenika byla odmítnuta jak vědci, tak odborníky v oblasti lidských práv a je v současnosti považována za neetickou a diskriminační praxi.

I přes to rasové ideologie nadřazenosti přetrvávají dodnes!

Mezinárodní den za odstraněni rasové diskriminace- barevná dlaň
Zdroj: https://twitter.com/arcoladragons

Objevte podobné články

Kdy slavíme Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace?

Tento významný den se koná se každoročně 21. března. Připomíná den v roce 1960, kdy policie zahájila palbu a zabila 69 pokojných demonstrantů v Sharpeville v Jižní Africe, kteří se postavili proti zákonům o schválení apartheidu. 

Kdo ustanovil Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace?

Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila 21. březen Mezinárodním dnem za odstranění rasové diskriminace, a to v roce 1966. Každý rok 21. března vyzývá svět k odstranění rasismu a diskriminačních praktik.

Jaké aktivity se 21. března konají?

  • Konference a diskuze – setkání s odborníky a veřejností, kde se diskutuje o problematice rasové diskriminace a o možnostech, jak ji odstranit.
  • Kampaně – sloužící ke zvýšení povědomí o rasové diskriminaci a k podpoře boje proti ní.
  • Veřejné akce – jako jsou koncerty, divadelní představení, výstavy a další akce, které mají za cíl přitáhnout pozornost veřejnosti k problematice rasové diskriminace.
  • Sdílení informací a vzdělávání – prostřednictvím sociálních médií, školních programů a dalších nástrojů se šíří informace o rasové diskriminaci a podporuje se vzdělávání veřejnosti na toto téma
International Day for the Elimination of Racial Discrimination 2021- UN chief message

Jak dodržovat Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace?

Postavte se proti rasismu

Rasismus je u nás na každém kroku, nebuďte jen proti, mluvte. Propůjčte svůj hlas v boji a informujte úřady. Společně můžeme strhnout bašty diskriminace a rasismu.

Jděte příkladem

Nechť láska a laskavost ke všem jsou vaší mantrou. Nechte spravedlnost a laskavost k lidským právům střežit každý váš čin a nasávejte skutky laskavosti, lásky a stejné úcty k dětem.

Připojte se k hnutí

Kolem nás existují mnohé iniciativy, které pohánějí hnutí za stejná práva. Přihlaste se například k virtuální podpoře, jako je třeba s hasthtagů #BlackLivesMatter, #StopRacism, #InternationalDayfortheEliminationofRacialDiscrimination nebo se můžete zapojit fyzicky prostřednictvím pořádaných akcí na toto téma. 

Často kladené otázky

Kdy je Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace?

Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace se slaví 21. března.

Proč se tento den slaví?

Tento den se slaví, aby se poukázalo na problematiku rasové diskriminace a aby se podpořilo úsilí vedoucí k jejímu odstranění na celosvětové úrovni.

Jaké aktivity se během tohoto dne obvykle provádějí?

Během tohoto dne se konají různé aktivity, jako jsou konference, diskuze, akce a kampaně, které mají za cíl zvýšit povědomí o problematice rasové diskriminace a podpořit boj proti ní.

Autor článku
Aneta Lachout

Jmenuji se Aneta, je mi 33 let a mezi mé největší životní radosti patří hlavně mé dvě malé děti. Během rodičovské dovolené jsem zjistila, že psaní je to, co mně moc baví, u čeho relaxuji a čemu bych se chtěla věnovat i dále. Proto jsem se rozhodla spojit příjemné s užitečným a stala se copywriterkou. Jsem veselá, společenská, miluji zvířata, módu a Netflix. Ve volném čase, pokud se zrovna nevěnuji rodině, pečuji s láskou o naše zvířata, která doma chováme - koně, psy a kočky.

Líbil se vám tento článek? Dejte mu 5 hvězdiček. :)