Patnáctý srpen je v Polsku významným dnem.
Jde o slavnost Nanebevzetí Panny Marie a Den polské armády.
Rozšířenou lidovou slavností v tento den jsou dožínky.
Jak vypadají oslavy těchto významných svátků? Dočtete se v článku.
Základní fakta
| Kdy se slaví? | 15. srpna |
| Kdy vznikl tento svátek? | Nanebevzetí Panny Marie je starým mariánským svátkem. Den polské armády se slaví od roku 1992. |
| Kdo přišel s tímto svátkem? | Mariino nanebevzetí začali slavit východní křesťané. Den polské armády vyhlásil polský Sejm. |
| Popis | Oba svátky jsou pro Poláky velice důležité. V tento den se konají bohoslužby, na vesnicích dožínky a ve městech vojenské přehlídky. |
Co a proč se v Polsku slaví 15. srpna
V tento den se v Polsku slaví hned dva svátky – církevní slavnost Nanebevzetí Panny Marie a Den polské armády.
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie je nejdůležitějším mariánským svátkem v Polsku. Podle katolické tradice se jedná o událost, během níž byla Panna Maria s tělem i duší vzata do nebe.
Nejen v polské tradici je tento svátek nazýván také svátkem Matki Boskiej Zielnej (Matky Boží Bylinné či Kořenné). Podle legendy totiž apoštolové našli místo mrtvého Mariina těla květiny. Ty jsou nedílnou součástí tohoto svátku.
V Polsku je Matka Boží Bylinná považována za patronku země a vší její vegetace. Mariinu nanebevzetí je v Polsku zasvěcena řada kostelů.
Svátek polské armády je výročím významné historické události, které se dodnes říká Zázrak na Visle. V srpnu roku 1920 došlo k rozhodující bitvě Polsko-sovětské války (1919 – 1921). Poláci v ní Sověty drtivě porazili a překazili jim tak šanci na spojení s komunisty v jiných evropských zemích.
Proč se o bitvě mluví jako o zázraku? Někteří věří, že nad Poláky tehdy bděla Matka Boží, jež se údajně zjevila na nebi nad jejich hlavami a proti níž sovětští vojáci odmítli bojovat, a tak uprchli.
Jak vychází Nanebevzetí Panny Marie a Den polské armády v dalších letech?
| Rok | 15. srpna |
| 2023 | úterý |
| 2024 | čtvrtek |
| 2025 | pátek |
| 2026 | sobota |
| 2027 | neděle |
| 2028 | úterý |
| 2029 | středa |
| 2030 | čtvrtek |
| 2031 | pátek |
| 2032 | neděle |
Význam těchto svátků na polskou společnost a kulturu
Den polské armády, který se slaví společně s Nanebevzetím Panny Marie, je významným dnem, kdy se uctívá památka polských vojáků, kteří položili své životy v boji za nezávislost Polska nebo v jeho obraně. Tento den symbolizuje národní hrdost a jednotu.
Slavnost zdůrazňuje důležitost obrany země a upevňuje vztahy mezi armádou a civilním obyvatelstvem. Ceremoniály a vojenské přehlídky vytvářejí atmosféru jednoty, solidarity a vzájemného respektu.
Mariánský kult je v polské kultuře silně zakořeněn a den Nanebevzetí Panny Marie tak hraje významnou roli při udržování náboženských a kulturních tradic.
Tento svátek je taky počátkem sklizně, kterou oslavuje řada vesnic.
Historie svátku Nanebevzetí Panny Marie
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie je jedním z nejstarších mariánských svátků, jeho kořeny sahají až do Jeruzaléma v 5. století. Během 6. a 7. století se postupně šířil nejprve ve východním a později i západním křesťanském světě.
Je dogmatem katolické víry, které formálně oznámil papež Pius XII. 1. listopadu 1950.
Od roku 1955 podle rozhodnutí komunistické vlády den nanebevzetí přestal být dnem pracovního klidu. Změna nastala až po pádu režimu v roce 1989.
Dogma je zjevená pravda, o které není možné pochybovat nebo diskutovat.
Objevte podobné články
Historie Dne polské armády
Svátky a oslavy armády mají v Polsku dlouhou tradici. Již od roku 1918 býval slaven Svátek vojáka. Později byl až do 90. let slaven 12. října, což bylo výročí bitvy u Lenino, v níž bojovalo polské vojsko po boku Sovětů proti Wehrmachtu. V letech 1990 – 1992 byl den vojska spojen s oslavou Svátku ústavy 3. května. Od roku 1992 se svátek armády slaví 15. srpna. Poprvé v tento den se armádní slavnosti konaly u Hrobu neznámého vojáka ve Varšavě.
Jak se slaví 15. srpen v Polsku
Největší oslavy v den Nanebevzetí Panny Marie se konají na Jasné Hoře v Čenstochové. Účastní se jich tradičně představitelé polského parlamentu a episkopátu. Každoročně sem v tento den proudí zástupy poutníků z celé země.
V lidové tradici je 15. srpen dnem díkuvzdání na sklizené plodiny. Do kostela se ten den přinášejí kytice nebo věnečky z bylin, obilí, zeleniny, ovoce i květin, které se zde světí. Kdysi se věřilo, že takto posvěcené bylinky mají moc porazit všelijaké nemoci.
Největší moc měly údajně bylinky nasbírané v blízkosti křížů či kapliček.
Zemědělci v den nanebevzetí děkují Bohu za úrodu země a obilí, které sklidili z polí. Ukončení žní je pro mnohé příležitostí k oslavám a zábavě. Této slavnosti s lidovým, náboženským i světským charakterem se říká dožínky. Ty jsou rozšířené hlavně na polském venkově.
Ústředním motivem dožínek je obrovský věnec z obilí, plodin a květin. Lidé často oblékají lidové kroje. Hlavním organizátorům se říká starosta a starościna. Ti mají za úkol obdarovat hosta – tzv. gospodarze chlebem, který byl upečený z mouky z posledních žní. Takovým gospodarzem bývá kněz nebo některý z představitelů místní samosprávy.
Také svátek ozbrojených sil je pro Poláky velice důležitý. Každý rok se 15. srpna konají v Polní katedrále polské armády ve Varšavě a ve všech ostatních polských polních kostelech mše za hrdiny zemřelé na bitevních polích. Na hřbitovech se uctívá památka padlých vojáků a před Hrobem neznámého vojína ve Varšavě se koná slavnostní střídání stráže za účasti státních představitelů.
Součástí oslav jsou vojenské přehlídky, ukázky vojenské techniky i akrobatické létání.
Kam vyrazit v tento významný den?
V tento den je toho v Polsku spousta k vidění. Ve městech se lze zúčastnit armádních oslav. Jejich součástí jsou vojenské přehlídky, ukázky i hudební koncerty. Pro děti jsou organizovány hry, vědomostní kvízy a soutěže. Největší oslavy se tradičně konají ve Varšavě. Jejich vrcholem je slavnostní přehlídka po jedné z hlavních ulic – Alejach Ujazdowskich.
Na venkově se v tento den konají slavnosti Matky Boží Bylinné a dožínky. Největší oslavy se tradičně konají na Jasné Hoře v Čenstochové. Velkou slávou je tento den i v celém Podlesí – typicky zemědělském regionu, kde se dožínkám říká také Svátek chleba. Ten můžete oslavit v Muzeu zemědělství v Ciechanowcu.
Horké srpnové počasí láká k vodě. V Polsku je to především Baltské moře (pozor, počasí tu může být i v srpnu rozporuplné), ale i krásná jezera. Navštívit můžete například tyto:
- jezero Chańcza (Svatokřížské vojvodství)
- jezero Gim, Warmia a Mazury (Varmijsko-mazurské v.)
- jezero Nyskie (Dolnoslezské v.)
- jezero Lubie (Západomořské v.)
- jezero Powidskie (Velkopolské v.)
Jaká je otevírací doba v Polsku 15. srpna?
Tento den je v Polsku významným státním svátkem a dnem pracovního klidu. Všechny obchody jsou proto zavřené. Nenakoupíte ani v běžných potravinových řetězcích.
| Kaufland | zavřeno |
| Lidl | zavřeno |
| Biedronka | zavřeno |
| Stokrotka | zavřeno |
| Auchan | zavřeno |
| Carrefour | zavřeno |