První květen je v Polsku státním svátkem.
Lidé využívají volný den k odpočinku a výletům.
V minulosti byl důležitým dnem a oslavou proletariátu.
Jak tento svátek vznikl a co z něj dnes zbylo?
Vše o historii Svátku práce v Polsku se dozvíte v článku.
Základní fakta
| Kdy se slaví? | 1. května |
| Kdy vznikl tento svátek? | 1889 |
| Kdo přišel s tímto svátkem? | Mezinárodní organizace socialistů Dělnická Internacionála. |
| Popis | Den je připomínkou stávek dělníků za osmihodinovou pracovní dobu. Dnes jde o volný den určený spíše k odpočinku. |
Proč se slaví 1. května v Polsku
Mezinárodní svátek pracujících – Svátek práce – se slaví se každoročně 1. května od roku 1890. V Polsku je tento den od roku 1950 státním svátkem. Jde tak o volný den, který ve spojení s dalším polským svátkem – Dnem Ústavy 3. května – vybízí k jarním radovánkám, jako jsou výlety do přírody, grilování nebo táboráky.
| Rok | Svátek práce |
| 2023 | pondělí |
| 2024 | středa |
| 2025 | čtvrtek |
| 2026 | pátek |
| 2027 | sobota |
| 2028 | pondělí |
| 2029 | úterý |
| 2030 | středa |
| 2031 | čtvrtek |
| 2032 | sobota |
V minulosti šlo o svátek hojně slavený a podporovaný komunistickou vládou. Dnes se nad bývalými oslavami většina lidí shovívavě usmívá, historie tohoto svátku však příliš veselá není.
Historie a význam Svátku práce
Počátky tohoto svátku hledejme v 80. letech 19. století ve Spojených státech. V té době byly pracovní podmínky místních dělníků, mírně řečeno, ne zcela vyhovující.
Podmínky v amerických továrnách byly tristní, spousta pracovníků pracovala deset až dvanáct hodin v kuse za nevelké peníze a v ne zcela bezpečných podmínkách, protože něco jako bezpečnostní předpisy tehdy neexistovalo.
Na 1. května 1886 tamní odbory zorganizovaly demonstraci, kterou chtěly docílit osmihodinové pracovní doby. Akce proběhla v klidu, zúčastnily se jí desetitisíce lidí.
Shromáždění v následujících dnech již tak klidná nebyla. Třetího května došlo k policejní střelbě, která měla za následek několik mrtvých. Čtvrtého května během demonstrací vybuchla bomba, která usmrtila jedenáct osob. Události tohoto dne vstoupily do dějin jako Haymarketský masakr.
Organizátoři akcí a několik odborářů (kteří se údajně protestů ani neúčastnili) bylo postaveno před soud a odsouzeno k trestu smrti za zabití policisty.
Roku 1889 – tři roky po těchto tragických událostech – vyhlásila mezinárodní organizace socialistů Dělnická (nebo Druhá) Internacionála 1. květen oficiálním Svátkem práce, ke kterému se postupně přidávaly různé státy.
Historie svátku v Polsku
V Polsku se poprvé Svátek práce slavil v roce 1890. Dělníci – stejně jako ti v zahraničí – požadovali zavedení osmihodinové pracovní doby a další změny. Setkání a protesty se uskutečnily v různých městech, např. ve Varšavě nebo Bílé Krakovské.
Oslavy předčily očekávání socialistů, a tak se akce začaly pořádat každoročně. Často se setkání a demonstrace neobešly bez zranění a obětí na životech. Takto se svátek slavil až do roku 1939, v posledních letech před válkou ale nabíral podobu protestů proti Adolfu Hitlerovi a jeho politice.
Pět let po skončení 2. sv. války – 26. dubna 1950 – byl tento den ustanoven státním svátkem. Vedle Národního dne znovuzrození Polska (slaven 29. července do roku 1989) šlo o nejdůležitější státní svátek, který sloužil jako mocná zbraň komunistické propagandy v tehdejším Polsku.
Oslavy Svátku práce v Polsku v minulosti
První květen byl společným svátkem všech komunistických zemí. Měl nejen připomínat události z roku 1886, ale také zmobilizovat masy lidí a přesvědčit je, jak je jejich země silná. Komunistická vláda v Polsku oslavy bedlivě plánovala a kontrolovala. Účast na oslavách byla často povinná.
Nejdůležitějším elementem oslav byly prvomájové pochody, které se organizovaly jak ve velkým městech, tak na malých vesnicích. Pochod vypadal všude stejně, společným vzorem byl pochod konaný ve Varšavě.
Oslava nejčastěji začínala proslovem některého z představitelů komunistické strany, ve kterém zdůrazňoval důležitost svátku a mluvil o současných politických událostech. Poté bylo zvoláno heslo „Ať žije 1.máj“! („Niech się święci 1 maja!”) a začal samotný pochod.
Pochodující byli rozděleni do řad, z nichž každá měla určené přesné místo. Vepředu zvykle chodili vedoucí pracovníci, veteráni z protestních akcí a poté pracovníci, kteří drželi cedule s informacemi o tom, jak se jim podařilo předehnat výrobní plán. Nechyběli ani mladí aktivisté polského svazu mládeže (Związek Młodzieży Polskiej).
Účastníci pochodu mávali vlajkami a červenými fáborky, popřípadě nesli transparenty s propagandistickými hesly.
Tomuto způsobu oslav odzvonilo zároveň s pádem komunismu v roce 1989. To však nezměnilo nic na tom, že tento den je dodnes v Polsku státním svátkem.
Objevte podobné články
Den práce v Polsku v současnosti
V současnosti se 1. května v Polsku nijak zvlášť neslaví, tento den tu však zůstává státním svátkem a ve spojení s volnem 3. května dává možnost k zařízení si prodlouženého víkendu. Toho spousta Poláků využívá k výletům do přírody a zahájení grilovací sezóny.
Místy se konají akce jako konference, pikniky nebo koncerty, které pořádají levicové organizace.
První květen slaví také katolická církev. Jde o památku svatého Josefa Dělníka, snoubence Panny Marie a patrona všech pracujících, řemeslníků a otců. Svátek ustanovil v roce 1937 papež Pius XI.
Pracovní podmínky v Polsku
V Polsku platí Zákoník práce (Ustawa Kodeks Pracy) z roku 1974. Jednou z jeho částí je popis práv zaměstnanců. Patří sem následující body:
- Zaměstnanec vykonává pouze to, co stojí v popisu práce v pracovní smlouvě. Ta by měla obsahovat mimo jiné druh úvazku, finanční ohodnocení a místo výkonu práce.
- Odpovídající finanční ohodnocení. To se týká nejen výše minimální mzdy, ale také spravedlivě vyplácené odměny. Pokud například dvě osoby vykonávají stejnou práci, musí být obě stejně finančně ohodnocené.
- Zákaz diskriminace neboli zásada stejného zacházení se zaměstnanci bez ohledu na jejich pohlaví. To se týká vzniku a rozvázání pracovního poměru, pracovních podmínek nebo možnosti ke školení a vzdělávání v oboru.
- Právo na odpočinek. Patří sem přestávky v pracovní době, placené dovolené a dodržování dnů pracovního volna.
- Právo na bezpečné a hygienické podmínky práce. Nesmí být ohroženo zdraví nebo život zaměstnance.
Na druhou stranu mají zaměstnanci také povinnosti, a to například:
- dodržovat pracovní dobu
- vykonávat svědomitě práci vyplývající z pracovní smlouvy
- dodržovat pracovní řád, bezpečnost práce a požární předpisy
- zacházet řádně s majetkem zaměstnavatele
Kam v Polsku vyrazit 1. května
Využijte jarního počasí a vyrazte na výlet po Polsku! Obdivovatelé přírody a aktivní jedinci si přijdou na své například na těchto místech:
- Národní park Stolové hory (Dolnoslezské vojvodství) ocení zejména milovníci pěší turistiky.
- Beskid Sądecki (Malopolské v.) nabízí zajímavé cyklistické trasy podél polsko slovenské hranice.
- Svatokřížské hory (Svatokřížské v.) nabízí spoustu pěších i cyklistických stezek a míst jako zříceninu hradu Chęciny nebo skanzen v Tokarni.
- Baltské moře a města na jeho pobřeží se zalíbí cyklistům i milovníkům kultury.
Otevírací doba na Svátek práce v Polsku
Ačkoliv se v současné době již tento den příliš neslaví, stále jde o státní svátek, což znamená, že obchody v Polsku jsou zavřené. Výjimky tvoří například lékárny, benzinové stanice nebo obchody, za jejichž pult se v ten den postaví sám majitel. Zavřené zůstávají i potravinové řetězce.
| Kaufland | zavřeno |
| Lidl | zavřeno |
| Biedronka | zavřeno |
| Stokrotka | zavřeno |
| Auchan | zavřeno |
| Carrefour | zavřeno |