Jedním z nejdůležitějších státních svátků v Polsku je Svátek ústavy.
Tento významný den má za sebou dlouhou a nelehkou historii.
Podepsalo se na něm násilné dělení Polska i komunistický režim.
V současnosti je příležitostí k připomenutí všech, kteří se zasloužili o svobodnou zemi.
Co všechno byste měli o tomto svátku vědět? Dočtete se v článku.
Základní fakta
Kdy se slaví? | 3. května |
Kdy vznikl tento svátek? | 1791 |
Kdo přišel s tímto svátkem? | Polsko-litevská unie |
Popis | Jde o jeden z nejdůležitějších státních svátků v Polsku, který je oslavou svobody a patriotismu. |
Proč se v Polsku slaví Svátek ústavy
Třetího května je v Polsku už po staletí významný den – slaví se tu výročí vzniku polské ústavy. Historie tohoto svátku sahá až do 18. století, kdy tehdejší Polsko tvořilo unii s Litvou pod názvem Polsko-litevská unie (Rzeczpospolita Obojga Narodów – existovala od roku 1569 do roku 1795).
Ústava měla odstranit nedostatky současného politického systému, zrovnoprávnila práva měšťanů a šlechty a zajistila rolníkům ochranu ze strany státu. Rozdělila moc na tři složky:
- zákonodárnou (parlament)
- výkonnou (král)
- soudní
Zákon byl podepsán 3. května roku 1791 a stal se tak nejstarší ústavou na území Evropy a druhou nejstarší ve světě po Ústavě Spojených států amerických. Rozhodnutí o tom, že 3. květen bude svátkem, padlo již 5. května 1791.
Na jaké dny vychází svátek třetího května v následujících deseti letech?
Rok | Svátek ústavy |
2023 | středa |
2024 | pátek |
2025 | sobota |
2026 | neděle |
2027 | pondělí |
2028 | středa |
2029 | čtvrtek |
2030 | pátek |
2031 | sobota |
2032 | pondělí |
Odraz Svátku ústavy v polské společnosti
Svátek hraje v polské společnosti významnou roli. Oslovuje a připomíná občanům důležitost ústavy jako základního právního dokumentu, který chrání jejich práva a svobody.
Svátek také zvyšuje povědomí o historii Polska a o procesu jeho modernizace a demokratizace. Slavnostní akce, jako jsou přehlídky, koncerty a výstavy, propagují polské kulturní a umělecké dědictví a podporují národní jednotu a identitu.
Historie státního svátku
Svátek – stejně jako celé Polsko – neměl snadnou historii. V roce 1972 došlo k násilnému rozdělení Polska mezi Prusko a Rusko a o tři roky později došlo k dělení mezi Prusko, Rusko a Rakousko. V období rozdělení Polska byly veřejné oslavy Svátku ústavy zakázány a za případné pokusy o ně se přísně trestalo – především v ruské části území.
Situace se změnila roku 1918, kdy po skončení 1. světové války získalo Polsko po 123 letech svou nezávislost. Třetí květen se objevil v polském kalendáři jako státní svátek, který se každoročně bouřlivě slavil.
Přítrž tomu učinil komunistický režim, pro který představoval svátek hrozbu, neboť květnová ústava byla pro Poláky symbolem svobody a patriotismu. Komunistická vláda místo toho kladla důraz na Svátek práce 1. května a Den vítězství 9. května. Vyvěšené vlajky a jiné národní symboly nebyly 3. května mile viděné.
Den ústavy se do kalendáře vrátil v roce 1989 po pádu komunismu a o rok později ho polský Sejm prohlásil státním svátkem.
Důležité milníky v historii polské ústavy
1791 – schválení ústavy v Polsko-litevské unii
1792 – druhé dělení Polska a zánik ústavy
1919 – 3. květen je uznán za státní svátek
1951 – komunistická vláda ruší 3. květen jako státní svátek
1980 – demonstrace v Gdaňsku a oslavy 3. května
1982 – velký patriotický pochod Varšavou 3. května, potlačen armádou a policií
1987 – patriotický pochod 3. května v Krakově
1990 – Sejm ustanovuje 3. květen státním svátkem
Jak se v Polsku slaví na den ústavy
V současnosti je 3. květen oslavou demokracie a svobody a příležitostí k připomenutí si těch, kteří se za ně zasloužili nebo dokonce položili život. Navíc mu předchází Národní den vlajky 2. května, takže se na území Polska koná celá řada oslav a jiných akcí.
Ráno se v Katedrále svatého Jana Křtitele ve Varšavě koná mše za vlast, které se účastní prezident a jiní státní představitelé. Před jejím začátkem vždy zazní polská státní hymna.
Na Královském hradě ve Varšavě se každoročně koná předávání Řádů bílé orlice – nejstaršího a nejvyššího polského státního vyznamenání. To přebírají vojáci i civilisté, kteří se významným způsobem zasloužili o blaho země a jejích občanů.
V tento den nesmí ve Varšavě ani jiných místech chybět vojenské přehlídky – prezentace dovedností armády, ukázky vojenské techniky a vozidel. Součástí oslav jsou i letecké přehlídky.
Státní představitelé tradičně kladou květy a věnce k historickým pomníkům.
Spousta Poláků využívá květnové volné dny (1. květen je zde také státním svátkem – Svátek práce) k aktivnímu odpočinku, vyráží za přírodou nebo zahajuje grilovací sezónu. Těmto prvním volným květnovým dnům se tu lidově říká majówka.
Kam vyrazit v Polsku na svátek třetího května
Teplé jarní dny vybízejí k návštěvám přírody i jiným výletům. V Polsku je toho v tomto období spousta k vidění.
Rodiče i děti ocení zábavní parky, kterých je v Polsku nespočet. Mezi ty nejznámější patří například:
- Energylandia Zator (Malopolské vojvodství)
- Farma Iluzji v Mościsce (Lubelské v.)
- Bałtowski Kompleks Turystyczny (Svatokřížské v.)
- Park Ewolucji Sławutówko (Pomořské v.)
- Śląskie Wesołe Miasteczko Chorzów (Slezské v.)
Jarní dny jsou také příležitostí k pěší turistice, například v polských horách:
- Stolové hory (Dolnoslezské vojvodství)
- Beskid Sądecki (Malopolské v.)
- Svatokřížské hory (Svatokřížské v.)
- Karkonosze (Dolnoslezské v.)
Jaká je otevírací doba 3. května v Polsku?
Třetí květen je v Polsku jedním z nejdůležitějších státních svátků. Všechny obchody, až na některé výjimky (lékárny, benzinové stanice aj.) jsou zavřené. Neotevřou ani populární potravinové řetězce.
Kaufland | zavřeno |
Lidl | zavřeno |
Biedronka | zavřeno |
Stokrotka | zavřeno |
Auchan | zavřeno |
Carrefour | zavřeno |