Padesátý den po Velikonocích slaví Poláci Svatodušní neděli.
Tento den je připomínkou události sestoupení Ducha svatého.
V dávné minulosti se slavily pohanské jarní svátky Letnice.
Jak vypadaly tyto dávné rituály a které z nich se v Polsku dodržují dodnes?
Všechny zajímavosti se dočtete v článku.
Základní data
| Kdy se slaví? | Jde o pohyblivý svátek, jehož datum záleží na Velikonocích – slaví se padesátý den po nich. |
| Kdy vznikl tento svátek? | Nelze přesně určit, pravděpodobně v průběhu 3. století. |
| Kdo přišel s tímto svátkem? | Křesťané. |
| Popis | Svatodušní neděle je významný svátek v křesťanské i lidové tradici. V církevním pojetí je Boží hod Svatodušní završením velikonočního období. |
Proč se slaví Svatodušní neděle v Polsku
Jde o jeden z nejvýznamnějších svátků církevní liturgie. Jedná se o pohyblivý svátek, který se slaví padesátý den po Velikonocích a desátý den po Nanebevstoupení Páně. Může tak vyjít od 10. května do 13. června, takže v období vrcholného jara a rozkvětu.
Padesátý den po Velikonocích došlo podle Skutků apoštolů v Novém zákoně k události seslání Ducha svatého na apoštoly a Pannu Marii.
Lidově bývá Svatodušní neděle neboli Seslání Ducha svatého nazývána též Letnicemi. Doprovodné lidové zvyky spojené s tímto dnem mají kořeny v pohanských obřadech a zvycích. V některých oblastech v Polsku se tento den nazývá „sobótki“.
Boží hod Svatodušní je jeden z nejstarších a hned po Vánocích a Velikonocích nejhonosněji slavených svátků v Polsku.
Kdy se budou slavit Svatodušní svátky v nejbližších deseti letech?
| Rok | Svatodušní neděle |
| 2023 | 28. května |
| 2024 | 19. května |
| 2025 | 8. června |
| 2026 | 24. května |
| 2027 | 16. května |
| 2028 | 4. června |
| 2029 | 20. května |
| 2030 | 9. června |
| 2031 | 1. června |
| 2032 | 16. května |
Náboženský a kulturní význam Svatodušní neděle v Polsku
Svatodušní neděle je pro polské křesťany důležitým svátkem, připomínajícím seslání Ducha svatého na apoštoly. Je to pro ně čas pro reflektování důležitosti a významu Ducha svatého v každodenním životě. Tento svátek zároveň ukazuje na jednotu v křesťanské církvi, neboť se slaví v mnoha zemích světa, a je důležitým momentem pro budování víry a duchovního života.
Svatodušní svátky mají v Polsku i kulturní význam. Je to čas pro tradiční slavnosti a oslavy, jako jsou například průvody s farními kroji, trhy s řemeslnými výrobky a potravinami či koncerty. Tyto kulturní prvky jsou důležité pro uchování tradic a posilování národní identity a sounáležitosti.
Jak se slaví Svatodušní svátky v Polsku
V církevní tradici je Boží hod Svatodušní připomínkou události seslání Ducha svatého na apoštoly a Pannu Marii. Podle křesťanů takto Bůh dokončil dílo lidského vykoupení.
V křesťanském umění je Duch svatý často zobrazován jako holubice nebo ohnivé jazyky.
Věřící Poláci navštěvují bohoslužby, během nichž se v tento den často konají křty či biřmování.
Dříve bývalo zvykem během mše shazovat z kůru květy symbolizující dary Ducha svatého. Těmi jsou:
- moudrost
- rozumnost
- vědění
- rada
- láska
- zbožnost
- bázeň
V současnosti v některých svatyních bývají po mši vypouštěny holubice.
Součástí oslav jsou také posvícení, procesí a slavnostní průvody.
Lidové tradice na Boží hod Svatodušní
Se svátkem se pojí celá řada lidových zvyklostí, z nichž řada již zanikla, ale některé se ještě místy dodržují nebo dochází k pokusům o jejich oživení.
Křesťanství a lidové tradice se často mísí: V církevní liturgii je Duch svatý seslaný apoštolům někdy představován jako ohnivé jazyky, které se zjevují nad jejich hlavami. Také v lidových rituálech má oheň magický význam.
Hořící oheň měl podle lidí chránit dobytek před čarodějnictvím a vlky. Pastýři a rolníci pálili o Letnicích na polích a loukách ohně. Tento zvyk je stále oblíbený mezi horaly na Podhalí. Touto dobou jsou na mnoha zdejších kopcích vidět ohně.
Jiné lidové praktiky měly zajistit hojnost v tomto roce. Domy se bílily a zdobily zelenými větvemi, místnosti se dekorovaly květinami. V některých oblastech byly káceny mladé břízy a stavěny na dvůr hospodářství.
V mnoha regionech země, zejména v Mazovsku a Podlesí, pořádali pastýři v tyto dny „dobytčí svatbu“. Chlapci ustrojili krávu nebo vola jako nevěstu do svatebních květin, stuh a šátků. Takto oblečené zvíře vodili z jednoho hospodářství do druhého. V každé usedlosti přáli prosperitu a štěstí a žádali o dary. Tento zvyk, pocházející rovněž z pohanských dob, se pěstoval ještě v 19. století.
Přestože dnes většina starých obřadů spojených s Letnicemi zmizela, víra v sílu zelené větvičky zůstává.
Objevte podobné články
Polské pranostiky na Svatodušní neděli
Stejně jako k jiným významným dnům také ke Svatodušní neděli se pojí různé pranostiky i přísloví.
Deszcz podczas Zielonych Świątek niedobry czyni początek. – Déšť na Letnice znamená nedobrý začátek.
Jeśli w Świątki deszcz pada, wielką biedę zapowiada. – Déšť na Letnice předpovídá velkou bídu.
Na św. Ducha w polu otucha. – Na svatého Ducha radost v poli.
Na Zielone Świątki robimy porządki. – Na Letnice děláme pořádek.
Kam vyrazit na výlet v tento svátek?
Lidové zvyky a tradice můžete obdivovat v mnoha polských skanzenech. V každé oblasti bude skanzen trochu jiný a lišit se budou i zvyky, které v něm budou k vidění.
Jedny z nejkrásnějších skanzenů v Polsku jsou:
- Skansen Ziemi Łowickiej v Maurzycách (Lodžské vojvodství)
- Muzeum wsi Lubelskiej v Lublině (Lublinské v.)
- Kaszubski Park Etnograficzny v Wdzydzích Kiszewských (Pomořské v.)
- Muzeum Budownictwa Ludowego v Sanoku (Podkarpatské v.)
- Górnośląski Park Etnograficzny v Chorzowie (Slezské v.)
- Muzeum wsi Radomskiej v Radomiu (Mazovské v.)
- Muzeum Wsi Mazowieckiej w Sierpcu (Mazovské v.)
Jak budou mít otevřeno obchody v Polsku na Svatodušní neděli?
Jelikož se jedná o neděli, jde o den pracovního klidu a všechny obchody v Polsku jsou zavřené. Výjimkou jsou lékárny, benzinové stanice nebo podniky jako cukrárny. Zavřené zůstávají i všechny potravinové řetězce.
| Kaufland | zavřeno |
| Lidl | zavřeno |
| Biedronka | zavřeno |
| Stokrotka | zavřeno |
| Auchan | zavřeno |
| Carrefour | zavřeno |