26. září slavíme Světový den boje za úplné odstranění jaderných zbraní!
Ten nám připomíná nebezpečí, které jaderné zbraně představují pro naši planetu.
Víte, jaký může mít jaderná válka dopad na náš svět?
V tomto článku se podíváme na význam tohoto dne a na to, jaká jsou největší rizika a jak můžeme pomoci.
Máme šanci zabránit katastrofě, kterou by vypuknutí jaderné války přineslo?
Čtěte dál a dozvíte se více o této důležité otázce.
Základní fakta
| Kdy se slaví | 26. září |
| Kde se slaví | Po celém světě |
| Kdo ho ustanovil | Organizace spojených národů (OSN) |
| Kdy se slavil poprvé | 26. září 2014 |
| Důvod vzniku | Snaha upozornit na nebezpečí, které jaderné zbraně představují |
Odstranění jaderných zbraní by bylo tím největším darem, který bychom mohli budoucím generacím dát. V tento významný den se zavazujme k dosažení nového konsenzu ohledně definitivního zmírnění jaderné hrozby a dosažení našeho společného cíle míru.
– António Guterres
Kdy se začala psát historie tohoto významného dne?
Mezinárodní den za odstranění jaderných zbraní byl ustanoven Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2013. Tento den má za cíl upozornit na nebezpečí, které jaderné zbraně představují pro celou naši planetu a pro celé lidstvo a podpořit snahy o úplné odstranění těchto zbraní. Poprvé byl Světový den boje proti jaderným zbraním slaven v roce 2014 a od té doby se slaví každoročně 26. září.
Pět zemí má status jaderné velmoci. Jsou to USA, Rusko, Čína, Francie a Velká Británie.
Kromě těchto zemí jsou jadernou mocností také Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea.
Na kdy tento den vychází:
| 26.září 2023 | Úterý |
| 26.září 2024 | Čtvrtek |
| 26.září 2025 | Pátek |
| 26.září 2026 | Sobota |
| 26.září 2027 | Neděle |
| 26.září 2028 | Úterý |
| 26.září 2029 | Středa |
| 26.září 2030 | Čtvrtek |
| 26.září 2031 | Pátek |
| 26.září 2032 | Neděle |
Jaký dopad by náš svět měla jaderná válka?
Jaderná válka by měla katastrofální následky pro celou planetu! Jaderné výbuchy by zapříčinily ohromné množství smrtelných obětí a způsobily tak rozsáhlé škody na infrastruktuře.
Radioaktivní oblaka by se rychle šířila a způsobila by vlny otravy, hladomoru a dalších krizí, které by mohly vést k dalším obětem.
Kromě toho by jaderná válka způsobila trvalé poškození životního prostředí a mohla by mít nepředvídatelné důsledky na globální úrovni, například změnu klimatu a další environmentální problémy.
Podle SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute) v roce 2021 existuje na světě 13 080 jaderných zbraní, z toho je 3 825 aktivních a 1 800 v pohotovosti.
Objevte podobné články
Jak zabránit katastrofě
Abychom zabránili jaderné katastrofě, musíme se snažit o úplné jaderné odzbrojení. To znamená snížit počet nukleárních zbraní a postupně je zlikvidovat. Je důležité udržovat dialog a spolupráci mezi státy, aby se minimalizovalo riziko nedorozumění a nechtěných konfliktů.
Mezinárodní dohody, jako je Smlouva o nešíření jaderných zbraní, jsou klíčové pro prevenci šíření jaderných zbraní a pro podporu spolupráce mezi státy.
Smlouva o nešíření jaderných zbraní byla podepsána 191 státy.
A víte, které státy Smlouvu nepodepsaly?
- Indická republika, která se rozhodla Smlouvu nepodepsat a namísto toho vyvinula a testovala vlastní jaderné zbraně.
- Pákistán, který také neuznal Smlouvu, rozvinul svůj vlastní jaderný program.
- Izrael nikdy oficiálně nepotvrdil, že vlastní jaderné zbraně, ale podle mnoha odborníků je i Izrael považován za jadernou mocnost.
- Severní Korea vystoupila ze Smlouvy v roce 2003 a nyní je také považována za jadernou mocnost.
- Jižní Súdán, který je nejmladším státem světa, neměl příležitost podepsat Smlouvu, protože vznikl až v roce 2011, kdy již byla v platnosti.
Pozoruhodné události z let 2000-2022
| 2000 | Na hodnotící konferenci NPT (Nuclear Non-Proliferation Treaty – Smlouva o nešíření jaderných zbraní) v roce 2000 státy přijaly třináct praktických kroků pro systematické a progresivní úsilí o jaderné odzbrojení. |
| 2006 | Střední Asie se stala pátou zónou bez jaderných zbraní (Smlouva o zóně bez jaderných zbraní ve Střední Asii). Dalšími zónami jsou: Antarktická zóna, Jihoamerická zóna, Tichomořská zóna a Jihoafrická zóna. |
| 2010 | Na hodnotící konferenci NPT v roce 2010 byl přijat 64 bodový akční plán smluvními státy, který se týká všech tří pilířů Smlouvy – jaderného odzbrojení, nešíření jaderných zbraní a mírového využití jaderné energie. |
| 2017 | Dne 7. července je přijata Smlouva o zákazu jaderných zbraní. Jde o první mnohostranný právně závazný nástroj pro jaderné odzbrojení, který byl vyjednán za posledních 20 let. |
| 2018 | Generální tajemník zahájil „Zajištění naší společné budoucnosti: Agenda pro odzbrojení“. Agenda se zabývá odstraněním jaderných zbraní v rámci „odzbrojení k záchraně lidstva“. |
| 2020 | Padesáté výročí vstupu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) v platnost. |
| 2021 | Smlouva o zákazu jaderných zbraní vstoupí v platnost 22. ledna. |
| 2022 | Na prvním zasedání smluvních stran Smlouvy o zákazu jaderných zbraní (TPNW), smluvní strany přijaly „Vídeňskou deklaraci“, která znovu potvrdila své odhodlání k úplnému odstranění jaderných zbraní. Kromě toho byl přijat „Vídeňský akční plán“, aby se usnadnilo účinné a včasné provádění Smlouvy a dosažení jejích cílů a záměrů. |
Jaké aktivity se konají k příležitosti tohoto dne
K příležitosti Světového dne za vymýcení nukleárních zbraní se konají různé aktivity a akce, které mají za cíl připomenout nebezpečí jaderných zbraní a podpořit snahy o jejich odstranění.
Mezi tyto aktivity patří:
- Konference, semináře a debaty na téma jaderných zbraní a odzbrojení.
- Manifestace a protesty proti jaderným zbraním a jejich šíření.
- Vzdělávací akce a workshopy, které mají za cíl zvýšit povědomí o nebezpečí jaderných zbraní.
- Kampaně na sociálních sítích a petice, které podporují snahy o odstranění jaderných zbraní.
