Mezinárodní den žen a dívek ve vědě připomíná důležitost rovných příležitostí pro ženy a dívky v oblasti vědy a technologie.
Přesto je v těchto oborech zastoupení žen nízké.
Jaký je důvod této nerovnosti?
Přečtěte si článek a dozvíte se více o tom, jak můžeme společně podpořit ženy a dívky ve vědě!
| Kdy se slaví? | Každoročně 11.února |
| Kdy se slavil poprvé? | 11. února 2016 |
| Kdo a kdy ho oficiálně ustanovil? | Organizace spojených národů dne 22.prosince 2015 |
| Proč se slaví? | Na podporu rovných příležitostí pro ženy a dívky v oblasti vědy, technologie, inženýrství a matematiky a zvýšení povědomí o tom, jak důležité je, aby se ženy a dívky angažovaly v těchto oborech |
Na jaký den vychází Mezinárodní den žen a dívek ve vědě?
| 11.února 2023 | Sobota |
| 11.února 2024 | Neděle |
| 11.února 2025 | Úterý |
| 11.února 2026 | Středa |
| 11.února 2027 | Čtvrtek |
| 11.února 2028 | Pátek |
| 11.února 2029 | Neděle |
| 11.února 2030 | Pondělí |
| 11.února 2031 | Úterý |
| 22.února 2032 | Středa |
Ženy ve vědě
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února, nám umožňuje ocenit významné úspěchy žen ve vědě a klást tolik potřebné zaměření na dívky, které se rozhodly vstoupit do oblasti vědy, techniky, inženýrství a matematiky (STEM – z angl. Science, Technology, Engineering, and Mathematics) a tam budovat svou kariéru. Jako nejrychleji rostoucí segment pracovních míst, kde je pro zaměstnavatele těžké najít dostupné talenty, STEM potřebuje právě ženy a mladé dívky.
Rovnost žen a mužů byla vždy hlavním tématem Organizace spojených národů (OSN). Genderová rovnost a posílení postavení žen a dívek zásadním způsobem přispějí nejen k ekonomickému rozvoji světa, ale také k pokroku ve všech cílech a záměrech Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj.
Co je Agenda 2030?
Agenda 2030 je program OSN pro udržitelný rozvoj, který byl schválen v roce 2015. Cílem je dosáhnout udržitelného rozvoje po celém světě do roku 2030. Agenda 2030 se skládá z 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které zahrnují oblasti jako jsou: chudoba, hlad, vzdělání, zdraví, životní prostředí, ekonomika a spravedlnost. Tyto cíle jsou navrženy tak, aby byly ambiciózní a měřitelné a byly vytvořeny ve spolupráci s vládami, podniky a nevládními organizacemi po celém světě. Cílem je spojit úsilí všech stran, aby se podařilo dosáhnout udržitelného rozvoje a zlepšit životy lidí po celém světě.
Historie podpory žen a dívek ve vědě
Dne 14. března 2011 přijala Komise pro postavení žen (Commission on the Status of Women – oficiální webová stránka) na svém 55. zasedání zprávu s dohodnutými závěry o přístupu a účasti žen a dívek ve vzdělávání, odborné přípravě, vědě a technice a o podpoře rovného přístupu žen k plné zaměstnanosti a slušné práci.
Dne 20. prosince 2013 přijalo valné shromáždění usnesení o vědě, technice a inovacích pro rozvoj, ve kterém uznalo, že úplný a rovný přístup k vědě, technice a inovacím a účast na nich, pro ženy a dívky všech věkových kategorií, je nezbytností pro dosažení rovnosti pohlaví.
Kdo stojí za zrodem Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě?
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl založen 22. prosince v roce 2015 Organizací spojených národů (OSN) a slaví se, jak už jsme psali výše, 11. února. A tak úplně poprvé byl tento svátek oslavován 11.února 2016.
Co je cílem této iniciativy?
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě má za cíl upozornit na nerovnosti, kterým ženy a dívky čelí při získávání vzdělání a při práci v oblasti vědy a technologie. Cílem je také podpořit rovné příležitosti pro ženy a dívky v těchto oblastech a ukázat jim, že mohou být úspěšné ve vědě a technologii.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě má velmi důležitý význam, protože podporuje rovnost pohlaví a pomáhá ženám a dívkám v oblasti vědy a technologie rozvíjet své schopnosti a realizovat své sny.
Objevte podobné články
Jak vypadají oslavy tohoto dne?
Při oslavách po celém světě se pořádají různé akce, jako jsou:
- diskuse,
- workshopy,
- přednášky,
- výstavy a jiné.
Ty mají za cíl upozornit na problémy spjaté s rovností pohlaví ve vědě a technologii. Tyto akce jsou pořádány nejen vědeckými institucemi, ale také školami, neziskovými organizacemi a veřejností.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě
Historické otisky významných žen:
| 1876 | Elizabeth Bragg byla první ženou, která získala bakalářský titul v oboru inženýrství, konkrétně na Kalifornské univerzitě v Berkeley |
| 1903 | Marie Sklodowska-Curie, významná polská vědkyně se stala první ženou, která získala Nobelovu cenu za fyziku. V roce 1911 získala druhou Nobelovu cenu za chemii. |
| 1972 | Ženy v USA tvoří celé 1 % lidí, kteří získali inženýrské tituly |
| 2700 před naším letopočtem | Žena jménem Merit-Ptah měla na své hrobce napsáno: „vedoucí lékař“ |
A co další významné ženy?
- Rosalind Franklin (1920-1958) byla britská fyzikální chemička, která se podílela na objevu struktury DNA.
- Chien-Shiung Wu (1912-1997) byla kvantová fyzikální chemička, která se zasloužila o objev parity violation v přírodě.
- Ada Lovelace (1815-1852) byla britská matematička a první programátorka, která se zasloužila o rozvoj počítačů.
- Grace Hopper (1906-1992) byla americká námořní kapitánka a matematička, která se zasloužila o rozvoj počítačového programování a COBOL (programovacího) jazyka.
- Jane Goodall (1934) je britská antropoložka a primatoložka, která se zabývala výzkumem chování šimpanzů.
- Gertrude Belle Elion (1918-1999) byla americká farmaceutická chemička, která byla spoluautorkou více než 45 patentů a vynalezla několik důležitých léčiv, včetně léku používaného při léčbě leukémie.
- Hedy Lamarr (1914-2000) byla rakouská herečka a vynálezkyně, která spolu s hudebním skladatelem George Antheilem vynalezla systém pro bezdrátový přenos dat, který se později stal základem pro technologii wifi a bluetooth.
Ženy na špičce vědeckých průlomů
