Mezinárodní den filozofie se slaví 3. listopadu. Zkuste se zamyslet nad základními otázkami.
Platón, Aristoteles nebo Descartes — poznáte jejich myšlenky?
Jak často se zkoušíte zamýšlet nad věcmi, které jsou samozřejmostí?
Co například otázka: „Co bylo dřív? Vejce nebo slepice?“
Základní fakta
Kdy se slaví | 3. listopadu |
Kde se slaví | Celosvětově |
Původ vzniku | Paříž, Francie — UNESCO |
Datum vzniku | 2005 |
Historie Mezinárodního dne filozofie
Byl založen UNESCO v roce 2005 a cílem tohoto dne je upozornit na význam filozofického myšlení a jeho přínos pro řešení problémů a významných otázek současné společnosti. Tento den se slaví každoročně 3. listopadu.
V minulosti byl tento den oslavován pouze v některých zemích, například ve Francii, kde se již od roku 1983 slavil Den filozofie, nebo v Argentině, kde se podobná akce konala již od roku 2000. Avšak s oficiálním prohlášením UNESCO se tento den stal mezinárodním a získal větší pozornost a význam.
V současné době se Mezinárodní den filozofie slaví v mnoha zemích světa a organizace UNESCO podporuje rozvoj filozofie jako významného nástroje pro posilování demokracie, lidských práv a mezinárodní spolupráce.
Pátek | 3. listopadu 2023 |
Neděle | 3. listopadu 2024 |
Pondělí | 3. listopadu 2025 |
Úterý | 3. listopadu 2026 |
Středa | 3. listopadu 2027 |
Pátek | 3. listopadu 2028 |
Sobota | 3. listopadu 2029 |
Neděle | 3. listopadu 2030 |
Pondělí | 3. listopadu 2031 |
Středa | 3. listopadu 2032 |
Význam tohoto dne
Připomíná význam filozofického myšlení jako způsobu, jak se vypořádat s aktuálními výzvami a problémy současné společnosti. Filozofie nabízí nástroje a perspektivy pro kritické myšlení, analýzu a řešení složitých otázek.
Snaží se podpořit dialog a porozumění mezi různými kulturami a filozofickými tradicemi. To může pomoci k rozvoji tolerance, respektu a spolupráce mezi lidmi různých kulturních a náboženských pozadí.
Podporuje význam filozofie v rámci vzdělávacího systému a vývoj osobnosti. Filozofie může pomoci lidem rozvíjet kritické myšlení, schopnost analýzy a řešení problémů a vytvářet si vlastní hodnotové orientace.
Může pomoci posílit demokracii a lidská práva tím, že podporuje kritické myšlení a analýzu společenských problémů. Filozofie může také přispět k rozvoji etických hodnot a zásad, které jsou základem demokracie a lidských práv.
Může také přispět k rozvoji mezinárodní spolupráce tím, že podporuje dialog a porozumění mezi různými kulturami a filozofickými tradicemi. To může vést k většímu porozumění a spolupráci mezi zeměmi a národy.
Jak se přidat k oslavám?
Diskuze a debaty | Své filozofické myšlenky můžete sdílet s ostatními prostřednictvím diskuzí a debat. Můžete se setkat s přáteli, rodinou nebo kolegy a společně prozkoumat aktuální otázky a témata. |
Četba | Přečtěte si knihy, články nebo eseje na téma filozofie. Díky tomu můžete získat nové perspektivy a myšlenky a rozšířit své znalosti o různých filozofických tradicích. |
Sledování přednášek | Navštivte filozofické přednášky a diskuse, které jsou organizovány v mnoha městech po celém světě. Můžete se také připojit k online přednáškám a debatám, které jsou k dispozici na internetu. |
Psaní | Pokud máte zájem o psaní, můžete se zapojit k psaní filozofických esejí nebo článků na téma filozofie. Tyto texty můžete zveřejnit na svých webových stránkách nebo blogu. |
Sociální média | Zapojte se do diskusí na sociálních sítích s hashtagem #WorldPhilosophyDay. Můžete sdílet své myšlenky na téma filozofie a diskutovat s lidmi z celého světa. |
Vzdělávací akce | Pokud jste učitel nebo student, můžete oslavit tento den vzdělávacími akcemi, jako jsou přednášky, workshopy, debaty a semináře. |
Osobní reflexe | Může být také příležitostí k osobní reflexi a zamyšlení se nad svými hodnotami a přesvědčeními. Můžete si klást otázky a hledat odpovědi na filozofické otázky, které vám leží na srdci. |
Objevte podobné články
Nejznámější filozofové a jejich myšlenky
- Platón (427–347 př. n. l.): Byl zakladatelem Akademie v Athénách, kde vyučoval své teorie. Jeho filozofická myšlenka se zaměřovala na idea ideálů, kde tvrdil, že skutečnost, kterou vidíme, je jen stínem ideálu, který existuje mimo naši vlastní realitu.
- Aristoteles (384–322 př. n. l.): Byl žákem Platóna a později učitelem Alexandra Velikého. Jeho filozofická myšlenka se zaměřovala na vědu, logiku a metafyziku. Aristoteles také definoval etiku a politiku jako vědy.
- René Descartes (1596–1650): Je považován za otce moderní filozofie. Jeho filozofická myšlenka se soustředila na význam poznání a pravdy. Jeho nejznámější myšlenkou je „Cogito, ergo sum“ („Myšlení, tedy jsem“).
Filozofické paradoxy
Takových paradoxů se vyskytuje nespočet ale první znají téměř všichni. Zkuste se nad těmito otázkami zamyslet!
Co bylo první? Vejce nebo slepice?
Argument pro vejce: Vejce bylo dříve, protože se vylíhlo z vajíčka, které nakladla předchůdkyně dnešního druhu slepic. |
Argument pro slepici: Slepice byla dřív, protože se musela objevit jako evoluční mutace z předchůdce slepice, který nebyl slepicí, a první jedinec této nové druhové linie nakladl vejce, ze kterého se vylíhla první slepice. |
Nelze tedy s jistotou určit, co bylo dříve — vejce nebo slepice, protože to záleží na tom, jakým způsobem interpretujeme otázku.
Paradox lodi Theseus
Tento paradox se týká otázky identity v průběhu času. Máme-li loď Theseus, kterou postupně renovujeme tak, že nahrazujeme postupně jednotlivé díly, až nakonec žádná část původní lodi nezůstane. |
Otázka zní: Je to stále ta samá loď? Pokud ano, kdy přesně se změnila a jakým způsobem ji stále považujeme za „tu samou“? |
Někteří tvrdí, že loď je stále ta samá, protože má určitou kontinuitu v průběhu času, zatímco jiní argumentují, že to, co dělá loď Theseus jedinečnou, není tak moc v samotných částech, ale spíše v jejich organizaci.
Paradox mentálního zrcadlení
Tento paradox se týká otázky toho, co se skutečně děje v hlavě jedince. Pokud vidíme někoho, kdo se zdá, že má zážitek nebo prožitek, můžeme pouze odhadovat, co se uvnitř jeho mysli skutečně děje. |
Otázka tedy je, zda můžeme být jistí, že naše představy o mentálních zážitcích a prožitcích druhých lidí jsou vůbec korektní, nebo zda v tomto smyslu může být naše představa o světě zcela chybná. |
Někteří tvrdí, že jsme schopni porozumět druhým lidem na základě společného vývoje mozku v průběhu evoluce, zatímco jiní tvrdí, že naše představy o zážitcích druhých lidí jsou založeny pouze na spekulaci a že nemůžeme být jisti, co se v mysli druhých lidí skutečně děje.
Zajímavosti o filozofii
Vztahuje se k mnoha oblastem lidského myšlení, jako je etika, politika, věda, náboženství, umění a kultura. Také se vztahuje k otázkám, které se týkají našeho místa v kosmu, našeho vztahu k přírodě a našeho smyslu pro spravedlnost a lidskou důstojnost. |
Má bohatou historii, která sahá až do antického Řecka a Říma. Během středověku byla filozofie spojena s teologií a v 17. a 18. století se stala klíčovou disciplínou pro evropské osvícenství. |
Filozofové jako Aristotelés, Platón, Immanuel Kant, Friedrich Nietzsche, Jean-Paul Sartre, Simone de Beauvoir a mnoho dalších se stali klíčovými mysliteli v dějinách filozofie a měli velký vliv na moderní myšlení. |
Mezi klíčové otázky, kterými se filozofie zabývá, patří otázky týkající se existence, pravdy, poznání, spravedlnosti, svobody a lidského vědomí. |
Filozofie může pomoci lidem porozumět odlišnostem mezi kulturami a náboženstvími a pomoci tím kultivovat dialog a porozumění mezi různými skupinami. |
Tento den slouží také jako připomenutí toho, že filozofie by měla být přístupná všem lidem, bez ohledu na jejich původ nebo společenské postavení. |