S koncem starého roku spousta lidí bilancuje a dává si předsevzetí. Nejinak je tomu v Polsku.
V lidové tradici byl Nový rok dnem předpovídání budoucnosti.
Jak se Poláci loučí se starým rokem a vítají nový?
Jaké pokrmy nesmí chybět na novoročním stole?
A která místa se vyplatí v tento den navštívit?
To vše se dozvíte v článku.
Základní fakta
| Kdy se slaví? | 1. ledna |
| Kdy vznikl tento svátek? | Ustanoven v roce 45 př. n. l. |
| Kdo přišel s tímto svátkem? | Julius Caesar |
| Popis | Silvestr a Nový rok slaví celý svět. V Polsku se k nim pojí spousta zvyků a tradic. |
Proč se slaví 1. leden v Polsku?
Tradice loučení se se starým rokem a vítání nového je stará jako lidstvo samo. Od roku 45 př. n. l. ho slavíme 1. ledna. Tehdy začali takto slavit nový rok staří Římané na příkaz Julia Caesara.
V Polsku byl Nový rok jako svátek zaveden v roce 1630. Po dlouhá léta však nebyl svátkem nijak významným. Teprve v 19. století se začal šířit zvyk rozesílání novoročních přání.
Jak vychází Nový rok v následujících letech?
| Rok | 1. ledna |
| 2023 | neděle |
| 2024 | pondělí |
| 2025 | středa |
| 2026 | čtvrtek |
| 2027 | pátek |
| 2028 | sobota |
| 2029 | pondělí |
| 2030 | úterý |
| 2031 | středa |
| 2032 | čtvrtek |
Význam Nového roku v současné polské společnosti
Nový rok je v Polsku považován za jeden z nejvýznamnějších svátků. Tento den je příležitostí k zamyšlení nad minulým rokem a plánování toho příštího. Pro spoustu lidí Nový rok symbolizuje naději na lepší budoucnost.
Z náboženského hlediska je tento den důležitý, neboť se slaví Slavnost Panny Marie, Matky Boží.
Novoroční tradice v minulosti
V lidové tradici se s nocí na přelomu starého a nového roku váže spousta pověr a tradic.
Jak na Nový rok, tak po celý rok
Ve všech regionech Polska platilo pořekadlo „Jak na Nový rok, tak po celý rok“. Proto byla velká váha přikládána tomu, co se v tento den bude dělat a čeho je třeba se vyvarovat. Nejdůležitější bylo, aby na Nový rok nedošlo k hádce nebo jiným rozbrojům.
Prvního ledna se všichni snažili vstát co nejdříve a umýt se v misce se studenou vodou. Na dně misky ležela mince. Věřilo se, že taková koupel zajistí zdraví a krásu po celý příští rok.
Tradiční novoroční pokrmy
V poslední prosincový večer se slavilo při bohatě prostřeném stole, na kterém nechyběla tučná jídla a tvrdý alkohol.
Na Nový rok hospodyně chystaly slavnostní oběd. Tím byla tradičně hrachová kaše se zelím, klobásy a pivo.
Na novoročním stole nesměl chybět čerstvě upečený, nenačatý pecen chleba. Ten měl střežit rodinu před bídou a nouzí po celý příští rok.
Neodmyslitelnou součástí novoročního menu byly koláče a luby – malé chleby nebo houstičky, které se v různých částech země lišily. Pečivem byli obdarováváni koledníci, kteří dům navštívili. Svobodná děvčata zase hostila nápadníky pečenými figurkami ve tvaru zvířátek.
Koledníci
V některých regionech Polska navštěvovali na Nový rok hospodářství koledníci. Těmi byla nejčastěji mládež v kostýmech. Často to byl král Herodes doprovázený různými zvířaty, například koněm, kozou, medvědem nebo turoňem – maskou černého, rohatého a chlupatého zvířete. Koledníci zpívali pod okny stavení koledy a skládali hospodářům novoroční přání. Za odměnu dostávali drobný peníz nebo občerstvení.
V okolí Řešova se kromě koledníků vyskytovaly i tzv. draby – skupiny mladíků, které od samého rána doprovázel halas. Chlapci navštěvovali domy, kde převraceli nábytek, vylévali vodu nebo se snažili ukrást něco k snědku. Trestu se jim ale nedostalo, neboť se věřilo, že návštěva drábů přináší do domu štěstí.
Pověry a věštění
Silvestr i Nový rok byly dny věnované věštění a nejrůznějším rituálům, které měly zařídit úspěšný a bezproblémový příští rok.
V okolí Krakova se věřilo, že kdo spatří na Nový rok hříbě, bude se po celý následující rok těšit dobrému zdraví. Kdo však uvidí husu, bude se potýkat s nemocí.
V poslední večer starého roku nezadaná děvčata věštila pomocí litého olova nebo vosku, co je čeká v milostném životě.
Na dvorku byl zapalován snop slámy jako symbol starého roku. S ním měly být spáleny všechny problémy a starosti, které hospodáře za loňský rok potkaly.
V některých částech Polska majitelé sadů ovazovali ovocné stromy slámou a zapichovali do ní upečené křížky, aby zajistili v příštím roce bohatou úrodu.
Včelaři zase o půlnoci symbolicky budili své včely zaklepáním na úly.
Hlasitá zábava a oslavy na Silvestra jsou záležitostí ne tak starou. Mnohem starší jsou lidové zvyky, které se dodržovaly především na vsi.
Novoroční tradice v současnosti
V současnosti slaví spousta Poláků Silvestra vesele a bouřlivě. Přitom ještě v 19. století byly hlučné oslavy spíše záležitostí výjimečnou, pořádanou ve městech v nejbohatších domech.
Oslavy s přáteli i v rodinném kruhu
Jak tráví Poláci silvestrovský večer? Nejčastěji s přáteli nebo rodinou v pohodlí domova. Jen výjimečně se vydávají na oslavy v kulturních institucích nebo pod širým nebem. Před půlnocí se však spousta lidí vydává do ulic města, aby viděli velkolepé ohňostroje.
Novoroční a silvestrovské menu
To, že Poláci slaví doma, neznamená, že by se o ochuzovali o dobré jídlo či pití. Na čem si s nimi na Silvestra pochutnáte?
- marinované sledě
- kysané okurky
- chlebíčky a jednohubky
- klobásy a jiné uzeniny
- vodka
- pivo
O půlnoci nesmí chybět přípitek šampaňským.
Na Nový rok se rodiny scházejí u slavnostního oběda.
Novodobé předpovídání budoucnosti
Ani současní Poláci se nevzdávají předpovídání toho, co je čeká v příštím roce. Napovědět mohou například bublinky ve skleničce s šampaňským. Velké chaotické bublinky předpovídají rok plný změn a neočekávaných událostí, tiché a drobné bublinky značí klid a stabilitu.
Pokud první osobou, která vejde na Nový rok do domu, bude muž, znamená to šťastný následující rok. Naopak ženy přinášejí smůlu. Proto v některých částech Polska chodí sousedům přát vše nejlepší do nového roku vždy mužský člen domácnosti.
I dnešní Poláci věří, že jak se jim povede na Nový rok, tak to zůstane i po zbytek roku.
Novoroční mše v kostele
Na Nový rok jsou v polských kostelech slouženy mše. Nejde však o mše celebrované z důvodu začátku nového roku. Jde totiž o slavnost Panny Marie, Matky Boží a Oktáv narození Páně, čili osmý den po Kristově narození.
Věřící Poláci se tedy scházejí 1. ledna v kostelech bez ohledu na to, jak bouřlivě předchozí večer oslavovali.
Objevte podobné články
Polská přísloví na Nový rok
S významnými dny v roce se často pojí různé pranostiky a přísloví. Co se říkalo a říká v Polsku na Nový rok?
Pranostiky
- Jak Nowy Rok jasny i chłodny – cały roczek pogodny i płodny. – Nový rok jasný a chladný – celý rok hezký a úrodný.
- Dzień sylwestrowy pokaże czas lipcowy. – Silvestrovský den prozradí červencové počasí.
- Co Nowy Rok nakaże, to wrzesień pokaże. – Co Nový rok poručí, to září ukáže.
- Na Nowy Rok pogoda, będzie w polu uroda. – Hezké počasí na Nový rok znamená bohatou úrodu.
Přísloví
- Z Nowym rokiem – nowym krokiem. – Do Nového roku pravou nohou.
- Nowy rok nastaje, każdemu otuchy dodaje. – Nový rok dodává každému odvahu.
- Gdy Nowy Rok witamy, to stary już za nami. – Vítáme-li Nový rok, starý již je za námi.
Kam vyrazit v Polsku na Silvestra a Nový rok
Ačkoliv tráví drtivá většina Poláků Silvestr a Nový rok doma, najdeme zde několik epicenter bouřlivých oslav.
Ve Varšavě oznamuje je půlnoc oznamována salvami a v Krakově vyzváněním historického zvonu Zikmunda. Z oken domů lidé pozorují velkolepé ohňostroje, někteří se vydávají do ulic popřát přátelům a sousedům. Nikde – ani na silvestrovských plesech, ani na skromných domácích oslavách – nesmí chybět lahev s šampaňským a novoroční proslovy zúčastněných.
Silvestrovské oslavy v Zakopaném
Největší silvestrovská oslava se každoročně koná v Zakopaném, městečku na úpatí Tater, nazývaném zimním hlavním městem Polska. Koncert pod širým nebem organizovaný polskou státní televizí navštěvuje nebo z pohodlí domova sleduje spousta Poláků.
Na koncertě vystupují nejen polští zpěváci, ale jsou zváni i umělci ze zahraničí. Ne všichni však pozvání z různých důvodů přijmou. Nesouhlasí například s politickým a společenským děním v Polsku nebo se jim nelíbí úzká spolupráce polské státní televize, která koncert organizuje, se současnou vládou.
Bohatý program koncertu přitahuje spousty návštěvníků tím spíš, že vstup na akci je zadarmo. Návštěvníci by měli pamatovat na to, že na terénu města je zakázáno odpalování petard, ohňostrojů a jiné pyrotechniky.
Kromě vystupování je toho v Zakopaném k obdivování více – malebné městečko a dech beroucí štíty hor.
Otevírací doba na Silvestra a 1. ledna v Polsku
Vypravíte-li se na přelomu roku slavit do Polska, buďte připraveni na to, kde je v tyto dny otevřeno a kde ne.
Silvestr je v Polsku všedním dnem, což znamená, že obchody, úřady a jiné instituce jsou otevřené, jen mívají zkrácenou otevírací dobu.
Na Nový rok je tomu jinak. Jedná se o státní svátek, proto mají všechny větší prodejny zavřeno. Nakoupit můžete jen v lékárnách, některých pekárnách či cukrárnách, benzinkách nebo obchodech, za jehož pultem bude stát majitel. Jak jsou na tom obchodní řetězce?
| Kaufland | zavřeno |
| Lidl | zavřeno |
| Biedronka | zavřeno |
| Stokrotka | zavřeno |
| Auchan | zavřeno |
| Carrefour | zavřeno |
Novoroční oslavy bezpečně
Během silvestrovské noci dochází každoročně k úrazům, spáleninám nebo požárům, nejčastěji z důvodu neopatrného zacházení s pyrotechnikou. Bezpečnostní složky proto každý rok žádají spoluobčany o dodržování zásad bezpečnosti:
- Kupujte pyrotechniku jen u důvěryhodných prodejců, abyste měli jistotu, že byla vhodně skladována a není poškozená.
- Před použitím pyrotechniky se seznamte s instrukcí obsluhy.
- Neodpalujte pyrotechniku v ruce. To bývá nejčastější příčinou úrazů.
- Neodpalujte pyrotechniku v uzavřených prostorech, v blízkosti stromů, domů, z balkonů či oken ani na jiných místech, kde hrozí vznik požáru.
- Pyrotechniku nepoužívejte, jste-li pod vlivem alkoholu.
- Pamatujte, že petardy nepatří do rukou dětí.
Ať už slavíte příchod nového roku doma s rodinou, na večírku, v Polsku nebo jinde, přivítejte ho s dobrou náladou a úsměvem na tváři a hlavně nezapomeňte na bezpečnost svou a svého okolí. Tak šťastný nový rok!