Přehled státních svátků v Rakousku 2024

Rakouské státní svátky jsou důležitou součástí kulturního a historického dědictví této země. Připomínají stěžejní okamžiky rakouských dějin a pomáhají utvářet a posilovat identitu rakouského národa.

Některé svátky jsou navíc spojeny též s bohatými tradicemi a zvyky, které se v rodinách předávají z generace na generaci.

Pojďme se podívat na stručné informace o nejzajímavějších svátcích v Rakousku.

Nový rok

Začátek nového roku, tedy 1. leden, se jako státní svátek slaví ve většině zemí světa. V Rakousku tomu není jinak.

Silvestr a Nový rok v Rakousku jsou spojeny s různými zvyky a tradicemi, které mají zajistit štěstí a zdraví v následujícím roce. Mezi talismany patří marcipánová prasátka, podkovy, kominíci a čtyřlístky.

Dostatek financí v novém roce mají zajistit speciální novoroční pokrmy, které zahrnují čočku, vepřové maso, špenát, kapustu i řízek s bramborovým salátem.

Slavnou tradicí je i novoroční koncert vídeňské filharmonie, který se koná ve Zlatém sále Vídeňského Hudebního spolku.

Tři králové

Tři králové neboli Heilige Drei Könige 6. ledna připomínají Zjevení Páně a příběh Kašpara, Melichara a Baltazara, kteří následovali hvězdu, jež je dovedla k novorozenému Ježíškovi v jesličkách.

Nejznámější rakouskou tradicí je v tento den Sternsingen neboli zpěv hvězd. Sternsingery jsou tři děti převlečené za tři krále, které hodí od domu k domu, říkají básničku nebo zpívají písničku a vybírají dary a peníze určené pro charitativní účely.

V mnoha rodinách se v tento den konzumuje královská chléb neboli Königskuchen, který v sobě ukrývá buď minci, nebo fazoli. Kdo ji najde, bude mít po celý rok štěstí.

Velikonoční pondělí

Tento svátek má pohyblivé datum, podle prvního jarního úplňku tak připadá buď na březen, nebo na duben. Velikonoční pondělí v Rakousku je stejně jako v mnoha dalších zemích spojeno s celou řadou lidových tradic.

Děti se baví hledáním velikonočních vajíček, která jim na zahradě nebo jiných místech, schoval velikonoční zajíček. S vajíčky se následně hrají rozmanité hry. Dalšími typickými aktivitami o tento den je návštěva příbuzných spojená se společným obědem, kterým je obvykle pečená beraní kýta, štrúdl nebo kaiserschmarrn.

Svátek práce

Stejně jako ve zbytku světa je první květen Svátkem práce, jako státní svátek prosazen až po zrušení monarchie v roce 1919.

Již dlouho předtím, než se 1. květen stal Svátkem práce, existovala v Rakousku podobně jako u nás tradice stavění májek. V mnoha rakouských regionech se na prvního máje konají též průvody s živou hudbou.

Nanebevstoupení Páně

Den nanebevstoupení je prvním ze svátků spojených s Velikonocemi, čtyřicet dní po zmrtvýchvstání na Velikonoční neděli Ježíš vystoupil na nebesa.

Pro většinu Rakušanů je tento den důležitý pouze jako den volna, věřící chodí do kostela na speciální bohoslužby.

V některých městech se konají též rozmanité kulturní akce, které mohou zahrnovat koncerty, divadelní představení či folklorní tance.

Bílé pondělí

Svatodušní svátky neboli Letnice se slaví deset dní po Ježíšově nanebevstoupení a padesát dní po Velikonocích. Podle Bible byli Ježíšovi učedníci po ukřižování dezorientovaní. O Letnicích sestoupil Duch svatý a povzbudil je, aby šířili Kristovo učení.

Během svatodušní neděle i pondělí se konají různé bohoslužby a slavnosti, v některých oblastech existuje i řada lidových tradic a zvyků. Symbolem Bílého pondělí v Rakousku jsou holubice, které představují Ducha Svatého, který sestoupil na apoštoly během Letnic.

V tento den se koná též tradiční sportovní soutěž Fahnenjagen, jízdy po polích nebo slavnosti Kirtag, kde se předvádějí tradiční řemesla a prodávají místní potraviny.

Boží tělo

Slavnost Božího těla je posledním státním svátkem v roce, který souvisí s Velikonocemi, koná ve čtvrtek po první neděli po Letnicích neboli šedesát dní po Velikonocích.

Při slavnosti Božího Těla se slaví Ježíšova fyzická přítomnost při eucharistii. Tento svátek, který oslavuje Ježíšovu fyzickou přítomnost při eucharistii, byl poprvé zaveden katolickou církví ve 13. století.

Dodnes se v Rakousku slaví popracovanými procesími, během nichž nese kněz tzv. monstranci, která představuje Kristovo tělo. Monstranci a kněze doprovázejí muži a ženy v tradičních rakouských oděvech.

Nanebevstoupení Panny Marie

Tento svátek se odvíjí od víry, že Marie byla po své smrti Ježíšem přenesena do nebe. Na rozdíl od Nanebevstoupení Páně má svátek Nanebevzetí Panny Marie pevně stanovený datum – slaví se vždy 15. srpna.

Stejně jako u všech ostatních církevních svátků se slouží mše a procesí, při kterých se nese socha Panny Marie. V některých místech se konají slavnosti, které zahrnují hudbu, tance a tradiční občerstvení, kterým je sladké pečivo jako Mariazeller Lebkuchen a Mariazeller Magenbrot.

Založení rakouské republiky

Po skončení druhé světové války v roce 1945 byla sice formálně obnovena rakouská republika, ale země zůstala po deset let „okupována“ spojenci.

Když se Rakousko v roce 1955 stalo opět suverénním a nezávislým státem, a to díky uzavření Rakouského státního paktu. Stalo se tak 26. října 1955, proto je tento den dnes státním svátkem připomínajícím založení Rakouské republiky.

Pokud budete v tento den v Rakousku, na veřejných budovách uvidíte vyvěšené vlajky. Ve Vídni je v tento den zpřístupněno sídlo prezidenta a další veřejné instituce, na náměstí Heldenplat se koná vojenská podívaná.

Všichni svatí

I když je tento svátek oficiálně spojen s uctíváním svatých, kteří nemají svůj vlastní svátek, pro mnoho dnešních Rakušanů je spíše příležitostí k návštěvě hřbitovů a vzpomínce na zemřelé. Rodiny se setkávají u hrobů svých zesnulých příbuzných, kde zapalují svíčky a zdobí je květinami.

Některé rakouské regiony mají na svátek Všech svatých své vlastní tradice. Například ve Vorarlbersku se konají průvody s lucernami známé jako Laternenlauf, kdy děti se zapálenými lucernami procházejí městem jako připomínka na duše zemřelých.

Neposkvrněné početí Panny Marie

V souvislosti s tímto svátkem, který připadá na 8. prosince, je rozšířená mylná představa, že se jedná o den oslavující početí Ježíše Krista. Ve skutečnosti ale nejde o početí Ježíše, ale o početí Marie její matkou Annou a otcem Jáchymem.  Nejde tedy o Mariino panenství, když porodila Ježíše, ale o to, že se Maria narodila neposkvrněná.

Panna Marie má v rakouské kultuře velmi významnou roli, a tak je svátek Početí Panny Marie i státním svátek, během něj se konají nejen náboženské bohoslužby a procesí, ale také kulturní akce a slavnosti.

První svátek vánoční

Stejně pro nás je i pro mnoho Rakušanů Štědrý den důležitější než Boží hod vánoční. 24. prosince ráno se zdobí vánoční stromeček a večer probíhá rozdávání dárků.

A přestože je Štědrý den nejvýznamnějším dnem rakouských Vánoc, není státním svátkem, tím je až 25. prosinec neboli Christtag.

Den svatého Štěpána

Druhý svátek vánoční, tedy 26. prosinec je v Rakousku též státním svátkem. Oficiálně sice tento den připomíná prvního křesťanského mučedníka, ale pro většinu Rakušanů je dnes spíše volným dnem, který využívají k návštěvě svých příbuzných.

Ve Vídni mnoho obyvatel i turistů míří do majestátní katedrály svatého Štěpána, která je považována za jednu z nejkrásnější gotických církevních staveb v celé Evropě.