Za mír a svobodu bojují perem. Spisovatelé slaví svůj velký den

Skoro celý svět slaví 2. března Mezinárodní den boje spisovatelů za mír.

Ne všude ve světě je svoboda slova samozřejmostí.

Spisovatelé upozorňují na důležitost svobody projevu.

Vše o těch, kteří za svobodu bojují perem, se dozvíte v článku.

Základní fakta

Kdy se slaví	2. března
Kde se slaví	Slaven v mnoha zemích světa.
Datum vzniku dne	1984
Důvod vzniku	Podpora lidských práv.
Cíl dne	Propagovat literaturu a myšlenku míru.
Země vzniku	Velká Británie
Oficiální stránky	https://pen-international.org/

Mezinárodní den boje spisovatelů za mír a jeho historie

Poslání mezinárodního dne vychází již z jeho názvu. Klade důraz na mír ve světě a jeho cílem je upozornit na důležitost svobody slova a projevu. Právo na svobodné vyjadřování je sice zahrnuto ve spoustě mezinárodních smluv, ne všude ve světě je ale dodržováno a v některých zemích za ně lidé platí svými životy.

O svobodu spisovatelů a novinářů celého světa se zasazuje světová organizace PEN club. Právě ona se v červenci roku 1984 zasadila o vyhlášení Mezinárodního dne boje spisovatelů o mír.

V následujících letech vychází Mezinárodní den boje spisovatelů za mít na tyto dny:

Rok	Mezinárodní den boje spisovatelů za mír
2023	čtvrtek
2024	pátek
2025	neděle
2026	pondělí
2027	úterý
2028	středa
2029	pátek
2030	sobota
2031	neděle
2032	pondělí

PEN klub – celosvětové sdružení spisovatelů

Historie PEN clubu však sahá daleko dále než do 80. let. Vznikl v roce 1921 v Londýně a za jeho vznikem stojí anglická spisovatelka Catherina Amy Dawson Scott a prozaik a dramatik John Galsworthy. V klubu se chtěli věnovat podpoře spisovatelů a literatury ve stále se měnící společnosti, čímž dali základy nejstarší světové organizaci na podporu lidských práv.

Jedná se o jediné celosvětové sdružení spisovatelů, jehož cílem je propagovat literaturu a bránit svobodu projevu po celém světě. PEN club působí jako opoziční hlas vůči politické cenzuře a mluví za spisovatele, kteří jsou pronásledováni, vězněni a někde i vražděni za vyjadřování svých názorů.

Odkud se vzal název PEN klub?

Název klubu možná některé svádí k tomu myslet si, že se jedná o překlad anglického slova pero, které by mohlo být symbolem píšících autorů. Ve skutečnosti se jedná o akronym – zkratku vytvořenou z počátečních písmen slov poets, essayists, novelists – tedy básníci, esejisté, romanopisci. Postupem času začal klub zahrnovat také žurnalisty, dramaturgy či historiky. Zkrátka všechny, kteří vládnou perem. Název PEN klub už mu ale zůstal.

Historie PEN klubu

PEN klub – stejně jako jiných lidskoprávních organizací – neměl vlivem událostí 20. století vždy na růžích ustláno. Druhá světová válka, studená válka v Evropě, pád Železné opony i jiné události se staly výzvami, kterým musel klub čelit.

V prvních letech po svém vzniku měl PEN klub pouze několik center v Evropě. Postupně se k němu však s nadšením připojovali spisovatelé z dalších zemí a v roce 1926 se v Berlíně konala první schůze členů.

Do roku 1931 přibyla centra v Jižní Americe a Číně. Ještě než v roce 1939 vypukla 2. sv. válka, stačil se klub rozrůst o několik desítek členů z celého světa, a to například včetně baskického, katalánského nebo židovského centra.

Mezi členy v průběhu 20. století patřili G. B. Shaw, Alberto Moravia, Heinrich Böll, György Konrad, Karel Čapek a mnozí další.

PEN klub v nacistickém Německu

Za jeden z dílčích úkolů si Mezinárodní den spisovatelů za mír klade také připomínat spisovatele, kteří se angažovali za mír i v těch nejtěžších časech. Mezi takové patří situace v Německu po nástupu Adolfa Hitlera k moci.

V roce 1933 nacisté zakázali činnost německého PEN klubu a vyhnali jeho nejvýznamnější autory do zahraničí. Téhož roku došlo k akci, která měla bojovat proti „neněmeckému duchu“. To zahrnovala pálení knih nepohodlných autorů. Mezi těmi byli například:

• Bertold Brecht
• Lion Feuchtwanger
• Sigmund Freud
• Erich Kästner
• Heinrich Mann
• Erich Maria Remarque
• Anna Seghers
• Stefan Zweig
  
  

Důvody pro pálení knih měli nacisté různé. Zakázány byly knihy emigrantů a židovských autorů. Na seznamu byla pacifistická literatura, komunistické spisy, knihy o sexuologii a mnohé další.

Pálení se nevyhnuly ani knihy některých československých autorů, jakými byli Jaroslav Hašek a jeho Dobrý voják Švejk, Ivan Olbracht s Annou proletářkou či Franz Kafka.

Spisovatelé, kteří z Německa uprchli, založili v roce 1934 ve Velké Británii PEN klub pro německy píšící autory v zahraničí. Tato organizace dávala spisovatelům mimo domov pocit solidarity a sounáležitosti. Jejím prvním předsedou se stal Heinrich Mann, kterého si představíme blíže.

Heinrich Mann

Heinrich Mann se narodil v roce 1871 v severoněmeckém Lübecku. Od počátku nesouhlasil s první světovou válkou. Později vystupoval proti politice národní socialismu a v letech 1932 a 1933 (společně například s Albertem Einsteinem) podepsal výzvu, kde apeloval na komunistickou a sociálně demokratickou stranu k vystoupení proti národnímu socialismu. Není proto divu, že jim byl trnem v oku, což ho ještě v témže roce donutila emigrovat do Francie.

Mann žil až do roku 1940 v Nice, kde se stal intelektuálním mluvčím protinacistické emigrace a publikoval v politických brožurách. Po porážce Francie utekl přes Španělsko a Portugalsko do Spojených států za doprovodu své ženy Nelly, synovce Gola, přítele a spisovatele Franze Werfela a jeho ženy Anny.

Poslední leta svého života strávil v Los Angeles, v izolaci a v zemi, která mu naždy zůstala cizí. Do Německa se již nikdy nepodíval, zemřel roku 1950 několik týdnů před svým plánovaným návratem do Berlína.

Po Heinrichu Mannovi byla pojmenována literární cena, kterou dnes uděluje Akademie umění v Berlíně za psaní esejí.

Mezinárodní PEN klub po 2. sv. válce

Uprostřed drsné reality druhé světové války postupně vznikla Charta PEN, která byla schválena na kongresu v roce 1948 v dánské Kodani. Charta prohlašuje následující myšlenky:

• Literatura nezná hranic a musí zůstat mezi lidmi běžnou záležitostí navzdory politickým nebo mezinárodním změnám.
• Za všech okolností, a zvláště v době války, musí umělecká díla zůstat nedotčena národními nebo politickými zájmy.
• Členové klubu mají využívat svého vlivu k budování respektu mezi národy a zavazují se, že budou dělat vše proti šíření nenávisti.
• Členové se zavazují, že budou proti jakékoli formě potlačování svobody projevu v zemi či komunitě, do které patří.
• PEN klub se staví za svobodný tisk a proti svévolné cenzuře v době míru. Členové se zavazují, že se budou stavět proti lživým výrokům, záměrnému lhaní a překrucování faktů pro politické a osobní účely.

Dnes PEN klub tvoří 144 center ve 102 zemích světa a stále opakuje původní principy jeho zakladatelů C. A. Dawson-Scottové a Johna Galsworthyho obhajující svobodu projevu, mír a přátelství.

V roce 1984 se rozhodl klub vyhlásit Mezinárodní den boje spisovatelů za mír.

Český PEN klub

Český PEN klub vznikl roku 1925. U jeho zrodu stál spisovatel Karel Čapek. Jeho díla, ve kterých dával najevo obavu před technickým pokrokem, fašismem a nacismem, zná skoro každý. Jmenujme tři z nich:

• Továrna na absolutno, román z roku 1922
• Válka s mloky, román z roku 1936
• Bílá nemoc, divadelní hra z roku 1937

Během druhé světové války byl československý PEN klub nacisty zakázán. Po válce byl obnoven, ale v komunistickém Československu neměl snadnou roli. Definitivně byla jeho činnost obnovena v roce 1989. Dnes jsou jeho členy Ivan Klíma, Eva Kantůrková, Alena Mornštajnová, Kateřina Tučková, Zdeněk Svěrák, Jiří Žáček a mnozí další

Spisovatelé bojující za mír

Odvážných spisovatelů, kteří se různě ve světě nebáli či nebojí bojovat se zlem, je, a doufejme, že i nadále bude mnoho. Ne všichni, kteří tak činili či činí, musí být členy PEN klubu. Podívejme se na odvážné činy alespoň tří z nich.

Eva Kantůrková

Spisovatelku československého původu rozhodně můžeme počítat mezi spisovatele bojující za mír. Tato signatářka a mluvčí Charty 77 popsala v knize Přítelkyně z domu smutku prostředí ženské věznice. Kniha nese autobiografické prvky, sama Kantůrková v 80. letech byla rok vězněna za údajné rozvracení republiky, čímž mělo být vydání její knihy Sešly jsme se v této knize. Tu tvoří rozhovory dvanácti žen, jejichž muži se dostali do vězení pro své politické názory. Nic, co by se tehdejšímu československému aparátu mohlo líbit.

Dmitrij Muratov

V Mezinárodní den boje spisovatelů za mír si nemusíme připomínat je romanopisce, básníky či esejisty. Svou roli v tomto boji hrají také žurnalisté. Na situaci v Rusku pravidelně upozorňuje šéfredaktor tamních opozičních novin Novaja gazeta. Tomu byla v roce 2021 udělena Nobelova cena za mír, a to za jeho úsilí a ochranu svobody projevu. Nobelův výbor uvedl, že Muratov „po desetiletí bránil svobodu slova v Rusku za stále obtížnějších podmínek“. Muratov je prvním z tuzemských ruských nositelů Nobelovy ceny od roku 1990, kdy ji získal prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov.

Karl Marlantes

Americký spisovatel Karl Marlantes popsal své zkušenosti z Vietnamské války v románu Matterhorn. Popisuje v nich útrapy amerických mariňáků, z nichž většina byla ještě teenagerami. Zajímavostí je, že kniha vznikala více než třicet let, vydána byla až v roce 2010. Kromě válečných útrap v ní Marlantes popisuje problémy spojené s rasismem.

Nejznámější válečné romány

Děl s válečnou tematikou existuje nespočet. Následující knihy, napsané během 20. století, jsou jen některé z nich.

• Hlava 22, Joseph Heller
• Jatka č. 5, Kurt Vonnegut
• Co nosili s sebou, Tim O´Brien
• Depeše, Michael Herr
• Nazí a mrtví, Norman Mailer
• Dobrý voják Švejk, Jaroslav Hašek
• Komu zvoní hrana, E. Hemingway

Reportéři bez hranic a svoboda slova

Mezinárodní den boje spisovatelů za mír si bere za úkol upozorňovat na důležitost a křehkost svobody slova, která ani dnes není všude ve světě samozřejmostí. Kde je svoboda projevu v ohrožení?

Organizace Reportéři bez hranic zveřejňuje Index svobody tisku – mapu, která znázorňuje míru svobody tisku v zemích světa. Velmi vážná situace podle nich panuje například v těchto zemích:

• Rusko
• Bělorusko
• Čína
• Egypt
• Saudská Arábie
• Venezuela
• Pákistán
• Kambodža
• Vietnam

Oslavte spisovatele bojující za mír

Mezinárodní den boje spisovatelů za mír nepatří mezi neznámější významné dny, přesto ho můžete s trochou fantazie oslavit. Jak?

Poptejte se v místní knihovně nebo antikvariátu, zda nemají v plánu nějaké akce související s tímto dnem. Nebo se staňte přímo iniciátorem akce.

Informovat se o možnostech spolupráce můžete na oficiálních stránkách Reportérů bez hranic – https://rsf.org/en.

Přečtěte si knihu některého z autorů a popovídejte si o ní se svými přáteli a rodinou.